Thomas Smith
Thomas Smith (6. prosinec 1752 Broughty Ferry, Skotsko – 21. červen 1815 Edinburgh) byl skotský podnikatel a první stavitel (inženýr) majáků. V roce 1786 byl jmenován prvním hlavním inženýrem Rady severních majáků (Northern Lighthouse Board).
| Thomas Smith | |
|---|---|
| Narození | 6. prosince 1752 Broughty Ferry |
| Úmrtí | 21. června 1815 (ve věku 62 let) Edinburgh |
| Místo pohřbení | Old Calton Cemetery |
| Povolání | byznysmen, inženýr a stavební inženýr |
| Choť | Jean Lillie[1] Elizabeth Couper[1] Mary Jack[1] |
| Děti | Jane Smith[1] |
| Příbuzní | Robert Stevenson (nevlastní syn) Thomas Stevenson[1], David Stevenson[1] a Alan Stevenson[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatSmith se narodil v Broughty Ferry na předměstí Dundee ve Skotsku. Když byl ještě malý, jeho otec (kapitán) se utopil v přístavu Dundee. Z toho důvodu jej matka podporovala v kariéře na pevnině, kde se zpočátku věnoval železářství. Zatím co ovdovělá matka zůstala v Broughty Ferry, Smith se usadil v Edinburghu.[2]
V Edinburghu Smith založil a zřejmě i jako jediný vlastnil úspěšnou firmu na výrobu lamp a olejů Greenside Company's Works.[2] Také získal zakázku na zlepšení pouličního osvětlení pro rozvíjející se Nové město (New Town) v Edinburghu.
Olejové lampy, které dodal, měly parabolické reflektory z leštěné mědi, které soustřeďovaly světlo a zvyšovaly jeho jas. Výroba takových reflektorů v přísných tolerancích nebyla jednoduchá,[3] ale inovace, které Smith vymyslel, poskytly jeho lampám čtyřnásobný výkon oproti standardním olejovým lampám bez jakéhokoli reflektoru.[4]
Úspěch Smithovy práce v oblasti pouličního osvětlení mu poskytl kontakty a kvalifikaci, které vedly k tomu, že byl v roce 1786 jmenován hlavním inženýrem nově vzniklého Northern Lighthouse Trust (nyní Northern Lighthouse Board). Byl pověřen stavbou prvních čtyř moderních majáků a neprodleně vyslán na jih, aby získal technické znalosti u některého anglického stavitele majáků (pravděpodobně Johna Smeatona, který v padesátých letech 17. století postavil průkopnický třetí maják Eddystone, nebo snad Ezekiela Walkera či Williama Hutchinsona).[4]
Po návratu se Smith pustil do stavby čtyř nových majáků na Kinnaird Head, Mull of Kintyre, Eilean Glas a North Ronaldsay. Kromě návrhu a výstavby musel Smith překonat značné finanční, logistické a dodavatelské problémy vyplývající z odlehlé polohy projektů.[2] Nicméně všechny čtyři majáky byly úspěšně postaveny.
Smith si rychle osvojil nově vynalezenou Argandovu lampu, která díky kruhovému knotu a skleněnému komínku poskytovala mnohem jasnější světlo než tradiční knotové lampy. Nejdůležitější bylo, že ji zkombinoval se svými parabolickými reflektory, čímž vznikla kombinace, která se stala známou jako katoptrický systém a stanovila tehdejší standard pro osvětlení majáků.[3][5]
První z jeho majáků - Kinnaird Head (1787) – měl 17 lamp na velrybí olej, podpořených parabolickými reflektory, a byl údajně nejvýkonnějším světlem své doby[3] s udávaným dosvitem 10 až 12 nm (19 až 23 km). Smith v následujících letech pokračoval v experimentování a vylepšování svých návrhů a právě jeden z jeho posledních návrhů, Start Point, Sanday (1806), obsahoval otočné světlo, které se mělo stát univerzálním.
V roce 1808 Smith odstoupil ze své funkce v Radě severních majáků a jeho nástupcem se stal jeho nevlastní syn Robert Stevenson. Zůstal však aktivní ve svém soukromém podnikání.
Rodinný život
editovatV roce 1792 – pět let po svém jmenování do Rady severních majáků – se Smith oženil se svou třetí ženou Jean Lillie Stevensonovou (1751–1820).
Předtím Smith dvakrát ovdověl. S první ženou měl pět dětí, avšak pouze dcera (Jane) a syn (James) přežili dětství. Z druhého manželství měl ještě jednu dceru (Mary-Anne).
Jean Lillie Stevensonová byla sama vdovou a měla malého syna Roberta Stevensona. Jejím prvním manželem byl Alan Stevenson, společník ve West Indies sugar trading house (Západoindický obchodní dům s cukrem) v Glasgowě, který zemřel na epidemickou horečku na ostrově Svatý Kryštof v Západní Indii v roce 1774 a zanechal Jean Lillie v nejisté finanční situaci.
Nová rodina zpočátku bydlela na Blair Street 1 u Královské míle v edinburském Starém městě a v letech 1798–1799 se přestěhovala do tehdy nově postaveného domu Baxter's Place 2 v ulici Leith Walk.
Vztah mezi Thomasem Smithem a jeho nevlastním synem Robertem Stevensonem se ukázal jako blízký a obdivný. Ačkoli Stevensonova matka zamýšlela jeho kariéru v duchovní správě, místo toho se stal nadšeným pomocníkem v dílech svého nevlastního otce a v roce 1791 se u Smithe formálně vyučil. Tento vztah ještě více upevnila neobvyklá okolnost: v roce 1799 se Stevenson oženil se svou tehdy dvacetiletou nevlastní sestrou Jane.[4] následujícího roku se Stevenson stal plnohodnotným partnerem Smithovy firmy a nakonec ho v roce 1808 vystřídal ve funkci hlavního inženýra Rady severních majáků, čímž byla zahájena dynastie Stevensonových stavitelů majáků[6].
O vlastním synovi Thomasi Smithovi Jamesovi se toho ví jen málo, kromě toho, že odešel z domova a založil si vlastní železářskou firmu, ale není známo, zda to bylo kvůli nějaké roztržce s otcem.[4] Jeho dcera Janet byla matkou fyzika Williama Swana.
Smith zemřel doma na Baxter's Place 2 dne 21. června 1815 ve věku 62 let. Je pohřben v severovýchodní části pohřebiště Old Calton Burial Ground. Po jeho smrti zdědil dům Robert Stevenson.
Majáky postavené Thomasem Smithem
editovat- Kinnaird Head (1787)
- Mull of Kintyre (1788)
- Dennis Head Old Beacon, North Ronaldsay (1789)
- Eilean Glas, Scalpay, Harris (1789)
- Pladda, u ostrova Arran (1790)
- Cumbrae (1793)
- Muckle Skerry (1794)
- Cloch, Gourock (1797)
- Inchkeith, Firth of Forth (1804)
- Start Point, Sanday (1806)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Smith (engineer) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
- ↑ a b c The Project Gutenberg eBook of the Works of Robert Louis Stevenson Volume XVI, by Robert Louis Stevenson.. www.gutenberg.org [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c GRANT, R. G. Sentinels of the sea : a miscellany of lighthouses past. London: [s.n.], 2018. 155 s. Dostupné online. ISBN 0-500-51976-5, ISBN 978-0-500-51976-9. OCLC 1007304269
- ↑ a b c d HARMAN, Claire. Robert Louis Stevenson : a biography. London: Harper Perennial, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-711322-6, ISBN 978-0-00-711322-4. OCLC 62474198
- ↑ NANCOLLAS, Tom. Seashaken houses : a lighthouse history from Eddystone to Fastnet. Londýn: [s.n.] 235 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84614-938-2, ISBN 1-84614-938-X. OCLC 1123178242
- ↑ Stevenson engineers. Northern Lighthouse Board [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- BATHURST, Bella. The Lighthouse Stevensons. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 0-00-720443-4.