Taťjana Lebeděvová

ruská atletka

Taťjana Romanovna Lebeděvová (rusky: Татьяна Романовна ЛебедеваTatjana Romanovna Lebeděva; * 21. července 1976 Sterlitamak, Sovětský svaz) je bývalá ruská atletka, trojskokanka a dálkařka. Vyhrála zlaté medaile z olympiád, světových i evropských šampionátech.

Taťjana Romanovna Lebeděvová
Narození21. července 1976 (48 let)
Stěrlitamak
Alma materVolgograd State Academy of Physical Culture
Povoláníatletka, politička a státnice
OceněníŘád přátelství
medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy
Řád cti
Funkcečlenka Rady federace Ruské federace (2014–2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro Sydney 2000 trojskok
bronz Athény 2004 trojskok
zlato Athény 2004 skok daleký
DQ Peking 2008 trojskok
DQ Peking 2008 skok daleký
Mistrovství světa v atletice
zlato Edmonton 2001 trojskok
zlato Paříž 2003 trojskok
zlato Ósaka 2007 skok daleký
stříbro Ósaka 2007 trojskok
DQ Berlín 2009 skok daleký
Halové MS v atletice
stříbro Lisabon 2001 trojskok
zlato Budapešť 2004 trojskok
zlato Budapešť 2004 skok daleký
zlato Moskva 2006 trojskok
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Göteborg 2006 trojskok
Halové ME v atletice
zlato Gent 2000 trojskok
Mistrovství světa juniorů v atletice
bronz Lisabon 1994 trojskok
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
stříbro Nyíregyháza 1995 trojskok

Sportovní kariéra

editovat

Její první úspěchy přišly v trojskoku v roce 2000, kdy získala zlatou medaili na halovém mistrovství Evropy a stříbrnou medaili na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. V následujícím roce se stala mistryní světa a získala stříbrnou medaili na halovém mistrovství věta. Poté, co na mistrovství světa v roce 2003 obhájila titul v trojskoku , se rozhodla věnovat se i skoku dalekému. Tento krok se jí vyplatil: na halovém mistrovství světa v roce 2004 překonala halový světový rekord v trojskoku a získala druhé zlato ve skoku dalekém s časem 15,36. Svou první zlatou olympijskou medaili ve skoku dalekém získala na olympijských hrách v Aténách v roce 2004 a také bronzovou medaili v trojskoku.

V roce 2005 kvůli zranění zmeškala mistrovství světa, ale stala se jedinou vítězkou jackpotu Zlaté ligy IAAF, což znamenalo bonus ve výši 1 milionu amerických dolarů udělovaný sportovcům, kteří vyhrají svou disciplínu na každém ze šesti určených evropských letních mítinků. V tom roce se soustředila na trojskok.

Poprvé se stala mistryní Evropy vítězstvím na mistrovství Evropy v atletice v roce 2006 v trojskoku. Lebeděvová se dvakrát dostala na stupně vítězů na mistrovství světa v roce 2007, když získala zlatou a stříbrnou medaili ve skoku dalekém.

Na mistrovství světa v roce 2009 získala stříbrnou medaili ve skoku dalekém (její osmá medaile na světovém stupních vítězů), ačkoli v trojskoku se jí tento výkon nepodařilo vyrovnat.[1]

Dne 25. ledna 2017 Mezinárodní olympijský výbor udělil Lebeděvové sankce za doping na olympijských hrách v roce 2008, v důsledku čehož přišla o stříbrné medaile ve skoku dalekém i trojskoku na těchto hrách.[2] Lebeděvová se proti rozhodnutí MOV odvolala ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu, nicméně 26. července 2018 bylo rozhodnutí MOV potvrzeno.[zdroj?]

Atletickou kariéru ukončila ve 37 letech. Odchod oznámila na konci července roku 2013 po národním šampionátu v Moskvě.[3]

Letní olympijské hry

editovat

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. V Sydney 2000 startovala jen v trojskoku a vybojovala stříbrnou medaili, když lepší byla jen Bulharka Tereza Marinovová.

Ta skočila v první sérii do vzdálenosti 15,20 m. O čtyři roky později v Athénách brala bronz. Zúčastnila se však také dálky, kde ve druhé sérii skočila 707 cm a stala se olympijskou vítězkou. Na stupních vítězů stály i další Rusky, které shodně skočily 705 cm. Lepší druhý pokus však měla Irina Simaginaová a bronz získala Taťjana Kotovová.[4]

Na olympiádě v Pekingu ji zlatá medaile v dálce unikla o jediný centimetr.[5] Brazilka Maurren Maggiová skočila v první sérii do vzdálenosti 704 cm. Lebeděvová v poslední, šesté sérii skočila 703 cm. Stříbrnou medaili získala i v trojskoku, kde prohrála jen s kamerunskou trojskokankou Françoise Etoneovou, která skočila o sedm centimetrů dál. 25. ledna 2017 ji potrestal Mezinárodní olympijský výbor za doping diskvalifikací a Lebeděvová tak o své medaile z této olympiády a mistrovství světa v Berlíně přišla.[2]

Olympijské hry Místo konání Umístění Výkon Disciplína
LOH 2000 Sydney, Austrálie 2. 15,00 m
trojskok
LOH 2004 Athény, Řecko 3. 15,14 m
trojskok
1. 707 cm
dálka
LOH 2008 Peking, Čína 2. 15,32 m
trojskok
2. 703 cm
dálka

Osobní rekordy

editovat

Dráha

Hala

Osobní život

editovat

V září 2002 se Lebeděvové a jejímu manželovi Nikolayi Matvejevovi narodila první dcera Anastasiya. V roce 2010 oznámila, že je podruhé těhotná (sezónu 2011 se rozhodla vynechat) a v listopadu porodila druhou dceru (Aleksandru).[6]

Reference

editovat
  1. MALLON, Bill; HEIJMANS, Jeroen. A. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7369-8. S. 17–26. 
  2. a b IOC sanctions two athletes for failing anti-doping test at Beijing 2008. International Olympic Committee. 2017-05-31. Dostupné online [cit. 2017-12-15]. (anglicky) 
  3. Rychlý přehled 22.7. - 28.7. [online]. iHNed.cz. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ČTK, Sport.cz. Oštěpařce Brejchové chybělo k bronzu šest centimetrů. Sport.cz [online]. 2004-08-27 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  5. ČTK. Tyčkař Hooker získal zlato v olympijském rekordu. Sport.cz [online]. 2008-08-22 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  6. Internet Archive Wayback Machine. Choice Reviews Online. 2011-07-01, roč. 48, čís. 11, s. 48–6007-48-6007. Dostupné online [cit. 2025-05-02]. ISSN 0009-4978. doi:10.5860/choice.48-6007. 

Externí odkazy

editovat