Třída Hydra
Třída Hydra je třída víceúčelových fregat řeckého námořnictva. Jedná se o německou modulární konstrukci typové řady MEKO 200 loděnice Blohm + Voss, označenou MEKO 200 HN. Všechny čtyři jednotky jsou stále v aktivní službě.
| Třída Hydra | |
|---|---|
.jpg) Psara (F-454) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Řecké námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 4 |
| Osud | aktivní (2020) |
| Předchůdce | třída Elli |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2710 t (standardní) 3200 t (plný) |
| Délka | 117,5 m |
| Šířka | 14,8 m |
| Ponor | 6 m |
| Pohon | CODOG |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | 4100 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 173 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 2× 20mm Phalanx (2×1) 16× Sea Sparrow (VLS) 8× Boeing Harpoon (2×4) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 1× vrtulník S-70B-6 Seahawk |
Stavba editovat
Na počátku 80. let tvořily jádro řeckého námořnictva modernizované americké druhoválečné torpédoborce. Řecko zakoupilo dvě fregaty nizozemské třídy Kortenaer a plánovalo jejich licenční stavbu v domácích loděnicích, zabránil tomu však nedostatek financí. Následně bylo rozhodnuto pořídit levnější plavidla, přičemž byl roku 1988 vybrán německý typ MEKO 200. Neuspěla italská třída Lupo a britský Typ 12I Leander. Fregaty MEKO své konkurenty překonávaly svými výkony, díky modulární konstrukci byla snazší jejich výroba a Řecko navíc získalo výhodné offsety. Roku 1989 byly objednány čtyři fregaty této třídy. Dostaly jména Hydra (F-452), Spetsai (F-453), Psara (F-454) a Salamis (F-455). První kus postavila německá loděnice Blohm + Voss v Hamburku, přičemž další tři postavila řecká loděnice Hellenic Shipyards Skaramanga. Celá čtveřice byla stavěna v letech 1990–1998. Stavba trojice jednotek loděnicí Hellenic Shipyards nabrala značné zpoždění kvůli finančním problémům této loděnice.[1] Další dvě požadované fregaty nebyly postaveny, protože Řecko výhodně získalo nizozemské fregaty třídy Kortenaer.
Jednotky třídy Hydra:[2]
| Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Hydra (F-452) | Blohm + Voss, Hamburk | 17. prosince 1990 | 25. června 1991 | 12. listopadu 1992 | aktivní |
| Spetsai (F-453) | Hellenic Shipyards, Skaramanga | 11. srpna 1992 | 9. prosince 1993 | 24. říjn 1996 | aktivní |
| Psara (F-454) | Hellenic Shipyards, Skaramanga | 9. prosince 1993 | 20. prosince 1994 | 30. dubna 1998 | aktivní |
| Salamis (F-455) | Hellenic Shipyards, Skaramanga | 20. prosince 1994 | 15. května 1997 | 16. prosince 1998 | aktivní |
Konstrukce editovat
V dělové věži na přídi je jeden americký 127mm kanón Mk.45, který doplňují dva 20mm systémy blízké obrany Phalanx Block 1. K ničení vzdušných cílů slouží šestnáctinásobné vertikální vypouštěcí silo Mk.48 pro protiletadlové řízené střely Sea Sparrow, umístěné mezi komínem a hangárem. Ve středu plavidla jsou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery Mk.141 pro protilodní střely RGM-84C Harpoon. Protiponorkovou výzbroj tvoří dva trojhlavňové 324mm torpédomety Mk.32. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro jeden vrtulník S-70B-6 Seahawk. Jeho provoz na rozbouřeném moři usnadňuje systém ASIST. Vrtulník může kromě vlastní výzbroje pomoci navádět střely Harpoon za hranicí radiolokačního horizontu, díky čemuž lze využít jejich plný dosah.[1]
Pohonný systém je koncepce CODOG. Pro ekonomickou plavbu slouží dva diesely MTU 20V956 TB82 o celkovém výkonu 7600 kW, přičemž v bojové situaci lodě pohání dvě plynové turbíny General Electric LM2500 o celkovém výkonu 44 600 kW. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů. Dosah je 4100 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]
Modernizace editovat
Střednědobá modernizace fregat byla plánována od konce první dekády 21. století, kvůli nedostatku financí ale byla opakovaně odkládána. Několik menších vylepšení ale fregaty v minulosti prodělaly. Jednalo se o modernizaci střeleckého radaru Thales STIR, integraci vylepšených vertikálních sil Mk.48, vylepšení komunikačních systémů, instalaci navigačního radaru TRANSAS a elektro-optického senzoru Miltech TDR-10A.[3]
V dubnu 2023 řecký parlament odsouhlasil uskutečnění modernizačního programu v hodnotě 600 milionů euro, který by životnost čtyř fregat prodloužil o 15–20 let. Program není označen jako střednědobá modernizace, ale Capability Upgrade, takže jeho rozsah bude menší.[3] Dne 12. prosince 2023 společnosti ThyssenKrupp Marine Systems a Thales uzavřely dohodu o vytvoření konsorcia na prodloužení životnosti řeckých fregat. Objednávku očekávací v průběhu roku 2024. ThyssenKrupp Marine Systems by měl zajistit modernizaci platforem, společnost Hagenuk Marinekommunikation (součást Atlas Elektronik) komunikační systémy a Thales derivát bojového řídícího systému TACTICOS. Zapojeny mají být i řecké loděnice.[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c ZAJAC, Ivan. Fregaty MEKO 200TN a 200HN (2.) - Řečtí rivalové [online]. Válka.cz, rev. 2012-09-30 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online.
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Hydra na Wikimedia Commons
