Tajnosti pařížské

Tajnosti pařížské
Autor	Eugène Sue
Původní název	Les Mystères de Paris
Země	Francie
Jazyk	francouzština
Žánr	city mysteries, společensko-sociální román, mystery novel, kriminální román, detektivní román, seriály na pokračování a melodramatic fiction
Datum vydání	1842
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajnosti pařížské (1842-1843, Les Mystères de Paris) je nejznámější a prakticky dnes jediné vydávané dílo francouzského spisovatele Eugèna Suea, které vycházelo velice úspěšně na pokračování jako tzv. román-fejeton v deníku Le Journal des Débats.

Plakát z roku 1843 oznamující vydání knihy.

Obsah románu a jeho hodnocení

Jde v podstatě o dobrodružný román, ve kterém se mísí sociální kritika s velmi naivním romantismem. Hlavním, téměř pohádkovým hrdinou románu je německý princ Rudolf z Gerolsteinu, který v přestrojení přichází do Paříže, aby pomáhal chudým, odměňoval dobro a trestal zlo. Ústřední zápletka spočívá v jeho setkání s mladičkou prostitutkou Fleur de Marie (v českých překladech Pěnkava nebo Hrdlička), jíž se ujímá dojat její krásou a ušlechtilostí a která se po četných zvratech děje ukáže být jeho dcerou z tajného svazku z mládí. Kolem tohoto dějového pásma, které se dovršuje smrtí Fleur de Marie v klášteře, kam se uchýlila za účelem pokání za svůj život, se vrství četné linie vyprávění, jejichž prostřednictvím je do románu včleňována bohatá galerie postav, reprezentující různé společenské vrstvy a různé ožehavé stránky života – bídu, vykořisťování, korupci, násilnictví, kriminalitu.

Proti ostatním Sueovým dílům trpí Tajnosti pařížské snad o něco méně povrchní psychologií a předem očekávatelným duševním vývojem černobíle vytvořených postav. Například jednotlivé postavy z podsvětí jsou dodnes považovány za dokonalé studie zločineckých typů. Rovněž uměle vykonstruované dějové zápletky nejsou tak nepravděpodobné jako v jiných Sueových dílech. Konzistence a soudružnost románu je však i tak dosti narušena tím, že hlavním cílem Eugèna Suea bylo zaujmout čtenáře natolik, aby si zakoupil další pokračování.

To, že je kniha dodnes vydávána a čtena, je dáno především tím, že se vyznačuje poutavým až melodramatickým dějem, silnou (ačkoliv jinak dosti povrchní) společenskou kritikou s výrazným sociálním cítěním a pochopením pro problémy drobných hrdinů.

Ohlasy Tajností pařížských v jiných literárních dílech

Pod vlivem Tajností pařížských vznikla celá řada dalších děl od jiných spisovatelů. Za všechny jmenujme alespoň:

George W. M. Reynolds: The Mysteries of London (1844, Tajnosti Londýna),
Paul Féval starší: Les Mystères de Londres (1844, Tajnosti Londýna),
Victor Hugo: Les Misérables (1862, Bídníci, někdy česky též jako Ubožáci),
Émile Zola: Les mystères de Marseille (1867, Tajnosti města Marseille),
Josef Svátek: Tajnosti pražské (1868),
Francesco Mastriani: I misteri di Napoli (1869-(1870, Tajnosti neapolské),
Jean de La Hire: Les mystères de Lion (1938, Tajnosti lyonské),
Leo Malet: Les Nouveaux Mystères de Paris (1954-1959, Nové tajnosti pařížské), označení série detektivních příběhů s Nestorem Burmou.

Filmové adaptace

Les Mystères de Paris (1909, Tajnosti pařížské), Francie, režie Victorin-Hippolyte Jasset, němý film,
Les Mystères de Paris (1911, Tajnosti pařížské), Francie, režie Albert Capellani, němý film,
Parigi misteriosa (1917, Tajnosti pařížské), Itálie, režie Gustavo Serena, němý film,
The Mysteries of Paris (1920, Tajnosti pařížské), USA, režie Ed Cornell, němý film,
Les Mystères de Paris (1922, Tajnosti pařížské), Francie, režie Charles Burguet, němý film,
Secrets of Paris (1922, Tajnosti pařížské), USA, režie Kenneth S. Webb, němý film,
Les Mystères de Paris (1935, Tajnosti pařížské), Francie, režie Félix Gandéra,
Les Mystères de Paris (1943, Tajnosti pařížské), Francie, režie Jacques de Baroncelli,
Les Mystères de Paris (1962, Tajnosti pařížské), Francie, režie André Hunebelle, v hlavní roli Jean Marais,
Les Mystères de Paris (1980, Tajnosti pařížské), Francie, režie André Michel, televizní seriál.

Česká vydání

Tajnosti pařížské, H. Silber, Praha 1862, dva svazky,
Tajnosti pařížské, Borský a Šulc, Praha 1924-1925, přeložil F. Potměšil, sedm svazků,
Tajnosti pařížské, Henning Franzen, Praha 1929, přeložil Karel Čvančara,
Tajnosti pařížské, Šolc a Šimáček, Praha 1930-1931, přeložil S. T. Eifer, znovu Český deník, Plzeň 1935-1937, kniha vyšla v osmi dílech:
- Kytička, 1930 a 1935,
- Učitel a sova, 1930 a 1936,
- Hrdlička a Rudolf, 1930 a 1936,
- Vlčice a zpěvačka, 1930 a 1936,
- Ostrov Rýžovníkův, 1931 a 1936,
- Strážce bezpečnosti,,1931 a 1936,
- Marie a Sára 1931 a 1937,
- Princezna Amalie, 1931 a 1937.
Tajnosti pařížské, Odeon, Praha 1970, přeložila Věra Dvořáková, znovu Svoboda, Praha 1992, Levné knihy KMa, Praha 2004.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tajnosti pařížské na Wikimedia Commons
Francouzský text z Project Gutenberg: Díl I Díl II Díl III Díl IV Díl V