Třída D'Estienne d'Orves

Třída D'Estienne d'Orves (jinak též typ A69) je třída malých fregat francouzského námořnictva určených k protiponorkovým operacím v pobřežních vodách a ke službě v zámoří. Francouzi je tradičně označují jako avíza. Do služby ve francouzském námořnictvu bylo zařazeno celkem 17 jednotek této třídy v letech 19761984 a šest předchozích francouzských fregat zakoupilo Turecko jako korveta třídy Burak v listopadu 2000. Další dvě jednotky roku 1976 objednalo pro své námořnictvo Jihoafrická republika jako korvety, ale nebyly nikdy dodány kvůli uvalení mezinárodního embarga na prodej zbraní Jihoafrické republice. V roce 1978 plavidla zakoupila Argentina a přejmenovala je na korveta třídy Drummond, později Argentina objednala třetí plavidlo. Ta je nasadila ve falklandské válce.

Třída D'Estienne d'Orves / A69
Commandant Ducuing (F795)
Commandant Ducuing (F795)
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Turecké námořnictvo
Argentinské námořnictvo
Typfregata
avízo
Lodě20
Osudaktivní (2021)
Předchůdcetřída Commandant Rivière
Nástupcetřída Floréal
Technické údaje
Výtlak1100 t (standardní)
1250 t (plný)
Délka80 m (max.)
Šířka10,3 m
Ponor3 m
Pohon2 diesely
Rychlost23,5 uzlu
Dosah4500 nám. mil při 15 uzlech
Posádka105
Výzbroj1× 100mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
2× 12,7mm kulomet (2×1)
MM38 Exocet (2×1)
375mm protiponorkový raketomet (6 hl.)
4× 550mm torpédomet (4×1)
RadarDRBN-32, DRBV-51A, DRBC-32E
SonarDUBA-25

Francouzská plavidla této třídy a třídy Flamant má v letech 2025–2029 nahradit 10 oceánských hlídkových lodí vyvinutých v rámci programu Patrouilleur Océanique (PO).[1]

Stavba editovat

Všech 20 jednotek této třídy postavila francouzská loděnice Arsenal de LorientLorientu.

Jednotky třídy D'Estienne d'Orves:[2][3]

Jméno Uživatel Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
D'Estienne d'Orves (F781) Francie 1. září 1972 1. června 1973 10. září 1976 Vyřazena 30. června 1999, od 26. června 2002 provozován Tureckým námořnictvem jako Beykoz (F503), aktivní.
Amyot d'Inville (F782) Francie 2. července 1973 30. listopadu 1974 13. října 1976 Vyřazena 30. července 1999, od 26. června 2002 provozován Tureckým námořnictvem jako Bartın (F504), aktivní.
Drogou (F783) Francie 1. října 1973 30. listopadu 1974 30. září 1976 Vyřazena 27. července 2000, od 25. července 2002 provozován Tureckým námořnictvem jako Bodrum (F501), vyřazen listopad 2022.
Détroyat (F784) Francie 9. prosince 1974 31. ledna 1976 4. května 1977 Vyřazena 25. července 1997.
Jean Moulin (F785) Francie 15. ledna 1975 31. ledna 1976 11. května 1977 Vyřazena 14. května 1999.
Quartier-Maître Anquetil (F786) Francie 1. srpna 1975 7. srpna 1976 15. června 1979 Vyřazena 30. června 2000, od 25. července 2002 provozován Tureckým námořnictvem jako Bandırma (F502), aktivní.
Commandant de Pimodan (F787) Francie 1. září 1975 7. srpna 1976 20. května 1978 Vyřazena 28. července 2000, od roku 2001 provozováno Tureckým námořnictvem jako Bozcaada (F500), aktivní.
Second-Maître Le Bihan (F788) Francie 1. listopadu 1976 13. srpna 1977 11. července 1979 Vyřazena 26. června 2000, od 26. června 2002 provozován Tureckým námořnictvem jako Bafra (F505), aktivní.
Lieutenant de vaisseau Le Hénaff (F789) Francie 21. března 1977 16. září 1978 13. února 1980 Náhradní jednotka za fregatu Lieutenant de vaisseau Le Hénaff prodanou Jihoafrickou republikou, vyřazena 31. července 2020.
Lieutenant de vaisseau Lavallée (F790) Francie 11. listopadu 1977 29. května 1979 9. října 1980 Vyřazena 2. července 2018.
Commandant l'Herminier (F791) Francie 29. května 1979 7. března 1981 19. ledna 1986 Náhradní jednotka za fregatu Commandant l'Herminier prodanou Jihoafrickou republikou, vyřazena 2. července 2018.
Premier-Maître L'Her (F792) Francie 15. prosince 1978 28. června 1980 5. prosince 1981 Aktivní.
Commandant Blaison (F793) Francie 15. listopadu 1979 7. března 1981 28. dubna 1982 Aktivní.
Enseigne de vaisseau Jacoubet (F794) Francie 11. dubna 1979 26. září 1981 23. října 1982 Aktivní.
Commandant Ducuing (F795) Francie 1. října 1980 26. září 1981 17. března 1983 Aktivní.
Commandant Birot (F796) Francie 23. března 1981 22. května 1982 14. března 1984 Aktivní.
Commandant Bouan (F797) Francie 12. října 1981 23. března 1983 31. října 1984 Aktivní.
Drummond (P-31, ex P-1) Argentina 12. března 1976 5. března 1977 9. listopadu 1978 Aktivní. Původně postavena pro francouzské námořnictvo jako Lieutenant de vaisseau Le Hénaff (F789), později koupena Jihoafrickou republikou jako SAS Good Hope, ale nikdy nedodána. Roku 1978 ji zakoupila Argentina jako Drummond (P-1).
Guerrico (P-32, ex P-2) Argentina 1. října 1976 13. září 1977 9. listopadu 1978 Aktivní. Původně postavena pro francouzské námořnictvo jako Commandant l'Herminier (F791), později koupena Jihoafrickou republikou jako SAS Transvaal, ale nikdy nedodána. Roku 1978 ji zakoupila Argentina jako Guerrico (P-2).
Granville (P-33, ex P-3) Argentina 1. prosince 1978 28. června 1980 22. června 1981 Aktivní.

Konstrukce editovat

 
Commandant Birot (F796)

Elektroniku tvoří radary DRBN-32, DRBV-51A a DRBC-32E, sonar DUBA-25 a systém elektronického boje ARBR-16.[2] Lodě mohou nést i výsadkový oddíl 18 mužů. V dělové věži na přídi je umístěn 100mm kanón Creusot-Loire o délce hlavně 55 ráží. Lehkou hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny a dva 12,7mm kulomety. Údernou výzrojí jsou dva protilodní střely MM.38 Exocet (část dostala čtyři modernější MM.40 Exocet). Protiponorkovou výzbroj tvoří jeden šestihlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors na zádi a čtyři pevné 550mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Plavidla pohánějí dva diesely SEMT Pielstick 12PC2 V400 o celkovém výkonu 12 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Maximální rychlost je 23,3 uzlu. Dosah je 4500 námořních mil při 15 uzlech.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Euronaval: First details of the Patrouilleurs Océanique (PO) platform unveiled [online]. Navalnews.com, rev. 2020-10-23 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b D'ESTIENNE D'ORVES corvettes (1976 - 1986) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Class d'Estienne d'Orves Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20. (anglicky) 

Literatura editovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy editovat