Wikipedie

Pudl

Psí plemeno
(přesměrováno z Toy pudl)

Pudl (anglicky Poodle, francouzsky Caniche) je společenské psí plemeno. Vyskytuje se ve čtyřech velikostních a mnoha barevných variantách, primárně ale rozlišujeme pudly na velké, střední, trpasličí a toy. Jejich původ je dosud sporný: některé chovatelské kluby, například Kennel Club (KC) a American Kennel Club (AKC), uvádí jako jejich zemi původu Německo, zatímco Mezinárodní kynologická federace (FCI) plemeno připisuje Francii.

Pudl
černě zbarvený střední pudl
černě zbarvený střední pudl
Základní informace
Země původuFrancieFrancie Francie
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
VyužitíSpolečník
Tělesná charakteristika
Výška †velký: 45–60 cm
střední: 35–45 cm
trpasličí: 28–35 cm
toy: 24–28 cm
Barvaapricot
bílý
červenoplavá
černý
hnědá
stříbrná
Klasifikace a standard
Skupina FCISpolečenští a malí psi
Sekce FCIPudl
ČMKUstandard
† výška uváděna v kohoutku

Pudl bývá uváděn jako jedno z nejinteligentnějších plemen[1][2] a je i všestranně využitelný. Hodí se i pro začínající kynology. Má obecně vzato milou a společenskou povahu.[3]

Historie editovat

Původně byl tento pes vyšlechtěn jako aportér – aportoval z vody lovci sestřelené kachny nebo jiné vodní ptáky. Časem se ale začal používat více jako společník. Slovo „pudl“ v překladu z německého Pudelnaas znamená „promoklý na kost“. Existuje domněnka, že mezi předky pudla patří retrívr a irský vodní španěl. Amatérští chovatelé se snažili vyšlechtit trpasličí psíky, velmi často však získávali jen slabé a neduživé jedince. Odborníci pak dosáhli normálních ukazatelů a stanovili standard. Ze standardního pudla byla odvozena trpasličí a miniaturní forma.

Chov pudlů je v Česku veden ve dvou plemenných knihách (I. a III. plemenná kniha) a je zastřešován třemi různými chovatelskými kluby.[4]

Vzhled editovat

Celkový vzhled editovat

Je to dobře osvalený, elegantní pes.[5]. Hlava je ušlechtilá a zároveň úměrná velikosti těla. Oči mají oválný tvar a jsou velmi tmavé. U černých, aprikot, stříbrných a bílých pudlů jsou černé popřípadě tmavě hnědé. Hnědí pudlové mohou mít oči zbarvené i jantarově. Délka těla by měla odpovídat kohoutkové výšce. Pudl nese svůj dlouhý, vysoko nasazený ocas šikmo vzhůru, dříve se kupíroval. Drápy má černé nebo hnědé, bílé drápy jsou vadou u všech barevných variant. Uši by měly přiléhat k hlavě a sedět by měly v úrovni očí, či jemně pod ní.

Srst editovat

Pudl, na rozdíl od většiny plemen, má srst bez podsady, velmi hustou a zvlněnou. Díky tomu místo klasického línání sice také líná, avšak tato srst se zamotá do okolní srsti, nevypadne a je proto potřeba ji vyčesat. Což v případě zanedbání péče může vést k plstnatění. Jsou dva typy srsti — kadeřavá (hedvábná, nadýchaná) a šňůrová (zapletená do šňůr, přiléhavá). Péče o výstavní srst pudla je časově náročná.[6]

Kadeřavá srst může připomínat vlnu, je velmi jemná, bohatá a zkadeřená. Tvrdá srst je nežádoucí. Před střihem je důležité srst pořádně vyčesat (nejlépe se sprejem usnadňujícím rozčesání), vyšamponovat (kvalitním šamponem) a umýt. Poté přichází na řadu vyfénovat srst do sucha, a to za neustálého vyčesávání. Platí, že lepší je fénem srst vysušovat déle, než kratší dobu.

Šňůrová srst je taktéž velmi jemná, přiléhavá a bohatá, avšak na rozdíl od kadeřavé by měla tvořit alespoň 20 cm dlouhé šňůry. V případě výstavních střihů vyžadují oba typy srsti velkou péči, která sestává i z několika hodin česání týdně. Přípustné barvy srsti jsou hnědá, bílá, aprikot, stříbrná a černá.

Střihy editovat

  • Klasický
  • Moderní
  • Anglický
  • „Baby“
  • Kontinentální
  •  
    Pár bílých pudlů
  •  
    Miniaturní stříbrný pudl
  •  
    Černý velký pudl
  •  
    Toy pudl se zbarvením apricot
  •  
    Pudl při agility
  •  
    Štěně velkého pudla

Povaha editovat

Pudl známý jako velmi inteligentní (v žebříčku nejchytřejších plemen se dostal na druhé místo[7]), chytrý a učenlivý pes. Je to aktivní, temperamentní a energický pes.[8] S tím přichází nutnost zajistit mu jak fyzické (běh u kola, běh, canicross), tak především psychické vybití (psí sporty, obedience). Díky svému zápalu pro hru i učení je to velmi lehce a rychle vycvičitelný pes. Je vhodný pro většinu psích sportů, například agility, dogdancing, flyball, canicross.[9]

Snadno se naučí respektovat i nejmenší členy rodiny, naučí se být jemný a něžný.[9] Nicméně, stejně jako jakékoliv jiné plemeno psa, by neměl zůstat s dětmi bez dohledu. Na rozdíl od menších rázů (toy a miniaturní) je klidnější a především trpělivější na divočejší dětské hry a tudíž do rodin s dětmi vhodný více. Také ale potřebuje dostatek místa.

Má velmi silnou vazbu na majitele, případně rodinu, těm je velmi oddaný a těžce nese odloučení od nich. Nicméně jakákoliv nervozita, hlasité štěkání, nepřestávající vytí, ani všemožné ničení v době nepřítomnosti majitele samozřejmě je nežádoucí a stejně jako u ostatních rázů, je netypické pro plemeno a nemělo by tedy být tolerováno. Zvykání na samotu by mělo být postupné (nejprve pár sekund, postupně prodlužovat), a to už od prvního dne doma. Oproti tomu k cizincům se chová rezervovaně, ne však bojácně či dokonce agresivně. Je nutná důsledná socializace již ve štěněcím věku na nejrůznější podněty, předměty, situace, zvířata i lidi.

Zdraví editovat

Průměrná délka života: 14 – 17 let.

Zástupci tohoto plemene se průměrně dožívají relativně vysokého věku, avšak stejně jako u ostatních psích plemen se i u Pudla vyskytují některá onemocnění ve větší míře než jiná. Výskyt dědičně podmíněných onemocnění vzrůstal vždy paralelně s největšími vlnami popularity plemene, kdy nebyly dodrženy přísné podmínky pro uchovnění a nevhodné křížení způsobilo rozšíření řady zdravotních problémů u Pudlů. V minulosti nebyly navíc k dispozici sofistikované genetické testy, které nám dnes umožňují skutečně pečlivý výběr chovných jedinců, co se zdravotní kondice a mnohdy skrytých predispozic k některým chorobám týče.

Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u Pudlů patří: oční onemocnění (progresivní retinární atropie, katarakt, dystrofie rohovky, abnormality slzného kanálku), kožní onemocnění (neurogenní dermatitida, atopie, zánět tukových kožních žláz), Addisonova nemoc (hypoadrenokorticismus – jedná se o endokronoligické onemocnění), torze žaludku (vyšší výskyt u velkého Pudla), luxace pately (vyšší výskyt u menších variet Pudlů), dysplazie loketního či kyčelního kloubu, onemocnění dásní.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ DOSTÁL, Jaromír. Genetika a šlechtění plemen psů. 1. vyd. České Budějovice: Dona, 2007. 261 s. ISBN 9788073221041, ISBN 8073221047. OCLC 228601406 S. 142. 
  2. ↑ COREN, Stanley. The Intelligence of Dogs. 1. vyd. New York: Bantam Books, 1995. 271 s. Dostupné online. ISBN 0553374524, ISBN 9780553374520. OCLC 30700778 S. 134. (anglicky) 
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Jak vznikl pes. OSEL.cz [online]. 29. listopadu 2023. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ Pudl [online]. Českomoravská kynologická unie [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ FCI-Standard č. 172 / 18.04.2007 / GB
  6. ↑ Stránky klubu chovatelů pudlů
  7. ↑ Žebříček nejchytřejších plemen
  8. ↑ Pudl střední [online]. pudlove.cz [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-24. 
  9. ↑ a b ZIKMUND, Ondřej. Pudl střední [online]. dogsmagazin.cz, 2015-11-27 [cit. 2016-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-17. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pudl&oldid=23857932“