Wikipedie

TITANIIC

projekt obnovy Titanicu
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě.
Měl by obsahovat pouze ověřitelná fakta o publikovaných záměrech, plánech nebo přípravě, případně o vývoji, proměně, projednávání nebo kritice takových záměrů a plánů.
Při úpravách článku, prosíme, dbejte pečlivě na omezení vlastního výzkumu.

Cílem projektu TITANIIC je postavit novou loď Titanic s použitím moderních technologií. Projekt vede Ondřej Vrkoč od svých 17 let. Komunikační, pohonné, navigační a bezpečnostní atd. systémy mají používat moderní technologie. Interiér bude vytvořen podle původní lodě a vzniknout by měla třeba i falešná část původní kotelny. Životnost lodi by měla být minimálně 40 let, kvůli finanční návratnosti investorů. Životnosti lodi bude přizpůsoben i částečně interiér, kdy přibudou nové prostory, třeba nová kasína, relaxační prostory atd.[1][2][3]

Logo projektu TITANIIC rok 2016

Ondřej Vrkoč editovat

 
Ondřej Vrkoč na mezinárodní výstavě artefaktů z vraku lodě Titaniku konané v Bratislavě a Praze v roce 2015 a 2016

Ondřej Vrkoč (* 24. června 1993 Praha) je český podnikatel a "titanolog". Ve svých 3 letech ho zaujal Titanic a po zhlédnutí filmu Titanic se rozhodl ze studování Titanicu a informací okolo něho udělat hlavní koníček. V 15 letech začal pořádat přednášky na školách pro studenty a učitele, rozhovory pro TV, noviny a rádia. O 2 roky později vypracoval finanční plán projektu a oslovil českou loděnici[zdroj?].

V roce 2011 byla do Obchodního rejstříku zapsána společnost s ručením omezeným (s kapitálem 200 000 Kč) REVIVAL of the TITANIC.[4] Studium na vysoké škole[zdroj?] ukončil Ondřej Vrkoč z důvodu nedostatku času, způsobeného pracovním vytížením projektu. V letech 2015 a 2016 se podílel na mezinárodní výstavě artefaktů z vraku lodě Titaniku konané v Bratislavě a Praze.[2][3]

Popis editovat

 
Grafický návrh lodě TITANIIC rok 2016

Za jeden z úspěchů považuje Vrkoč i přetáhnutí generální manažera z konkurenčního projektu.[kdo?] Další, kdo pracuje na projektu je hlavní konstruktér a návrhář Queen Mary II Stephen Payne. A taky bývalý ředitel Ivan Samák české loděnice ve Chvaleticích, ale pouze jako soukromá osoba.[1][5][2]
Původní kotle na uhlí vymění moderní naftové motory, kvůli bezpečnosti, zmenšení rozměrů a taky spotřebě paliva.[1][2]
Exteriér byl navrhnut v původním vzhledu s přihlédnutím k bezpečnosti a využití moderních technologií. Samotná konstrukce lodi bude postavena pomocí moderních materiálů, ale ty budou zamaskovány a některé prvky budou mít kvůli tomu už pouze estetický význam. Interiér byl navrhnut taky v původní duchu s přihlédnutím k bezpečnosti, proto by částečně zmizely kajuty druhé a třetí třídy, ale zachovaly by se kajuty první třídy, jídelna, schodiště atd. Případně by byl vytvořen kompromis, jak bylo zmíněno výše a to falešné místnosti, které by sloužily, jako malá muzea. Nově jsou navrhnuty dvě třídy, první třída nadále zůstává stejná a nese jméno Titanic class, druhá třída ponese jméno FUN TANIC class, ta nahradí původní druhou a třetí třídu.[5][6]
Původní plán u investorů bylo oslovit širokou veřejnost, ale to se vyhodnotilo, jako nerealizovatelné a nakonec se každý investor posuzuje. Mezi investory patří ocelářský magnát,[kdo?] který by dodal ocel, následně velcí provozovatelé lodí[kdo?].[5][2]
Cena standardního lístku na týdenní plavbu je zatím odhadována na 20 tisíc korun.[5]
Trasy by měly být hlavně v Karibiku, ale při ročním výročí bude plout po původní trase Titanicu ze Southamptonu do New Yorku. Během kotvení v přístavech by měla být loď přístupná pro veřejnost a částečně sloužit jako i muzeum.[7][3]
Jedná s majiteli o získání původních částí Titanicu a umístění na nový Titaniic, jako symbol úcty památce obětí tragédie. Jedná se třeba o andílka na původních schodech.[2]

Rok 2010 editovat

Odhad ceny původního projektu byl 10,5 až 11 miliard korun. Pro porovnání Queen Mary 2 stála 13 miliard korun.[1][2]
První konzultace byly s loděnicí ve Chvaleticích a to i se ředitelem Ivanem Samákem v roce 2010.[2][8]
V roce 2012 se stal hlavním partnerem francouzská Saint-Nazaire STX France[9] patřící pod STX Europe. V samotné loděnici je přivítal ředitel Alain Buck. Loděnice učinila ústupek se zálohou, která činila pár desítek tisíc euro místo běžných 2,5 miliardy korun.[5][2][3][8]
Ve stejném roce došlo k pozastavení projektu z důvodu oznámení podobného zájmu miliardářem Clivem Palmerem. Z tohoto důvodu byl projekt veden panem Vrkočem odložen na dva roky a čekalo se na výsledek konkurenčního projektu.[1]

Rok 2015 editovat

Práce na projektu se obnovily v roce 2015, ale nové ohlášení proběhlo až 10. února 2016 na světové výstavě Titanic pořádané v pražských Letňanech. Na které spolupracoval a přednášel osobně pan Vrkoč.[1]
Odhad ceny nového projektu se provedlo snížit o 3 miliardy korun na 8 miliard korun bez snížení kvality luxusního vybavení.[1]
Do poloviny roku 2017 by měl být podepsán kontrakt na stavbu Titanicu. Dokončení projektu by bylo do tří let. Samotná stavba lodi by měla trvat zhruba dva roky.[7][3]

Konkurenční projekt Titanic II editovat

Při výročí 100 let od potopení Titanicu v roce 2012, ohlásil stejný záměr i australský podnikatele a miliardář Clive Palmer. Palmer oznámil dokončení stavby lodi Titanic II do 2 let. Loď měla stavět britská společnost Blue Star Line v Číně za 4 miliardy korun. Na rozdíl od projektu pana Vrkoče, chce Palmer mít identickou kopii části pro hosty s původní lodí, včetně společných WC na chodbě, třetí třídu s palandami nad sebou atd.[1][5]

26. února 2013 deník USA Today uveřejnil článek, v kterém Palmer zmiňuje, že nechce na lodi moderní technologie pro hosty. Ti by se museli obejít bez televizního signálu nebo internetového připojení. A první cesta by měla být z čínské provincie Ťiang-su do Dubaje ve Spojených arabských emirátech.[10][1]
Nové informace uveřejnil Clive Palmer v roce 2016 a to, že loď bude postavena v roce 2018. Stavba bude stát 9 až 13 miliard korun. Lod bude 53 metrů vysoká a 269 metrů dlouhá. Bude mít 840 kajut pro maximálně 2435 pasažérů a 900člennou posádku a některé prvky chce ponechat čistě z historického důvodu, přesto že budou nefunkční.[1][11]
Ale nejsou žádné informace o stavbě lodi ani vytvoření projektu.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j Kdo dá světu nový Titanic? Mladý Čech bojuje s australským miliardářem. Neustoupím mu, říká odvážně. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i Český student chce postavit nový Titanic, shání přes 10 miliard [online]. iDNES.CZ [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e Staviam Titanic 2. Bude retro aj moderný, tvrdí mladý Čech [online]. HN STYLE [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Peníze.cz: Revival of the Titanic, s.r.o.
  5. ↑ a b c d e f g Odborník Ondřej Vrkoč: Postavíme nový Titanic za jedenáct miliard [online]. deník.cz [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ O projektu [online]. Titaniic [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Český expert na Titanic sní o jeho kopii. A přišel na lži krajanů „z lodi“ [online]. BLESK.CZ [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Sedmnáctiletý Čech staví kopii Titanicu 1:1. Pomoct mu chtějí i arabští šejci [online]. REFLEX [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.stxfrance.com [online]. [cit. 2017-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-19. 
  10. ↑ Billionaire unveils new 'Titanic II' cruise ship design [online]. USA Today [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Titanic II: Take a peek inside replica set to sail in 2018 [online]. Belfast Telegraph [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Video rozhovory editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=TITANIIC&oldid=22782935“