Theodor Saturník

český právník, právní historik, profesor slovanského a středoevropského práva a děkan

Theodor Saturník (26. listopadu 1888 Tábor[1]18. září 1949 Praha) byl český právník a právní historik, profesor slovanského a středoevropského práva a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy.

prof. JUDr. Theodor Saturník
JUDr. Theodor Saturník
JUDr. Theodor Saturník
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1946 – 1947
PředchůdceJan Matějka
NástupceCyril Horáček

Narození26. listopadu 1888
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. září 1949 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profeseprávník, historik, profesor a děkan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Studoval na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a v Táboře. Poté se zapsal ke studiu práv na české právnické fakultě v Praze, kde byl v roce 1913 promován doktorem práv. Krátce získával praxi v soudnictví, protože se původně chtěl stát advokátem, ale už od počátku roku 1914 až do roku 1928 pracoval jako konceptní úředník, resp. tajemník v Národním muzeu.[2] Zpracoval také jeho dějiny během první světové války a v prvních letech po vzniku Československa, nejvíce se ale zabýval dějinami jižních Slovanů. V roce 1923 se habilitoval pro obor dějin slovanského práva a o pět let později byl na české právnické fakultě jmenován mimořádným profesorem, přednášel také o středoevropských právních dějinách. Ke jmenování řádným profesorem pro odpor v části profesorského sboru došlo až v roce 1938, ovšem jmenovací dekret nebyl Theodoru Saturníkovi kvůli událostem okolo Mnichovské dohody nikdy doručen a tak byl nakonec skutečně jmenován až po válce roku 1946.[3] Tehdy také jedno funkční období právnickou fakultu jako děkan vedl. Kromě toho redigoval Sborník věd státních a právních a už od 30. let byl generálním sekretářem a jednatelem Slovanského ústavu.[4] Ve svém díle se snažil navazovat na profesora Kadlece, k němuž se velmi hlásil, ale jeho úrovně a proslulosti nikdy nedosáhl.[3]

Dílo editovat

  • Příspěvky k šíření byzantského práva u Slovanů (1922)
  • Národní museum za války a po válce (1924)
  • Jihoslovanské právo soukromé ve světle právních obyčejů (1926)
  • Dějiny veřejného práva ve střední Evropě (I. 1935, II. 1938)
  • Úvod do ústavních dějin slovenských (1931)
  • Život starých Slovanů. O právu soukromém u Slovanů v dobách starších (1934)
  • Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě (1945)
  • Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě (1946)

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  2. Saturník, Theodor [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  3. a b KINDL, Vladimír. Theodor Saturník. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 66–67.
  4. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Saturník, Theodor (1888–1949), Rechtshistoriker und Slawist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy) 

Literatura editovat

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Theodor Saturník
  • ŠTACHOVÁ, Naďa. Theodor Saturník – mediální hvězda? Několik poznámek k nejsledovanějšímu sporu meziválečné právní historiografie. In: BUBELOVÁ, Kamila; FRÝDEK, Miroslav. Polemiky a spory v právně vědě. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2010. ISBN 978-80-244-2665-5. S. 29–39.