Třída Visby je třída korvet švédského námořnictva. Jsou navrženy pro plnění širokého spektra úkolů — zejména likvidaci ponorek, lodí a min. Velkou pozornost si získaly širokým uplatněním opatření na redukci signatur (stealth). Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Jejich stavba byla zahájena roku 1995, náročný vývoj se však potýkal s opakovanými zdrženími. První dvě korvety tohoto typu proto byly do služby přijaty roku 2009. Třída Visby patří s rychlostí 35 uzlů mezi nejrychlejší korvety světa.[2] Zároveň jsou řazeny mezi nejlepší současné korvety.[3]

Třída Visby
Helsingborg (K32)
Helsingborg (K32)
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Typ korveta
Lodě 5
Osud aktivní (2020)
Předchůdce třída Göteborg
Technické údaje
Výtlak 640 t (plný)[1]
Délka 72,7 m
Šířka 10,4 m
Ponor 2,4 m
Pohon CODOG
Rychlost 35 uzlů
Dosah 2300 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 43
Výzbroj 1× 57mm kanón
RBS-15 Mk.2
4× 400mm torpédomet
hlubinné pumy
námořní miny
Letadla vrtulník
Radar Sea GIRAFFE AMB
Sonar CHMS-90
CVDS-26
Ostatní Double Eagle Mk.III (dron)
Atlas Elektronik Seafox (dron)

StavbaEditovat

 
Härnösand (K33)

Vývoj korvet třídy Visby byl reakcí na pronikání cizích ponorek do švédských teritoriálních vod na sklonku studené války v 80. letech (Švédsko je neutrálním státem).[4] Stavba všech plavidel proběhla ve švédské loděnici Karlskronavarvet (součást loděnice Kockums) v Karlskroně. Stavba prototypové jednotky Visby začala roku 1995 a v červnu 2000 byla loď spuštěna na vodu. Stavba plavidel však byla velmi náročná, takže došlo k výraznému zdržení a prodražení stavebního programu.[5] Jako první byly do služby přijaty 16. prosince 2009 korvety Helsingborg a Härnösand.[6][7] Opce na plánovanou šestou jednotku Uddevalla (K36) nebyla pro nedostatek financí uplatněna.[1] Původně mělo být pět korvet optimalizováno pro ničení min a ponorek, přičemž korveta Karlstad měla být specializována pro ničení hladinových lodí.[1] Po škrtech a omezení počtu objednaných plavidel na pět bylo rozhodnuto, že všechny korvety ponesou vybavení pro plnění všech těchto rolí.[8]

Jednotky třídy Visby:[1]

Jméno Spuštěna Dodání Status
Visby (K31) 8. června 2000 17. prosince 2012 aktivní
Helsingborg (K32) 27. června 2003 16. prosince 2009 aktivní
Härnösand (K33) 16. prosince 2004 16. prosinec 2009 aktivní
Nyköping (K34) 18. srpna 2005 17. prosince 2012 aktivní
Karlstad (K35) 24. srpna 2006 aktivní
Uddevalla (K36) Stavba nebyla zahájena, zrušeno v roce 2001

KonstrukceEditovat

 
Helsingborg (K32)
 
Nyköping (K34)

U třídy Visby byl kladen velký důraz na vlastnosti stealth, tedy jejich obtížnou zjistitelnost radary a dalšími senzory. V jejich konstrukci jsou významně zastoupeny lamináty a kompozitní materiály, díky čemuž mají poloviční výtlak oproti jiným korvetám srovnatelné velikosti. Pro testování zvolených řešení byla využita experimentální loď HMS Smyge.[9] Korvety nesou bojový řídící systém Saab 9LV Mk.3E, 3D přehledový radar Saab Sea GIRAFFE AMB (koncepce PESA), systém řízení palby Saab CEROS 200, průzkumný systém Condor CS-3701, dále trupový sonar C-Tech C-Tech CHMS-90 a sonar s měnitelnou hloubkou ponoru C-Tech CVDS-26. Data ze sonarů jsou integrována v systému Hydra od společnosti General Dynamics Canada. Vybaveny jsou rovněž vrhači klamných cílů Rheinmetall MASS.[1]

Všechny zbraně jsou v klidovém stavu ukryty v trupu lodi. Ve speciálně tvarované věži na přídi je umístěn 57mm/70 kanón Bofors SAK Mk.3 s dostřelem 17 km. Dále nesou osm podzvukových protilodních střel RBS-15 Mk.2 s dosahem 200 km a čtyři pevné 400mm torpédomety Saab, ze kterých jsou odpalována protiponorková torpéda Saab Tp 45. Dále mohou být neseny námořní miny a hlubinné pumy. Korvety nenesou protiletadlové řízené střely, ale lze je instalovat dodatečně (vybrán měl být jihoafrický typ Umkhonto s dosahem 10 km). Pro vyhledávání min slouží dálkově ovládané podmořské drony Double Eagle Mk.III a pro jejich likvidaci drony Atlas Elektronik Seafox. Na zádi jsou vybaveny přistávací plochou pro jeden vrtulník (obvykle AgustaWestland AW109). Vrtulník může na palubě dotankovat, chybí však hangár pro jeho uskladnění.[1]

Pohonný systém koncepce CODOG tvoří čtyři plynové turbíny Honeywell TF50A o celkovém výkonu 16 000 kW a dva diesely MTU 16V 2000 N90 o celkovém výkonu 2600 kW, které před převodovky pohánějí dvě vodní trysky Kamewa. Elektrickou energii dodávají tři dieselgenerátory o celkovém výkonu 810 kW. Při použití turbín korvety dosahují nejvyšší rychlosti až 35 uzlů, zatímco jejich ekonomická rychlost je 15 uzlů.[1] Dosah je 2300 nám. mil při 15 uzlech.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Visby Class Corvettes, Sweden [online]. Naval-technology.com, 2009 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Top 10 naval corvettes by speed [online]. Naval-technology.com, rev. 2019-04-08 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b A class in stealth – the world’s best navy corvettes [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-13 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MACK, Ben. Sweden Deploys The First ‘Operational’ Stealth Warships [online]. Wired, 2009-02-12 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Photo Emerges Showing Sweden's Stealthy Visby Class Corvette's Tiny Radar Signature [online]. The Drive, rev. 2019-12-05 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Korvety tř. Visby pro švédské námořnictvo [online]. ATM, 2009-12-30 [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (česky) 
  7. Stealth corvettes ready for missions [online]. 2009-12-21 [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-18. (anglicky) 
  8. Waterjets Propel Sweden’s Visby to Success [online]. Naval-technology.com, rev. 2009-02-04 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Visby Class corvette – the true stealth vessel [online]. Kockums [cit. 2010-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat