Třída Izjaslav

Třída Izjaslav byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva z doby první světové války. Celkem byly postaveny tři jednotky, přičemž další dvě zůstaly nedokončeny. Nasazeny byly v první světové válce a v druhé světové válce. Dva byly v boji potopeny. Jeden po první světové válce získalo Estonsko, které jej později prodalo Peru.

Třída Izjaslav
Karl Marx (ex Izjaslav)
Obecné informace
Uživatelé	Ruské carské námořnictvo Sovětské námořnictvo Estonské námořnictvo Peruánské námořnictvo
Typ	torpédoborec
Lodě	5
Osud	2 potopeny 1 vyřazena 2 nedostavěny
Předchůdce	třída Gavril
Nástupce	třída Kerč
Technické údaje třídy Izjaslav
Výtlak	1350 t (standardní) 1570 t (plný)
Délka	107 m
Šířka	9,5 m
Ponor	4,1 m
Pohon	2 turbíny, 5 kotlů
Rychlost	35 uzlů
Dosah	1568 nám. mil při 16 uzlech
Posádka	150
Výzbroj	5× 102mm kanón (5×1) 1× 76mm kanón 9× 457mm torpédomet (3×3) 80 min

Stavba

Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Stavba dalších dvou byla přerušena.

Jednotky třídy Izjaslav:

Jméno	Založený kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Izjaslav (ex Gromonosec)	1913	1914	1917	Od roku 1922 přejmenován na Karl Marx, dne 12. srpna 1941 potopen.
Avtroil	1913	1915	1917	1918 zajat Brity, předán Estonsku, sloužil jako Lennuk, roku 1933 prodán Peru, sloužil jako Almirante Guise, vyřazen 1947.
Kalinin (ex Prjamislav)	1913	1915	1927	Dne 28. srpna 1941 potopen.
Brjačislav	1913	1915	–	Nedokončen.
Fedor Stratilat	1914	1917	–	Nedokončen.

Konstrukce

Peruánský torpédoborec Almirante Guise (ex Avtroil)

Torpédoborce byly vyzbrojeny pěti 102mm kanóny, jedním 76mm kanónem, třemi trojhlavňovými 457mm torpédomety a až 80 minami. Pohonný systém měl výkon 32 700 hp. Tvořily jej dvě parní turbíny Brown-Boveri a pět kotlů Normand, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů. Dosah byl 1568 při rychlosti 16 uzlů.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Izjaslav na Wikimedia Commons

Portály: Loďstvo