Třída Zenta

třída rakousko-uherských chráněných křižníků

Třída Zenta byl druhou a poslední třídou chráněných křižníků Rakousko-uherského námořnictva. Skládala se z jednotek Zenta, Aspern a Szigetvár, které v letech 1896–1900 postavila loděnice v Pule.

Třída Zenta
SMS Aspern při návštěvě USA na které doprovázel pancéřový křižník SMS Sankt Georg. Rok 1907.
SMS Aspern při návštěvě USA na které doprovázel pancéřový křižník SMS Sankt Georg. Rok 1907.
Obecné informace
Uživatelé Vlajka K. u. k. Kriegsmarine Rakousko-uherské námořnictvo
Typ chráněný křižník
Lodě Zenta
Aspern
Szigetvár
Předchůdce Kaiser Franz Joseph I.
Technické údaje
Výtlak 2300 t
Délka 92 m
Šířka 12 m
Ponor 4,9 m
Pohon 5292 kW
Rychlost 20 uzlů (37 km/h)
Posádka 305
Výzbroj 8× 120 mm
10× 47 mm
2× torpédomet
Pancíř 50mm paluba

KonstrukceEditovat

 
Stavba Szigetváru v Pule

Lodě měly hladkou palubu, dva komíny a dva stěžně. Veškerou dělovou výzbroj dodala Škoda Plzeň. Výzbroj tvořilo osm 120mm děl, deset 47mm děl a dva torpédomety. Pancéřová paluba lodí měla sílu 50 mm. Poháněly je dva parní stroje s kotly Yarrow. Lodní šrouby byly dva a nejvyšší rychlost činila 20 uzlů.[1]

OsudyEditovat

 
Zenta

Všechny tři křižníky se dočkaly rakouského angažmá v první světové válce. Zenta byla potopena 16. srpna 1914 poblíž černohorského města Bar zdrcující přesilou anglo-francouzské námořní eskadry a její vrak tam leží dodnes.[2] Aspern a Szigetvár válku přečkaly a byly po jejím skončení předány Velké Británii, která je nechala sešrotovat.[3]

ReferenceEditovat

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. S. 124. (česky) 
  2. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 320. (česky) 
  3. KOSOUR, Ladislav. TŘÍDA ZENTA [online]. Rev. 2009-08-10. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat