Třída Ciclone

lodní třída

Třída Ciclone byla třída torpédovek Italského královského námořnictva z éry druhé světové války. Kombinovala vlastnosti torpédovky a eskortního torpédoborce. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Za války jich bylo 11 ztraceno. Část jich ukořistila německá Třetí říše. Ostatní byly po válce předány Jugoslávii a Sovětskému svazu.

Třída Ciclone
Aliseo
Aliseo
Obecné informace
UživateléRegia Marina
Kriegsmarine
Sovětské námořnictvo
Jugoslávské námořnictvo
Typtorpédovka
Lodě16
Osud11 potopeno
5 vyřazeno
Předchůdcetřída Pegaso
Nástupcetřída Ariete
Technické údaje po dokončení
Výtlak910 t (standardní)
1625 t (plný)[1]
Délka82,5 m (mezi svislicemi)
87,75 m (max.)
Šířka9,9 m
Ponor3,77 m
Pohon2 kotle, 2 parní turbíny
2 lodní šrouby
16 000 shp
Rychlost26 uzlů
Dosah4000 nám. mil při 14 uzlech
Posádka177
Výzbroj2× 100mm kanón (2×1)
8× 20mm kanón (4×2)
4× 450mm torpédomet (2×2)
4× vrhač hlubinných pum

Stavba editovat

V zásadě se jednalo o upravenou verzi třídy Pegaso, která měla sloužit zejména ve funkci eskortních torpédoborců. Měly mírně větší výtlak a mírně širší trup. Zásoba paliva byla mírně redukována. To zlepšilo stabilitu plavidel a umožnilo posílení protiletadlové výzbroje. Při stejném pohonném systému rychlost poklesla o dva uzly. Celkem bylo postaveno 16 jednotek této třídy. Jejich kýly byly založeny v letech 1941–1942 a dokončeny byly v letech 1942–1943.[1]

Jednotky třídy Ciclone:[1][2]

Jméno Loděnice Zahájení stavby Spuštěna Přijetí do služby Osud
Aliseo Navalmeccanica 1941 20. září 1942 únor 1943 Roku 1949 předána Jugoslávii jako Biokovo.
Animoso Ansaldo, Janov 1941 15. dubna 1942 srpen 1942 Roku 1949 předána SSSR.
Ardente Ansaldo, Janov 1941 27. května 1942 září 1942 Dne 12. ledna 1943 se potopila po kolizi s torpédoborcem Grecale.
Ardimentoso Ansaldo, Janov 1941 27. června 1942 prosinec 1942 Roku 1949 předána SSSR.
Ardito Ansaldo, Janov 1941 16. března 1942 červen 1942 Po italské kapitulaci ukořistěna Němci a přejmenována na TA26. Dne 15. června 1944 potopena americkým námořnictvem (dle jiného pramene ji potopily britské torpédové čluny MTB[2]).[1]
Ciclone CRDA, Terst 1941 1. března 1942 květen 1942 Dne 7. března 1943 se u Bizerty potopila na mině britské minonosky HMS Abdiel.
Fortunale CRDA, Terst 1941 18. dubna 1942 srpen 1942 Roku 1949 předána SSSR.
Ghibli Navalmeccanica 1941 28. února 1943 červenec 1943 Po italské kapitulaci byla 9. září 1943 v La Spezia potopena vlastní posádkou. Vyzvednuta Němci, opravy nebyly dokončeny. Dne 24. dubna 1945 znovu potopena v La Spezia.
Groppo Navalmeccanica 1941 19. dubna 1942 srpen 1942 Dne 25. května 1943 v Messině potopena americkým letectvem.
Impavido CT, Riva Trigoso 1941 24. února 1943 srpen 1942 Po italské kapitulaci ukořistěna Němci a přejmenována na TA23. Dne 25. dubna 1944 se potopila na mině.
Impetuoso CT, Riva Trigoso 1941 20. dubna 1943 duben 1943 Po italské kapitulaci byla 11. září 1943 potopena na Mallorce vlastní posádkou.
Indomito CT, Riva Trigoso 1942 6. července 1943 červenec 1943 Roku 1949 předána Jugoslávii jako Triglav.
Intrepido CT, Riva Trigoso 1942 8. září 1943 leden 1944 Po italské kapitulaci byla v Riva Trigoso ještě před dokončením potopena vlastní posádkou. Vyzvednuta Němci a dokončena jako TA25. Dne 21. června 1944 potopena americkým námořnictvem (dle jiného pramene ji potopily britské torpédové čluny MTB[2]).[1]
Monsone Navalmeccanica 1941 7. června 1942 listopad 1942 Dne 21. června 1944 v Neapoli potopena americkým letectvem.
Tifone CRDA, Terst 1941 31. března 1942 červenec 1942 Dne 6. května 1943 byla u tuniského pobřeží poškozena americkým letectvem a druhý den ji potopila vlastní posádka.
Uragano CRDA, Terst 1941 3. května 1942 září 1942 Dne 3. února 1943 se u Bizerty potopila na mině britské minonosky Abdiel.

Konstrukce editovat

 
Fortunale

Hlavňovou výzbroj představovaly dva 100mm kanóny a čtyři dvojité 20mm kanóny. Torpédoborce Animoso, Ghibli, Impavido, Indomito, Intrepido a Monsone nesly na zádi ještě třetí 100mm kanón. Dále byly neseny dva dvojité 450mm torpédomety. K ničení ponorek sloužily čtyři vrhače hlubinných pum. Pohonný systém tvořily dva kotle Yarrow a dvě parní turbíny Tosi (či Parsons) o výkonu 16 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26 uzlů. Dosah byl 4000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Modifikace editovat

Během služby byla protiletadlová výzbroj posílena až o čtyř 20mm kanóny. Celkem jich tedy plavidla nesla až dvanáct kusů.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 303. (anglicky) 
  2. a b c CICLONE torpedo boats / destroyer escorts (1942 - 1943) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN 978-1-84832-115-1. S. 146 a 147. (anglicky) 

Externí odkazy editovat