Otevřít hlavní menu

Tone Kropušek (* 2. listopadu 1928, Zibika[1][2]) je bývalý slovinský politik a jeden z nejmladších účastníků národněosvobozeneckého boje za druhé světové války.[3]

Tone Kropušek
Tone Kropušek (1).jpg

Předseda Skupščiny
SR Slovinsko
Ve funkci:
1973 – 1974
Předchůdce Sergej Kraigher
Nástupce Marijan Brecelj
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Jugoslávie/Svaz komunistů Jugoslávie

Narození 2. listopadu 1928 (90 let)
Království Jugoslávie Zibika, Království SHS (dnes Slovinsko)
Národnost Slovinec
Profese politický komisař a politik
Commons Kategorie Tone Kropušek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Život a politická činnostEditovat

Narodil se v Zibice, mládí strávil u svých prarodičů.[2] Tři z jeho příbuzných skončili kvůli nesouhlasu a odporu proti okupaci v Osvětimi, dva byli zastřeleni ve Starim Piskeru.[2] V patnácti letech se přidal k partyzánům a v období probíhající války byl mimo jiné kurýrem 11. slovinské národněosvobozenecké brigády „Miloš Zidanšek“.[3] 15. května 1945 byl při rozpuštění slovinského partyzánského vojska demobilizován.[2]

Studoval na lesnické škole a odstěhoval se do Mariboru, kde se ujal vedení mládežnické organizace.[2] V polovině padesátých let byl již předsedou celoslovinské mládežnické organizace.[2] V roce 1962 absolvoval fakultu politických věd v Bělehradě. V letech 1965 až 1968 byl tajemníkem Svazu komunistů Slovinska v Mariboru a z titulu této funkce podporoval všestranný rozvoj regionu.[2][3] Následně se ujal funkce předsedy slovinské pobočky Svazu odborů Jugoslávie.[3]

Zařadil se mezi klíčové postavy modernizace a liberalizace slovinské společnosti, podílel se také na přípravě třicetiletého plánu Slovinsko 2000, které počítalo s přiblížením Slovinska nejrozvinutějším a nejvyspělejším zemím Evropy.[2] Reformní plány, které Kropušek připravoval v odborových řadách, byly na celostátní úrovni doplněny reformní linií premiéra Stane Kavčiče – odpor zastánců starých pořádků a jejich podpora z centra federace však znamenala v konečném důsledku sesazení premiéra i šéfa oborů.[2] Kropušek byl krátce předsedou parlamentu, jehož byl dlouholetým členem. Následoval návrat do Mariboru, kde se ujal funkce generálního ředitele společnosti Hidromontaž.[3] Kropoušek zde aplikoval moderní manažerské metody a spolupracoval s vědeckým sektorem.[2][3] V roce 1984 odešel zájmy společnosti zastupovat do Berlína.[2][3]

Do důchodu odešel v roce 1988, začal se však věnovat spolku veteránů z národněosvobozenecké války.[2] Po rozkladu Jugoslávie Svaz bojovníků aktivně participoval na budování slovinské samotnosti.[2] Za svou činnost obdržel v roce 2005 Kropušek čestné občanství Mariboru.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Občina Šmarje pri Jelšah. Zibika [pdf]. Šmarje pri Jelšah: Občina Šmarje pri Jelšah, 2007 [cit. 2010-01-28]. online. (slovinsky) 
  2. a b c d e f g h i j k l m Mestna občina Maribor: Mestni svet: Komisija za priznanja in nagrade. Predlog za podelitev priznanja častni občan mesta Maribor [doc]. Maribor: Mestna občina Maribor, 2005-06-27 [cit. 2010-01-28]. [online]. (slovinsky) 
  3. a b c d e f g ŠTEFANEC, Tone. Kurir Tonček pred nemškim mitraljezom. Svobodna misel [online]. [2010] [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (slovinsky) 
  4. Mestna občina Maribor. Častni občan [online]. [2009]. vyd. [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související článkyEditovat