Třída Sjölejonet

třída ponorek švédského námořnictva

Třída Sjölejonet byla třída ponorek švédského námořnictva. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy.[2] Ve službě byly v letech 1938–1964.[1] V 50. letech ponorky prošly modernizací. Všechny byly vyřazeny.

Třída Sjölejonet
Sjöborren (Sbo)
Sjöborren (Sbo)
Obecné informace
Uživatelé Švédské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 9
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Delfinen
Nástupce třída U1
Technické údaje
Výtlak 580 t (na hladině)
760 t (pod hladinou)[1]
Délka 64,2 m
Šířka 6,4 m
Ponor 3,4 m
Pohon 2× diesel, 2× elektromotor
2× lodní šroub
2100 + 1000 hp
Rychlost 16,2 uzlu (na hladině)
10 uzlu (pod hladinou)
Posádka 38
Výzbroj 2× 40mm kanón (2×1)
6× 533mm torpédomet
10 torpéd

StavbaEditovat

Byly to první ponorky vyvinuté přímo švédskými loděnicemi (předcházející třídy byly stavěny s německou pomocí).[1] Švédská loděnice KockumsMalmö postavila v letech 1935–1942 celkem devět jednotek této třídy.[1]

Jednotky třídy Sjölejonet:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Sjölejonet (Sle) 1935 červenec 1936 září 1938 Vyřazena 1959.
Sjöbjörnen (Sbj) 1936 leden 1937 březen 1939 Vyřazena 1964.
Sjöhunden (Shu) 1937 listopad 1938 prosinec 1939 Vyřazena 1960.
Svärdfisken (Sf) 1939 květen 1940 duben 1941 Dne 18. ledna 1942 poškozena kolizí s bitevní lodí Sverige, opravena 1949, vyřazena 1959.
Tumlaren (Tu) 1940 září 1940 červenec 1941 Vyřazena 1964.
Dykaren (Dy) 1940 prosinec 1940 říjen 1941 Vyřazena 1959.
Sjöhästen (Shä) 1940 říjen 1940 červenec 1941 Vyřazena 1963.
Sjöormen (Sor) 1940 duben 1941 prosinec 1941 Vyřazena 1964.
Sjöborren (Sbo) 1941 červen 1941 květen 1942 Dne 4. září 1942 se po kolizi potopila, byla vyzvednuta a opravena. Vyřazena 1959.

KonstrukceEditovat

Ponorky byly vyzbrojeny dvěma 40mm kanóny, třemi příďovými a jedním záďovým 533mm torpédometem a dvojhlavňovým otočným 533mm torpédometem, který umožňoval střelbu do boku. Neseno bylo celkem 10 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely MAN o výkonu 2100 hp a dva elektromotory o výkonu 1000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,2 uzlu na hladině a 10 uzlů pod hladinou.[1]

ModernizaceEditovat

V 50. letech byla třída modernizována. Odstraněny byly kanóny a dvojitý otočný torpédomet. Velitelská věž měla upravený tvar a ponorky byly vybaveny schnorchelem.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f SJÖLEJONET submarines (1938-1942) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 203. (česky) 
  3. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 182. 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky) 

Externí odkazyEditovat