Thomas Hill Green

anglický filozof

Thomas Hill Green (7. duben 1836, Birkin (Yorkshire) – 26. březen 1882, Oxford) byl anglický novokantovský a novohegelovský politický filosof a liberální reformátor. Z těchto pozic odmítal a kritizoval v Anglii zdomácnělý empirismus a pozitivismus. Od roku 1878 byl profesorem morální filosofie v Oxfordu.

Thomas Hill Green
Narození7. dubna 1836
West Yorkshire
Úmrtí26. března 1882 (ve věku 45 let)
Oxford
Příčina úmrtísepse
Místo pohřbeníSt Sepulchre's Cemetery
Povolánífilozof a spisovatel
Alma materBalliolova kolej
Manžel(ka)Charlotte Green
RodičeValentine Green[1] a Anna Barbara Vaughan[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nad člověkem je Bůh jako „věčné sebe-vědomí“, „věčný, sebediferencující a sebeidentifikující subjekt“. To on dosahuje poznání, kdežto člověk je jen manifestací tohoto všeobecného vědomí. Na druhou stranu tvrdil, že člověk přitom zůstává svobodný. V politické filosofii zůstal liberálem, byť se snažil liberalismus upravit dle východisek německého idealismu.[2][3]

Politická filosofie

editovat

V politické filosofii se snažil liberalismus očistit od utilitarismu a ideologie „laissez faire“. Odmítal, že by se lidé jen poddávali touhám a vášním, a podle toho je třeba společnost uspořádat. Věřil, že v lidském jednání hraje mnohem větší roli vůle a svobodná volba. Podle Greena lidé nehledají až tolik uspokojení, spíše se snaží uskutečňovat představu, jakou o sobě mají – a její součástí je i idea dobra. Kritizoval, že staré pojetí liberalismu nedávalo prostor politickým a mravním zásadám. Příkladem neúnosného utilitarismu pro něj byla britská podpora Konfederace v americké občanské válce.

Liberalismus podle Greena musí také podporovat rozšíření volebního práva, vzdělání a sociálního zákonodárství. Pokud totiž současné uspořádání společnosti brzdí morální rozvoj nějaké třídy, musí být společenský řád reformován. Proto za úkol státu považoval třeba i omezení konzumace alkoholu, ale zároveň hájil tradiční liberální názor, že by měly existovat jen takové zákony, které jsou pro existenci společnosti nezbytné a mělo by jich být co nejméně. Stejně tak přijímal soukromé vlastnictví jako nezbytný prostředek individuálního rozvoje. Svoboda nakládat se soukromým majetkem však není absolutní hodnotou, ale pouze prostředkem k nejvyššímu cíli: „uvolnění potenciálu všech lidí přispívat ke společnému dobru“. Popíral také, že by za chudobu a nezaměstnanost mohla kapitalistická společnost.

Vystupoval proti přílišnému individualismu a vyzdvihoval možnost nalézat společné cíle pro společnou politickou akci. Na druhou stranu k seberealizaci může dle Greena člověk dospět jen uvnitř sebe sama.

Jeho myšlenky měly v britské politice dlouhodobý vliv.[4]

Reference

editovat
  1. a b Kindred Britain.
  2. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=30832&title=Green&s_lang=2
  3. Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-07. 
  4. Archivovaná kopie. followers.thcnet.cz [online]. [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-28. 

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Green, Thomas Hill. Sv. 4, str. 931

Externí odkazy

editovat