Jaderná elektrárna Tetov
Jaderná elektrárna Tetov byla plánovaná čtvrtá jaderná elektrárna v polovině 80. let v Československu na území později vzniklé České republiky. Měla obsahovat dva (později čtyři) bloky s tlakovodní reaktory typu VVER o výkonu 1000 MW a spuštění bylo plánováno v roce 2010, sedm let po dokončení Jaderné elektrárny Blahutovice.[1] Elektrárna na územní mapě zůstala až do roku 2006, kdy bylo jasné, že v blízké době stát nebude.[2]
| Jaderná elektrárna Tetov | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Stav | plán pozastaven v roce 1989 |
| Začátek výstavby | 1998 |
| Zprovoznění | 2004 |
| Náklady na výstavbu | 60 mld. Kčs |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 4000 MW |
| Souřadnice | 50°6′24,32″ s. š., 15°50′14,32″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a technické informace
editovatPočátky
editovatTetovská jaderná elektrárna byla jedna z původně plánovaných osmi jaderných elektráren, které byly plánovány v celém Československu. První zmínky o možné výstavbě jaderné elektrárny zazněly na začátku 80. let jako reakce na rychle se rozvíjející města Hradec Králové a Pardubice.
Výstavba měla začít po dokončení Temelína v roce 1998 a první ze dvou reaktorů měl být uveden do provozu v roce 2004, čtvrtý v roce 2008. Celkově byla lokalita určena až pro 4 bloky VVER-1000 verze V320 s podobnými úpravami, jako má JE Temelín, která má od sovětské „Vé třistadvacítky“ rozdílnou turbínovou halu a spolehlivější řídící systém navržený československými inženýry. Pro místo byly vybrány tři lokality, jedna z nich bezprostředně u Tetova, druhá mezi městy H. Králové a Pardubice (ta by měla za následek zánik obcí Újezd u Sezemic, Bohumileč a Zástava), a třetí nepotvrzená. Jako nejvíce vhodná se jevila varianta první. Náklady na jadernou elektrárnu byly odhadnuty na 60 miliard Kčs.
Po roce 1989
editovatPo sametové revoluci byla lokalita zpochybněna, protože se nachází mezi dvěma velkými městy, jakékoliv seismické hrozby však byly ihned vyloučeny na základě předešlého měření v okruhu 200 km. V roce 2003 byla elektrárna stále uvedena v územní energetické koncepci z listopadu 2003, ale po roce 2006 byly odstraněny.
Ve 20. letech 21. století je lokalita rezervována jako jedna z možných budoucích míst pro jadernou elektrárnu. Další možností jsou Blahutovice.
Informace o reaktorech
editovat| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení stavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Tetov-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1998 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
| Tetov-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 1999 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
| Tetov-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 2001 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
| Tetov-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | 2002 | Plánování zastaveno po roce 1989 | ||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BAROCH, Pavel. Kulháme za Husákovou vizí. Chybí dvě jaderné elektrárny [online]. Economia, 2010-03-06 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Jaderná elektrárna, tramvaj a ZOO v Pardubicích. Proč to nevyšlo?. Pardubice [online]. 2019-01-06 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online.