Třída Regina Elena

třída italských bitevních lodí

Třída Regina Elena byla třída predreadnoughtů Italského královského námořnictva z období první světové války. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1907–1927. Plavidla se vyznačovala na svou dobu vysokou rychlostí, ale zároveň relativně slabou výzbrojí.[1]

Třída Regina Elena
Vittorio Emanuele
Vittorio Emanuele
Obecné informace
Uživatelé Regia Marina
Typ predreadnought
Lodě 4
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Regina Margherita
Nástupce Dante Alighieri
Technické údaje Regina Elena[1]
Výtlak 12 691 t (standardní)
13 864 t (plný)
Délka 144,6 m (max.)
Šířka 22,4 m
Ponor 7,91 m,
Pohon 28 kotlů, 2 parní stroje
19 299 hp
Rychlost 20,8 uzlu
Dosah 10 000 nám. mil při 10 uzlech.
Posádka 742–764
Výzbroj 2× 305mm kanón (2×1)
12× 203mm kanón (6×2)
16× 76mm kanón (16×1)
2× 450mm torpédomet
Pancíř až 250mm boky
250mm hlavní věže
150mm sekundární věže
80mm barbety
250mm velitelská věž
38mm paluba (50mm konce)

StavbaEditovat

Italský konstruktér Vittorio Cuniberti dostal roku 1899 za úkol navrhnout novou třídu bitevních lodí vyzbrojených osmi 203mm kanóny, 150mm pancéřováním a dosahující vysoké rychlosti 22 uzlů při výtlaku 8000 tun. Tento projekt sice nebyl realizován, Cuniberti ale pokračoval návrhem bitevní lodi o výtlaku 13 000 tun, která by svou rychlostí překonávala pancéřové křižníky tehdy konkurenčního britského a francouzského námořnictva. Vznikla tak dobovými experty pozitivně přijatá třída Regina Elena. Ve stavební programu z roku 1901 byly objednány dvě jednotky pojmenované Regina Elena a Vittorio Emanuele a v následujícím roce 1902 ještě druhý pár Roma a Napoli.[2] Po jednom páru postavily v letech 1901–1908 italské loděnice Arsenale di La Spezia a loděnice Cantiere di Castellamare di Stabia.[1]

Jednotky třídy Regina Elena:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Regina Elena La Spezia 27. března 1901 19. června 1904 11. září 1907 Vyřazena 1923.
Vittorio Emanuele Castellamare di Stabia 18. září 1901 12 října 1904 1. srpna 1908 Vyřazena 1923.
Roma La Spezia 20. září 1903 21. dubna 1907 17. prosince 1908 Vyřazena 1927. Do roku 1932 stacionární cvičná loď.
Napoli Castellamare di Stabia 21. října 1903 10. září 1905 1. září 1908 Vyřazena 1926.

KonstrukceEditovat

 
Základní uspořádání třídy

Jednotlivá plavidla se mírně odlišovala výtlakem, pohonem, pancéřováním i výzbrojí. Plavidla měla smíšenou hlavní výzbroj kombinující kanóny dvou různých ráží. Hlavní výzbroj tvořily dva 305mm kanón v jednodělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo dvanáct 203mm kanónů ve dvoudělových věžích na bocích trupu. Lehkou výzbroj představovalo šestnáct 76mm kanónů (Roma a Napoli nesly dokonce dvacet čtyři 76mm kanónů). Výzbroj doplňovaly dva pevné 450mm torpédomety.[1]

Pohonný systém prvního páru Regina Elena a Vittorio Emanuele tvořilo 28 kotlů Belleville a dva trojčinné parní stroje o výkonu 19 299 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,8 uzlu.[1] Roma a Napoli byly vybaveny 28 kotly Babcock & Wilcox. Dosah byl 5000–10 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů, nebo 1700 námořních mil při rychlosti 19 uzlů. Nejrychlejší jednotka Napoli dosahovala rychlosti až 22,15 uzlu.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e REGINA ELENA battleships (1907-1908) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 344. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat