Otevřít hlavní menu

Tadeusz Aleksander Baird (26. července 1928 Grodzisk Mazowiecki2. září 1981 Varšava) byl polský hudební skladatel a pedagog.

Tadeusz Baird
Tadeusz Baird.jpg
Základní informace
Narození 26. července 1928
Grodzisk Mazowiecki
Úmrtí 2. září 1981 (ve věku 53 let)
Varšava
Žánry klasická hudba, opera a atonalita
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a skladatel filmové hudby
Ocenění medaile Komise pro národní vzdělání
Web www.baird.polmic.pl/index.php/pl/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

V době 2.světové války studoval u Bolesława Woytowicze a Kazimiera Sikorského. V letech 1947–1951 pokračoval ve studiu u Piotra Rytela a Piotra Perkowského na Státní vyšší hudební škole ve Varšavě. Vedle toho studoval hru na klavír u Tadeusze Wituského a muzikologii na univerzitě ve Varšavě.

Jako skladatel debutoval krátce po válce. Spolu s Kazimierzem Serockým a Janem Krenzem založil volné sdružení skladatelů, které si říkalo Skupina 49. Jejich cílem byla kompozice hudby v duchu světového vývoje hudby 20. století, což bylo v přímé opozici vůči, ve východním bloku vládnoucí, estetice socialistického realismu . V polovině 50. let dvacátého století se stal jedním z tvůrců převratu v polské hudbě. Používal moderní kompoziční techniky. Jako jeden z prvních ve svých skladbách aplikoval dodekafonii. Byl jedním z iniciátorů a organizátorů mezinárodního festivalu soudobé hudby Varšavský podzim, který se poprvé konal v roce 1956.

Od roku 1974 vyučoval skladbu na varšavské Státní vysoké škole múzických umění. V roce 1977 byl jmenován profesorem a stal se vedoucím katedry skladby. Od roku 1976 byl předsedou polské sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISMC/SimC) a od roku 1979 členem Akademie der Künste v Berlíně . V roce 1981 se stal čestným členem Svazu polských skladatelů.

Zemřel náhle 2. září 1981 ve Varšavě následkem aneurysma mozkových tepen. Je pohřben na Powązkowském hřbitově.

OceněníEditovat

  • Státní cena (1951)
  • Zlatý záslužný kříž (1952)
  • 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Čtyři eseje pro orchestr (1959)
  • Cena ministra kultury a umění (1962)
  • 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Variace bez tématu pro symfonický orchestr (1963)
  • Hudební ceny města Kolín nad Rýnem
  • Státní cena 2. stupně (1964)
  • 1. cena na Mezinárodní trbuně skladatelů UNESCO v Paříži za Čtyři dialogy pro hoboj a komorní orchestr (1966)
  • Cena Svazu polských skladatelů (1966)
  • Cena Sergeje Kusewického (1968)
  • Státní cena (1970)
  • Cena Nadace Alfreda Jurzykowského v New Yorku (1971)
  • Řád práce 2. třídy (1974)
  • Prix Arthur Honegger (1974)
  • Čestné občanství Drezna (1974)
  • Cena ministra kultury a umění (1975)
  • Medale Jeana Sibelia (1978)
  • Medaile Komise národního vzdělávání (1979)
  • Cena předsedy rady ministrů 1. stupně (1979)
  • Řád práce 1. třídy (1981, posmrtně)

DíloEditovat

 
Hrob skladatele.

Komponoval širokou škálu symfonické a komorní hudby. Nejdůležitější však jsou vokální cykly inspirované poesií. Je autorem hudebního dramatu Zítra komponovaného na motivy povídky Josepha Conrada. Komponoval rovněž hudbu pro film, divadlo a televizi. Navzdory seriální technice vyrůstá jeho dílo z romantických tradic.

Klavírní skladbyEditovat

  • Sonatina I. (1949)
  • Sonatina II. (1952)
  • Malá suita pro děti (1952)

Komorní hudbaEditovat

  • 2 capriccia pro klarinet a klavír (1953, 2. cena Unie polských skladatelů)
  • 4 preludia pro fagot a klavír (1954)
  • Divertimento pro flétnu, klarinet, hoboj a fagot (1956)
  • Smyčcový kvartet (1957)
  • Hra pro smyčcový kvartet (1971)
  • Variace ve formě ronda pro smyčcový kvartet (1978)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Sinfonietta (1949)
  • Klavírní koncert (1949)
  • Symfonie č. 1 (1950, Polaská státní cena 1951)
  • Colas Breugnon (suita ve starém stylu pro smyčcový orchestr a flétnu (1951)
  • Symfonie č. 2, quasi una fantasia (1952)
  • Koncert pro orchestr (1953)
  • Cassazione per orchestra (1956)
  • Čtyři esseje (1958, cena UNESCO 1959)
  • Variatace bez tématu (1962)
  • Epiphany Music (1963)
  • Čtyři dialogy pro hoboj a komorní orchestr (1964, Cena UNESCO 1966)
  • Čtyři noveletty pro komorní orchestr (1967)
  • Sinfonia Breve (1968)
  • Symfonie č. 3 (1969, státní cena 1970)
  • Psychodrama (1972)
  • Elegia (1973)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1973)
  • Concerto Lugubre pro violu a orchestr (1975)
  • Scény pro violoncello, harfu a orchestr (1977)
  • Canzona (1980)

Vokální dílaEditovat

  • Čtyři milostné sonety pro baryton a orchestr na slova Williama Shakespeara (1956)
  • Exhortation pro recitátora a orchestr na staré hebrejské texty (1960)
  • Erotyki pro soprán a orchestr (text Małgorzata Hilar, 1961)
  • 5 písní pro mezzosoprán a šest náatrojů (text H. Poświatowska, 1970), Státní cena 1970)
  • Goetheho dopisy (kantáta pro baryton, smíšený sbor a orchestr (1970)
  • Głosy z oddali (Hlasy zdaleka) pro baryton a symfonický orchestr(text J. Iwaszkiewicz, 1981)
  • Zítra, hudební drama, libreto J. S. Sito

Filmová hudbaEditovat

  • Sztuka mlodych (dokument, 1950)
  • Kierunek-0 Nowa Huta! (dokument, 1951)
  • Petla (1958)
  • Kamienne niebo (1959)
  • Lotna (1959)
  • Rok pierwszy (1960)
  • Kwiecien (1961)
  • Ogniomistrz Kalen (1961)
  • Samson (1961)
  • Ludzie z pociagu (1961)
  • Spóznieni przechodnie (1962)
  • Pasazerka (1963)
  • Ich dzien powszedni (1963)
  • Zerwany most (1963)
  • Miedzy brzegami (1963)
  • Agnieszka (1964)
  • Nieznany (1964)
  • Naganiacz (1964)
  • Wózek (TV, 1965)
  • Czlowiek z kwiatem (TV, 1965)
  • Córeczka (TV, 1965)
  • Drewniany rózaniec (1965)
  • Dzien ostatni, dzien pierwszy (TV seriál, 1965)
  • Wizyta u królów (TV, 1966)
  • Buty (TV, 1966)
  • Miejsce dla jednego (1966)
  • Smierc w srodkowym pokoju (TV, 1967)
  • Przerazliwe loze (1968)
  • Kiedy milosc byla zbrodnia (1968)
  • Zbrodnia lorda Artura Savile'a (TV, 1968)
  • Gniewko, syn rybaka (TV miniserie, 1969)
  • Na meline (TV, 1981)

LiteraturaEditovat

  • K. Tarnawska-Kaczorowska, Świat liryki wokalno-instrumentalnej Tadeusza Bairda, Kraków 1982
  • K. Tarnawska-Kaczorowska, Tadeusz Baird. Glosy do biografii, Kraków 1997
  • T. Baird, I. Grzenkowicz. Rozmowy, szkice, refleksje, Kraków 1998

Externí odkazyEditovat