Thomas Hill Green
Thomas Hill Green (7. duben 1836, Birkin (Yorkshire) – 26. březen 1882, Oxford) byl anglický novokantovský a novohegelovský politický filosof a liberální reformátor. Z těchto pozic odmítal a kritizoval v Anglii zdomácnělý empirismus a pozitivismus. Od roku 1878 byl profesorem morální filosofie v Oxfordu.
Thomas Hill Green | |
---|---|
Narození | 7. dubna 1836 West Yorkshire |
Úmrtí | 26. března 1882 (ve věku 45 let) Oxford |
Příčina úmrtí | sepse |
Místo pohřbení | St Sepulchre's Cemetery |
Povolání | filozof a spisovatel |
Alma mater | Balliolova kolej |
Manžel(ka) | Charlotte Green |
Rodiče | Valentine Green[1] a Anna Barbara Vaughan[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nad člověkem je Bůh jako „věčné sebe-vědomí“, „věčný, sebediferencující a sebeidentifikující subjekt“. To on dosahuje poznání, kdežto člověk je jen manifestací tohoto všeobecného vědomí. Na druhou stranu tvrdil, že člověk přitom zůstává svobodný. V politické filosofii zůstal liberálem, byť se snažil liberalismus upravit dle východisek německého idealismu.[2][3]
Politická filosofie
editovatV politické filosofii se snažil liberalismus očistit od utilitarismu a ideologie „laissez faire“. Odmítal, že by se lidé jen poddávali touhám a vášním, a podle toho je třeba společnost uspořádat. Věřil, že v lidském jednání hraje mnohem větší roli vůle a svobodná volba. Podle Greena lidé nehledají až tolik uspokojení, spíše se snaží uskutečňovat představu, jakou o sobě mají – a její součástí je i idea dobra. Kritizoval, že staré pojetí liberalismu nedávalo prostor politickým a mravním zásadám. Příkladem neúnosného utilitarismu pro něj byla britská podpora Konfederace v americké občanské válce.
Liberalismus podle Greena musí také podporovat rozšíření volebního práva, vzdělání a sociálního zákonodárství. Pokud totiž současné uspořádání společnosti brzdí morální rozvoj nějaké třídy, musí být společenský řád reformován. Proto za úkol státu považoval třeba i omezení konzumace alkoholu, ale zároveň hájil tradiční liberální názor, že by měly existovat jen takové zákony, které jsou pro existenci společnosti nezbytné a mělo by jich být co nejméně. Stejně tak přijímal soukromé vlastnictví jako nezbytný prostředek individuálního rozvoje. Svoboda nakládat se soukromým majetkem však není absolutní hodnotou, ale pouze prostředkem k nejvyššímu cíli: „uvolnění potenciálu všech lidí přispívat ke společnému dobru“. Popíral také, že by za chudobu a nezaměstnanost mohla kapitalistická společnost.
Vystupoval proti přílišnému individualismu a vyzdvihoval možnost nalézat společné cíle pro společnou politickou akci. Na druhou stranu k seberealizaci může dle Greena člověk dospět jen uvnitř sebe sama.
Jeho myšlenky měly v britské politice dlouhodobý vliv.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Kindred Britain.
- ↑ http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=30832&title=Green&s_lang=2
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07.
- ↑ Archivovaná kopie. followers.thcnet.cz [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-28.
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Green, Thomas Hill. Sv. 4, str. 931
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Hill Green na Wikimedia Commons
- Heslo v Britannice