Karel Kadlec (právník)
Karel Kadlec, pseudonym Bohdan Přehořovský[1] (11. ledna 1865 Přehořov čp. 27[2] – 3. prosince 1928 Praha[3]), byl český právník, historik, slavista a překladatel, profesor slovanského práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl také generálním tajemníkem Akademie věd a umění i řádný člen několika světových akademií.
| prof. JUDr. Karel Kadlec | |||||||||||
 | |||||||||||
| |||||||||||
|
| |||||||||||
| Narození |
11. ledna 1865 Přehořov  Rakouské císařství | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
3. prosince 1928 (ve věku 63 let) Praha  Československo | ||||||||||
| Národnost | Češi | ||||||||||
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze | ||||||||||
| Profese | historik práva, pedagog, spisovatel a vysokoškolský učitel | ||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||
ŽivotEditovat
Absolvoval gymnázia v Českých Budějovicích a v Praze, kde už tehdy překládal ze slovanských jazyků. Poté vystudoval pražskou právnickou fakultu a po kratší době, kdy působil jako advokátní koncipient, se stal pro roky 1891–1906 tajemníkem Národního divadla. V tomto období se zabýval především autorským právem, ale už začal inklinovat i k historickým tématům. Roku 1899 se habilitoval na základě práce o rodinném nedílu, dle jihoslovanského pojmu „zádruha“, v oboru dějin slovanského práva. Seminář, který vedl, byl zakrátko celoevropsky uznávaný, a v roce 1905 došlo k jeho jmenování mimořádným a roku 1909 řádným profesorem.[4] Po Bohuslavu Riegrovi tak převzal stolici rakouských říšských dějin, která se po vzniku Československé republiky změnila na dějiny práva ve střední Evropě.[5] Zájmy nového státu hájil jako přísedící u československo-maďarského rozhodčího soudu, byl také postupně členem mnoha domácích i zahraničních učených společností a akademií a v letech 1911 a 1927 zastával funkci děkana Právnické fakulty UK.[4] Jan Kapras o něm prohlásil, že byl „v malých poměrech našich veliká postava“.[5]
DíloEditovat
Stěžejním tématem jeho prací je historie a vývoj práva zejména u slovanských národů, zabýval se ale i otázkami rumunského nebo uherského práva. Zkoumal jak právní dějiny jednotlivých národů samostatně, tak se je především později snažil integrovat v jednotném pojetí slovanského práva. Nejvíce pozornosti věnoval právu jihoslovanskému. V oboru dějiny práva Slovanů významně přispěl do Ottova slovníku naučného (např. rozsáhlá hesla o dějinách ruského práva nebo o ústavních dějinách Uher), redigoval Sborník věd právních a státních a až do posledních chvil usilovně pracoval na velkém slovníku slovanského práva, vydání jeho prvního dílu se však již nedožil.[5] Byl také spoluautorem návrhu ústavy českého státu z roku 1917, jejíž premisou bylo zůstat součástí federalizované habsburské monarchie.[4]
- Samostatné monografie
- Družstva království Českého zemského a národního divadla (1896)
- Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském (1898)
- O poddanství a robotě v zemích českých (1899)
- Agrární právo v Bosně a Hercegovině (1903)
- Z ústavního vývoje habsburského mocnářství (1912)
- Valaši a valašské právo v zemích slovanských a uherských (1916)
- Jugoslávia. O bojích jižních Slovanů za státní samostatnost (1919)
- Maďaři a Československá republika (1919)
- Podkarpatská Rus (1920)
- Dějiny veřejného práva ve střední Evropě (1920, 1921, 1923, 1928)
- Německo-české názvosloví úřední a právnické (spolu s K. Hellerem, 1923–1925)
- Přehled ústavních dějin Moravy (1926)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Autority – Katalogizační lístek jk01052436 [online]. Severočeská vědecká knihovna [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Farnost Soběslav. Matriční zápis o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z8, s. 261 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2020-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c BOHÁČEK, Jan. Karel Kadlec (1865–1928). Akademický bulletin. 2005, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c KINDL, Vladimír. Karel Kadlec. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 25–28.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kadlec ve Wikimedia Commons 
Autor Karel Kadlec ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kadlec (právník)
