Tovačovské rybníky
Tovačovské rybníky jsou historická rybniční soustava v blízkosti řeky Moravy u Tovačova. Vznik rybníků v této oblasti se datuje do 2. poloviny 15. století. V 17. a 18. století ale postupně zanikaly a pozemky byly využívány zemědělsky. K obnovení aspoň některých rybníků došlo až po druhé světové válce.[1]
| Tovačovské rybníky | |
|---|---|
 Letecký pohled k Tovačovu od severu přes Hradecký rybník | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Katastrální území | Tovačov |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′23″ s. š., 17°17′27″ v. d. |
| Ostatní | |
| Přítok vody | Mlýnský náhon |
| Odtok vody | Mlýnský náhon |
| Přístupná | ano |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a popis
editovatTradice rybníkářství na Tovačovsku sahá až do roku 1464.[2] Za zakladatele prvních rybníků je pokládán Jan Tovačovský z Cimburka. Za Cimburků byly rybníky především součástí obranného systému tovačovské tvrze. Později za Perštejnů přibyly další rybníky, jejichž účelem už bylo hospodářské využívání (kromě Hradeckého rybníka jsou v té době zmiňovány také rybníky Starý, Paní, Zámecký, Skašov, Zvolenov, Žaběnec – dnešní Kolečko). Za třicetileté války ale došlo na řadě rybníků k výrazným škodám a v 18. století byly dokonce všechny zrušeny a přeměněny na pozemky využívané hlavně pro pěstování cukrové řepy.
Po druhé světové válce postupně došlo k obnovení čtyř rybníků, které tvoří dnešní soustavu. Severně od centra Tovačova leží největší z nich, Hradecký rybník (asi 160 ha, napuštěn v roce 1952), který je křížem vnitřních hrází rozdělený do čtyř částí. Po hrázích vedou cesty s výhledem na vodní plochu i na rákosiny na jejích okrajích. Každoročně se tu přibližně v polovině října koná slavnostní výlov.
Na východě s Hradeckým rybníkem sousedí Křenovský rybník (16 ha, obnova v roce 1949), u tovačovského zámku je rybník Kolečko (5,6 ha, obnova 1951) a jižně od Tovačova u cesty do Lobodic za obcí Annín je rybník Náklo (6 ha).[3]
Tovačovské rybníky nejsou napájeny přímo z řeky Moravy, ale z Mlýnského náhonu, který je obtéká a je veden téměř souběžně s řekou po její pravé straně.
V blízkosti Tovačova se nacházejí i další vodní plochy, Tovačovská jezera o celkové rozloze 328 ha vzniklá těžbou štěrkopísků (nazývaná i Skašovská jezera nebo Donbas). Jejich hloubka je až 25 m, využívají se pro rekreační účely a také ke sportovnímu rybaření, jedno z nich i pro zásobování oblasti Přerovska pitnou vodou.
Působivý výhled na vodní plochy v okolí je ze Spanilé věže, renesanční dominanty tovačovského zámku.[4] Celá oblast je také významným hnízdištěm vodního ptactva a jeho shromaždištěm v době jarních a podzimních tahů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ TOVAČOVSKÉ RYBNÍKY A SKAŠOVSKÁ JEZERA - Střední Morava ~ Haná - Přírodní zajímavosti - Vodní plochy - Tovačov - InfoČesko. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Tovačovské rybníky - Významná místa krajiny Olomouckého kraje - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-26.
- ↑ Hradecký rybník, Tovačov. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Tovačov | Turistické cíle | Moravská stezka, z.s. – Cyklostezka plná zážitků. moravskastezka.cz [online]. [cit. 2020-05-17]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Birdwatcher.cz: Tovačov Archivováno 29. 12. 2019 na Wayback Machine.