The Fairy Queen

semiopera Henryho Purcella

The Fairy Queen (česky Královna víl,[1] Z. 629) je anglická opera (semi-opera) od Henryho Purcella. Autor libreta není známý; jedná se o anonymní adaptaci Snu noci svatojánské od Williama Shakespeara. Opera měla premiéru 2. května 1692 v Dorset Garden Theatre v Londýně. Partitura opery se ztratila krátce po smrti Purcella v roce 1695; nalezena byla až na začátku 20. století.

Královna víl
The Fairy-Queen
Titulní strana opery The Fairy Queen v prvním tištěném vydání
Titulní strana opery The Fairy Queen v prvním tištěném vydání
Základní informace
Žánr semi-opera
Skladatel Henry Purcell
Libretista anonymní adaptace Snu noci svatojánské
Počet dějství 5
Originální jazyk angličtina
Literární předloha Sen noci svatojánské, William Shakespeare
Premiéra 2. května 1692, Dorset Garden Theatre, Londýn
Česká premiéra 4. července 2012, Nové Hrady[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královna víl obsahuje velké množství mluveného textu; Purcell zhudebnil pouze určité pasáže, které se ke původní hře vztahují spíše obrazně, než doslovně.

Vznik a první představeníEditovat

Královna víl měla premiéru 2. května 1692 v Dorset Garden Theatre v Londýně, kterou provedla United Company. Autorem, nebo alespoň spoluautorem libreta byl Thomas Betterton, ředitel divadla Dorset Garden, se kterým Purcell pravidelně spolupracoval. Tato domněnka je založena na analýze Bettertonova scénického působení. Také není vyloučena spolupráce několika libretistů, nebo scenáristů. Choreografii pro různé taneční výstupy sestavil Josias Priest, který s Purcellem také spolupracoval na Dioclesianovi.

Text, popisující premiéru ukazuje, že Titánii a Oberona hrály děti ve věku osmi a devíti let. Pravděpodobně i ostatní vílí role byly hrány dětmi.

Charakteristika operyEditovat

LibretoEditovat

V návaznosti na obrovský úspěch Dioclesiana (1690) a Krále Artuše (1691) zkomponoval Purcell právě Královnu víl. Jak bylo v rámci semiopery zvykem, zpívané role přísluší nadpřirozeným bytostem, výjimku tvoří pastorální a opilé postavy.

První dějství bylo kompletně mluvené, pro velký úspěch jej ale v roce 1693 Purcell přepracoval a přidal scénu s opilým básníkem. Celá opera sestává z pěti dějství, neobsahuje ale prolog, což bylo pro barokní operu typické.

HudbaEditovat

Protože byla Královna víl zkomponována ke konci Purcellova života, byl již dostatečně zkušeným skladatelem, což se na hudebním pojetí pozitivně podepsalo. Muzikologové ji po celé generace velice kladně hodnotili.

Orchestr pro hudební provedení Královny víl sestává ze dvou zobcových fléten, dvou hobojů, tympánů, smyčcových nástrojů a cembala.

Inscenační historieEditovat

Česká premiéra Královny víl byla provedena až 4. července 2012 v Nových Hradech, pod vedením dirigenta Davida Švece.

Osoby a první obsazeníEditovat

osoba hlasový obor
Opilý básník bas
První víla soprán
Druhá víla soprán
Noc soprán
Tajemství (Mystery) soprán
Mlčenlivost (Secrecy) kontratenor
Spánek (Sleep) bas
Corydon bas
Mopsa soprán/kontratenor
Nymfa soprán
3 následovníci Oberona 1 soprán, 2 kontratenoři
Phoebus tenor
Jaro (Spring) soprán
Léto (Summer) kontratenor
Podzim (Autumn) tenor
Zima (Winter) bas
Juno soprán
Čínský muž (Chinese Man) kontratenor
Čínská žena, Dafné (Chinese Woman, Daphne) soprán
Hymen bas
Sbor: Víly a následovníci

Děj operyEditovat

NahrávkyEditovat

AudionahrávkyEditovat

VideonahrávkyEditovat

  • Nicholas Kok, David Pountney, scénický režisér, Anglické národní opera, (1 DVD) — 1995 — Arthaus Musik 100200
  • William Christie, Jonathan Kent, scénický režisér, The Glyndebourne Chorus & Orchestra of the Age of Enlightenment, (2 DVD) — 2010 — Opus Arte OA1031D

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Fairy-Queen na anglické Wikipedii.

  1. a b Purcell v Nových Hradech [online]. operaplus.cz [cit. 2015-04-22]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat