Otevřít hlavní menu

Tomáš Sartorius, též Thomas Sartor († 1700 Broumov) byl český benediktin a v letech 16631700 opat břevnovsko-broumovský.

Tomáš Sartorius
OSB
břevnovsko-broumovský opat
Thomas Sartorius.JPG
Církev římskokatolická
Předchůdce Augustin Jeroným Seifert z Löwenthalu
Nástupce Otmar Daniel Zinke
Zasvěcený život
Institut benediktini
Opatská benedikce 1663
Osobní údaje
Místo narození Broumov,
Datum úmrtí 1700
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Tomáš Sartorius se narodil ve východočeském Broumově, kde také absolvoval benediktinské gymnasium. Dále studoval filozofii a teologii, teze jeho disputace byla ilustrována jeho portrétem. V roce 1663 byl zvolen broumovským opatem, v té době byl Broumov hlavním centrem benediktinů a Břevnov pouze jeho proboštstvím. V konfirmační listině císaře Leopolda II. ze dne 7. ledna 1664 se Sartorius jmenuje pouze opatem broumovským[1]. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich povstáním za svobodu v roce 1680[2].

Byl velkým mariánským ctitelem: v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie[3]. Při klášteře konstituoval německou sodalitu laiků (Sodalitas germanica), založenou již jeho předchůdcem Augustinem Seyfertem. Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo[4].

Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi.

DíloEditovat

V čele komunity zahájil rozsáhlou stavební činnost v obou klášterech, jejich proboštstvích a patronátních kostelech.: roku 1665 zahájil stavbu kostela ve Svatém Janu pod Skalou, dále zbudoval 1674 špitál v Broumově, 1676 na místě luteránského kostela v Broumově kostel sv. Václava, roku 1677 dřevěný kostel v Otovicích. Roku 1674 v Břevnově dal vystavět prepozituru, kanceláře, sýpku a tzv. Sartoriovo křídlo konventu, které zčásti podlehly ohni. V Broumově rozmnožil knihovnu a pokračoval v barokní přestavbě. V té pak razantně nastoupil jeho nástupce Otmar Zinke.[5] Sartorius velmi pečoval o broumovskou knihovnu, v níž se snažil zajistit dostatek knih pro studenty.[6].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Gelasius DOBNER, Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita.., svazek 10, Praha 1785, s.232-233
  2. Čechura, Jaroslav:Broumovská rebelie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN:80-7106-215-4
  3. Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. St. Ottilien 1993, s.374
  4. Beda Franz Menzel: Das Gymnasium der Benediktiner in Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s. 710
  5. Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově. Praha: Benediktinské opatství sv. Markéty v Praze-Břevnově, 1993. Kapitola Z dějin břevnovského opatství, s. 16. 
  6. Klášterní knihovna [online]. Klášter Broumov [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. 

PramenyEditovat

  • Národní archiv ČR, Řádový archiv Benediktini Břevnov, kartón 2, fasc. A.VII.11.K: Memorabilia quae post mortem reverendissimi D.Thomae Sartorij abbatis ... facta sunt.

LiteraturaEditovat

  • Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s.359-379
  • Hieronymus Franciscus Růžička: Chronicon breve Břevnoviense et Braunense. Břevnov 1858, s. 33-34.

Externí odkazyEditovat