Taťjana Lebeděvová
Taťjana Romanovna Lebeděvová (rusky: Татьяна Романовна Лебедева – Tatjana Romanovna Lebeděva; * 21. července 1976 Sterlitamak, Sovětský svaz) je bývalá ruská atletka, trojskokanka a dálkařka. Vyhrála zlaté medaile z olympiád, světových i evropských šampionátech.
| Taťjana Romanovna Lebeděvová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. července 1976 (48 let) Stěrlitamak |
| Alma mater | Volgograd State Academy of Physical Culture |
| Povolání | atletka, politička a státnice |
| Ocenění | Řád přátelství medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy Řád cti |
| Funkce | členka Rady federace Ruské federace (2014–2019) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | Sydney 2000 | trojskok |
| bronz | Athény 2004 | trojskok |
| zlato | Athény 2004 | skok daleký |
| DQ | Peking 2008 | trojskok |
| DQ | Peking 2008 | skok daleký |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Edmonton 2001 | trojskok |
| zlato | Paříž 2003 | trojskok |
| zlato | Ósaka 2007 | skok daleký |
| stříbro | Ósaka 2007 | trojskok |
| DQ | Berlín 2009 | skok daleký |
| Halové MS v atletice | ||
| stříbro | Lisabon 2001 | trojskok |
| zlato | Budapešť 2004 | trojskok |
| zlato | Budapešť 2004 | skok daleký |
| zlato | Moskva 2006 | trojskok |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | Göteborg 2006 | trojskok |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Gent 2000 | trojskok |
| Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
| bronz | Lisabon 1994 | trojskok |
| Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
| stříbro | Nyíregyháza 1995 | trojskok |
Sportovní kariéra
editovatJejí první úspěchy přišly v trojskoku v roce 2000, kdy získala zlatou medaili na halovém mistrovství Evropy a stříbrnou medaili na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. V následujícím roce se stala mistryní světa a získala stříbrnou medaili na halovém mistrovství věta. Poté, co na mistrovství světa v roce 2003 obhájila titul v trojskoku , se rozhodla věnovat se i skoku dalekému. Tento krok se jí vyplatil: na halovém mistrovství světa v roce 2004 překonala halový světový rekord v trojskoku a získala druhé zlato ve skoku dalekém s časem 15,36. Svou první zlatou olympijskou medaili ve skoku dalekém získala na olympijských hrách v Aténách v roce 2004 a také bronzovou medaili v trojskoku.
V roce 2005 kvůli zranění zmeškala mistrovství světa, ale stala se jedinou vítězkou jackpotu Zlaté ligy IAAF, což znamenalo bonus ve výši 1 milionu amerických dolarů udělovaný sportovcům, kteří vyhrají svou disciplínu na každém ze šesti určených evropských letních mítinků. V tom roce se soustředila na trojskok.
Poprvé se stala mistryní Evropy vítězstvím na mistrovství Evropy v atletice v roce 2006 v trojskoku. Lebeděvová se dvakrát dostala na stupně vítězů na mistrovství světa v roce 2007, když získala zlatou a stříbrnou medaili ve skoku dalekém.
Na mistrovství světa v roce 2009 získala stříbrnou medaili ve skoku dalekém (její osmá medaile na světovém stupních vítězů), ačkoli v trojskoku se jí tento výkon nepodařilo vyrovnat.[1]
Dne 25. ledna 2017 Mezinárodní olympijský výbor udělil Lebeděvové sankce za doping na olympijských hrách v roce 2008, v důsledku čehož přišla o stříbrné medaile ve skoku dalekém i trojskoku na těchto hrách.[2] Lebeděvová se proti rozhodnutí MOV odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu, nicméně 26. července 2018 bylo rozhodnutí MOV potvrzeno.[zdroj?]
Atletickou kariéru ukončila ve 37 letech. Odchod oznámila na konci července roku 2013 po národním šampionátu v Moskvě.[3]
Letní olympijské hry
editovatTřikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. V Sydney 2000 startovala jen v trojskoku a vybojovala stříbrnou medaili, když lepší byla jen Bulharka Tereza Marinovová.
Ta skočila v první sérii do vzdálenosti 15,20 m. O čtyři roky později v Athénách brala bronz. Zúčastnila se však také dálky, kde ve druhé sérii skočila 707 cm a stala se olympijskou vítězkou. Na stupních vítězů stály i další Rusky, které shodně skočily 705 cm. Lepší druhý pokus však měla Irina Simaginaová a bronz získala Taťjana Kotovová.[4]
Na olympiádě v Pekingu ji zlatá medaile v dálce unikla o jediný centimetr.[5] Brazilka Maurren Maggiová skočila v první sérii do vzdálenosti 704 cm. Lebeděvová v poslední, šesté sérii skočila 703 cm. Stříbrnou medaili získala i v trojskoku, kde prohrála jen s kamerunskou trojskokankou Françoise Etoneovou, která skočila o sedm centimetrů dál. 25. ledna 2017 ji potrestal Mezinárodní olympijský výbor za doping diskvalifikací a Lebeděvová tak o své medaile z této olympiády a mistrovství světa v Berlíně přišla.[2]
| Olympijské hry | Místo konání | Umístění | Výkon | Disciplína |
|---|---|---|---|---|
| LOH 2000 | Sydney, Austrálie | 2. | 15,00 m | |
| LOH 2004 | Athény, Řecko | 3. | 15,14 m | |
| 1. | 707 cm | |||
| LOH 2008 | Peking, Čína | 2. | 15,32 m | |
| 2. | 703 cm |
Osobní rekordy
editovatDráha
- Trojskok – 15,34 m – 4. červenec 2004, Iraklion
- Skok daleký – 733 cm – 31. červenec 2004, Tula
Hala
- Trojskok – 15,36 m – 6. březen 2004, Budapešť - Současný evropský rekord
- Skok daleký – 698 cm – 7. březen 2004, Budapešť
Osobní život
editovatV září 2002 se Lebeděvové a jejímu manželovi Nikolayi Matvejevovi narodila první dcera Anastasiya. V roce 2010 oznámila, že je podruhé těhotná (sezónu 2011 se rozhodla vynechat) a v listopadu porodila druhou dceru (Aleksandru).[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MALLON, Bill; HEIJMANS, Jeroen. A. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7369-8. S. 17–26.
- ↑ a b IOC sanctions two athletes for failing anti-doping test at Beijing 2008. International Olympic Committee. 2017-05-31. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. (anglicky)
- ↑ Rychlý přehled 22.7. - 28.7. [online]. iHNed.cz. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ČTK, Sport.cz. Oštěpařce Brejchové chybělo k bronzu šest centimetrů. Sport.cz [online]. 2004-08-27 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tyčkař Hooker získal zlato v olympijském rekordu. Sport.cz [online]. 2008-08-22 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Internet Archive Wayback Machine. Choice Reviews Online. 2011-07-01, roč. 48, čís. 11, s. 48–6007-48-6007. Dostupné online [cit. 2025-05-02]. ISSN 0009-4978. doi:10.5860/choice.48-6007.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taťjana Romanovna Lebeděvová na Wikimedia Commons - Taťjana Romanovna Lebeděvová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Taťjana Romanovna Lebeděvová v databázi Olympedia (anglicky)
- Profil na Tilastopaja.org (anglicky)
