Otevřít hlavní menu

Třída Sjöormen je třída dieselelektrických ponorek postavených pro Švédské námořnictvo. Nesla též označení typ A12. Švédské námořnictvo v letech 1968–1997 provozovalo celkem pět jednotek této třídy. Mezi jejich hlavní úkoly patřil průzkum a obrana pobřeží země v mělkém Baltském moři. Švédské námořnictvo je vyřadilo v 90. letech. Všechny ponorky byly následně prodány do Singapuru, kde čtyři slouží jako třída Challenger a pátá byla využita na náhradní díly.

Třída Sjöormen (A12)
RSS Conquerer (ex Sjöormen)
RSS Conquerer (ex Sjöormen)
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Singapurské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 5
Osud 1 vyřazena
4 aktivní
Předchůdce třída Draken
Nástupce třída Näcken
Technické údaje
Výtlak 1125 t (na hladině)
1400 t (pod hladinou)[1]
Délka 50,5 m (max.)
Šířka 6,1 m
Ponor 5,1 m
Pohon 2× diesel, 1× elektromotor
1× lodní šroub
2200 + 1500 hp
Rychlost 15 uzlů (na hladině)
20 uzlů (pod hladinou)
Posádka 23
Výzbroj 4× 533mm torpédomet
2× 400mm torpédomet
10 + 4 torpéda
miny
Radar Terma
Sonar ano
Ostatní operační hloubka ponoru 150 m

Obsah

StavbaEditovat

Stavba pěti ponorek této třídy byla schválena roku 1961.[2] Ponorky zkonstruovala švédská loděnice Kockums. Postaveno bylo celkem pět jednotek. Tři z nich postavila přímo loděnice Kockums v Malmö a další dvě loděnice Karlskronavarvet v Karlskroně. Do služby vstoupily v letech 19681969.[1]

Jednotky třídy Sjöormen:[1]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Sjöormen (Sor) Kockums 1965 25. ledna 1967 31. července 1968 Od roku 1997 provozována singapurským námořnictvem jako RSS Centurion, vyřazena.
Sjölejonet (Sle) Kockums 1965 29. června 1967 16. prosince 1968 Od roku 1997 provozována singapurským námořnictvem jako RSS Conqueror, aktivní.
Sjöbjörnen (Sbj) Karlskronavarvet 1966 9. ledna 1968 28. února 1969 Od roku 1997 provozována singapurským námořnictvem jako RSS Challenger, vyřazena.
Sjöhunden (Shu) Kockums 1966 21. března 1968 25. června 1969 Od roku 1997 provozována singapurským námořnictvem jako RSS Chieftain, aktivní
Sjöhästen (Shä) Karlskronavarvet 1966 6. srpna 1968 15. září 1969 Roku 1997 předána Singapuru na náhradní díly pro ostatní ponorky.

KonstrukceEditovat

 
Sjöbjörnen na snímku publikovaném roku 1969

Ponorky mají jednotrupovou konstrukci se dvěma palubami. Trup má kapkovitý tvar (poměr délky k šířce 8:1) a je dimenzován pro operační hloubku ponoru 150 metrů (nejvyšší 250 metrů). Jasná je inspirace americkou ponorkou USS Albacore (AGSS-569. Hloubková kormidla jsou na velitelské věži a záďová kormidla jsou uspořádána do tvaru X, což ponorkám dává dobré manévrovací schopnosti v mělkých vodách. Po dokončení nesly vyhledávací radar Terma, sonar a bojový informační systém IBS-A12. V letech 1984–1985 ponorky dostaly nový bojový informační systém IBS-A17 a sonarový komplex Krupp-Atlas CSU-83.[1] Později byl ještě instalován nový sonar Plessey-Hydra.[2]

Výzbroj tvoří čtyři 533mm torpédomety a dva 400mm torpédomety. Neseno je 10 těžkých 533mm torpéd, určených k ničení lodí a  čtyři lehká 400mm torpéda k ničení ponorek. Všechna torpéda jsou naváděna po vodiči. Alternativně mohou nést námořní miny. Pohonný systém tvoří dva diesely Hedemora-Pielstick 12PA-4 o výkonu 2200 hp a jeden elektromotor ASEA o výkonu 1500 hp, pohánějící jeden pětilistý lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů na hladině a 20 uzlů pod hladinou.[1]

Zahraniční uživateléEditovat

 
Chieftain (ex Sjöhunden) v roce 2007
  • Singapur  Singapur Singapurské námořnictvo – roku 1996 odkoupilo vyřazené ponorky Sjöormen, Sjölejonet, SjöbjörnenSjöhunden (poslední slouží jako zdroj náhradních dílů), které nechalo modernizovat loděnicí Kockums a následně je zařadilo do služby jako Challenger, Centurion, ConquerorChieftain. Součástí modernizace byla úprava ponorek pro provoz v tropických vodách. Sjöormen se tak stala vůbec první ponorkou singapurského námořnictva. Všechny čtyři ponorky jsou stále v aktivní službě.[3] Ve službě je nahradí ponorky typu 218SG.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e SJÖORMEN submarines (1968-1969) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 185. (česky) 
  3. The Challenger Class Submarine [online]. Kockums [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky) 

Externí odkazyEditovat