Třída Visby
Třída Visby je třída korvet švédského námořnictva. Jsou navrženy pro plnění širokého spektra úkolů — zejména likvidaci ponorek, lodí a min. Velkou pozornost si získaly širokým uplatněním opatření na redukci signatur (stealth). Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Jejich stavba byla zahájena roku 1995, náročný vývoj se však potýkal s opakovanými zdrženími. První dvě korvety tohoto typu proto byly do služby přijaty roku 2009. Třída Visby patří s rychlostí 35 uzlů mezi nejrychlejší korvety světa.[2] Zároveň jsou řazeny mezi nejlepší současné korvety.[3]
Třída Visby | |
---|---|
![]() Helsingborg (K32) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Švédské námořnictvo |
Typ | korveta |
Lodě | 5 |
Osud | aktivní (2022) |
Předchůdce | třída Göteborg |
Technické údaje | |
Výtlak | 640 t (plný)[1] |
Délka | 72,7 m |
Šířka | 10,4 m |
Ponor | 2,4 m |
Pohon | CODOG |
Rychlost | 35 uzlů |
Dosah | 2300 nám. mil při 15 uzlech |
Posádka | 43 |
Výzbroj | 1× 57mm kanón 8× RBS-15 Mk.2 4× 400mm torpédomet hlubinné pumy námořní miny |
Letadla | 1× vrtulník |
Radar | Sea GIRAFFE AMB |
Sonar | CHMS-90 CVDS-26 |
Ostatní | Double Eagle Mk.III (dron) Atlas Elektronik Seafox (dron) |
StavbaEditovat
Vývoj korvet třídy Visby byl reakcí na pronikání cizích ponorek do švédských teritoriálních vod na sklonku studené války v 80. letech (Švédsko je neutrálním státem).[4] Stavba všech plavidel proběhla ve švédské loděnici Karlskronavarvet (součást loděnice Kockums) v Karlskroně. Stavba prototypové jednotky Visby začala roku 1995 a v červnu 2000 byla loď spuštěna na vodu.
Stavba plavidel byla velmi náročná, takže došlo k výraznému zdržení a prodražení stavebního programu.[5] Jako první byly do služby přijaty 16. prosince 2009 korvety Helsingborg a Härnösand.[6][7] Opce na plánovanou šestou jednotku Uddevalla (K36) nebyla pro nedostatek financí uplatněna.[1] Původně mělo být pět korvet optimalizováno pro ničení min a ponorek, přičemž korveta Karlstad měla být specializována pro ničení hladinových lodí.[1] Po škrtech a omezení počtu objednaných plavidel na pět bylo rozhodnuto, že všechny korvety ponesou vybavení pro plnění všech těchto rolí.[8]
Jednotky třídy Visby:[1]
Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Dodání | Status |
---|---|---|---|---|
Visby (K31) | 1996 | 8. června 2000 | 17. prosince 2012 | Aktivní. |
Helsingborg (K32) | 1997 | 27. června 2003 | 16. prosince 2009 | Aktivní. |
Härnösand (K33) | 1997 | 16. prosince 2004 | 16. prosinec 2009 | Aktivní. |
Nyköping (K34) | 1998 | 18. srpna 2005 | 17. prosince 2012 | Aktivní. |
Karlstad (K35) | 1999 | 24. srpna 2006 | 2008 | Aktivní. |
KonstrukceEditovat
U třídy Visby byl kladen velký důraz na vlastnosti stealth, tedy jejich obtížnou zjistitelnost radary a dalšími senzory. V jejich konstrukci jsou významně zastoupeny lamináty a kompozitní materiály, díky čemuž mají poloviční výtlak oproti jiným korvetám srovnatelné velikosti. Pro testování zvolených řešení byla využita experimentální loď HMS Smyge.[9] Korvety nesou bojový řídící systém Saab 9LV Mk.3E, 3D přehledový radar Saab Sea GIRAFFE AMB (koncepce PESA), systém řízení palby Saab CEROS 200, průzkumný systém Condor CS-3701, dále trupový sonar C-Tech C-Tech CHMS-90 a sonar s měnitelnou hloubkou ponoru C-Tech CVDS-26. Data ze sonarů jsou integrována v systému Hydra od společnosti General Dynamics Canada. Vybaveny jsou rovněž vrhači klamných cílů Rheinmetall MASS.[1]
Všechny zbraně jsou v klidovém stavu ukryty v trupu lodi. Ve speciálně tvarované věži na přídi je umístěn 57mm/70 kanón Bofors SAK Mk.3 s dostřelem 17 km. Dále nesou osm podzvukových protilodních střel RBS-15 Mk.2 s dosahem 200 km a čtyři pevné 400mm torpédomety Saab, ze kterých jsou odpalována protiponorková torpéda Saab Tp 45. Dále mohou být neseny námořní miny a hlubinné pumy. Korvety nenesou protiletadlové řízené střely, ale lze je instalovat dodatečně (vybrán byl jihoafrický typ Umkhonto s dosahem 10 km, ale nakonec nebyl dodán). Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox. Na zádi jsou vybaveny přistávací plochou pro jeden vrtulník (obvykle AgustaWestland AW109). Vrtulník může na palubě dotankovat, chybí však hangár pro jeho uskladnění.[1]
Pohonný systém koncepce CODOG tvoří čtyři plynové turbíny Honeywell TF50A o celkovém výkonu 16 000 kW a dva diesely MTU 16V 2000 N90 o celkovém výkonu 2600 kW, které před převodovky pohánějí dvě vodní trysky Kamewa. Elektrickou energii dodávají tři dieselgenerátory o celkovém výkonu 810 kW. Při použití turbín korvety dosahují nejvyšší rychlosti až 35 uzlů, zatímco jejich ekonomická rychlost je 15 uzlů.[1] Dosah je 2300 nám. mil při 15 uzlech.[3]
ModernizaceEditovat
Od roku 2021 je připravována střednědobá modernizace celé třídy, která umožní její provoz za rok 2040. Mimo jiné mají být instalovány chybějící protiletadlové řízené střely, přičemž protilodní střely a torpéda budou modernizovány.[10]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ MACK, Ben. Sweden Deploys The First ‘Operational’ Stealth Warships [online]. Wired, 2009-02-12 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Photo Emerges Showing Sweden's Stealthy Visby Class Corvette's Tiny Radar Signature [online]. The Drive, rev. 2019-12-05 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Korvety tř. Visby pro švédské námořnictvo [online]. ATM, 2009-12-30 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Stealth corvettes ready for missions [online]. 2009-12-21 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-18. (anglicky)
- ↑ Visby Class corvette – the true stealth vessel [online]. Kockums [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-06. (anglicky)
- ↑ Saab signs two contracts for next generation of surface ships and corvettes for Swedish Navy [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-01-25 [cit. 2021-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Visby na Wikimedia Commons
- (anglicky) Web výrobce Kockums