Tomo Česen

slovinský horolezec

Tomislav "Tomo" Česen (* 5. listopadu 1959 Kranj) je slovinský horolezec a sportovní asistent komise sportovního lezení Slovinské horolezecké asociace[1].

Tomo Česen
Narození 5. listopadu 1959 (61 let)
Kranj JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Bydliště Kranj SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Povolání horolezec
Ocenění Bloudkova cena
Bloudkova plaketa
Sportovec roku (Slovinsko)
Děti Aleš Česen
Nejc Česen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V Alpách přelezl sólo v březnu 1986 tři těžké cesty v rekordním čase, sestupoval pěšky jen s přítelem na krátkovlnné vysílačce a přesunoval se autem. O rok později uskutečnil podobnou akci Francouz Christophe Profit s pomocí vrtulníku a za účasti novinářů.

Do roku 2016 byl Česen hlavním organizátorem posledního kola světového poháru v lezení na obtížnost, které se každoročně konalo ve sportovní hale Zlatopolj v Kranji.[2]

Známý je především svými sólo výstupy v Alpách a Himálajích, kontroverzní byl především jeho výstup na Lhoce, ale i další sólové výstupy bez fotodokumentace. Heslo Tomo Česen není uvedené mezi světovými osobnostmi v rejstříku několika knih mapujících horolezectví. V závěru své knihy Život horolezce z roku 1991 o něm však Reinhold Messner tvrdí, že je "pro ekologii svého lezení, spolu s psycho-fyziologickou vyrovnaností a sebedůvěrou vycházející z vlastních schopností v současnosti nejlepším horolezcem na světě".

Výkony a oceněníEditovat

  • březen 1986: tři rychlé výstupy v Alpách
  • 1986: slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova plaketa za horolezectví
  • 1989: nejvyšší slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova cena za horolezectví
  • 1990: slovinský sportovec roku
  • 2016: nejvyšší slovinské státní vyznamenání[3]

AlpyEditovat

  • 6.-7. března 1986: Severní stěna, Eiger, sólo za 12 hodin
  • 9. března 1986: Rubáš, Grandes Jorasses, sólo za 4 hodiny
  • 11.-12. března 1986: Severní stěna, Matterhorn, sólo za 10 hodin

VelehoryEditovat

  • 1986: Česenův pilíř, K2, prvovýstup sólo do výšky 8 100 m n. m., kde se napojuje na klasickou cestu, dnes oblíbená a nejbezpečnější cesta na vrchol, cestou vylezli až na vrchol poprvé španělští horolezci v roce 1994
  • 1989: severní stěna Jannu (7 710 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo prvovýstup, pro ekologii jeho výstupu jej Reinhold Messner prohlásil jako prvního za Sněžného lva
  • 1990: Jugoslávská cesta jižní stěnou Lhoce (8 516 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo, 3 dny, výstup je dodnes zpochybňován

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomo Česen na anglické Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 98-100. 
  • BONINGTON, Chris; SALKELDOVÁ, Audrey. Slavné výstupy - Kronika světového horolezectví (původním názvem: Great Climbs). Překlad Miloš Bartoň. 1. vyd. Vsetín: Trango, c1994. 224 s. ISBN 80-901977-0-1. S. 216-217. 
  • MESSNER, Reinhold. Život horolezce. Překlad Augustin Hebelka. 1. vyd. Vsetín: Trango, 1996. 240 s. ISBN 80-901977-4-4. S. 237-240.