Třída Canberra
Třída Canberra je třída vrtulníkových výsadkových lodí stavěných v současnosti pro Australské královské námořnictvo. Jsou to vůbec největší válečné lodě, které kdy v australském námořnictvu sloužily. Slouží pro výsadkové operace, záchranné a humanitární operace či mírové mise. Třída je modifikací španělské víceúčelové lodě Juan Carlos I. Jedna loď může přepravovat až 1000 vojáků, 110 vozidel a 8-18 vrtulníků. První jednotka HMAS Canberra byla zařazena do služby v listopadu 2014 a její sesterská loď HMAS Adelaide následovala v roce 2015.[1]
| Třída Canberra | |
|---|---|
 HMAS Adelaide (LHD-01) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Australské námořnictvo |
| Typ | vrtulníková výsadková loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2022) |
| Předchůdce | třída Kanimbla |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 27 500 t (plný) |
| Délka | 230,82 m |
| Šířka | 32 m |
| Ponor | 7,08 m |
| Pohon | diesel-plyno-elektrický |
| Rychlost | 20 uzlů (37 km/h) |
| Dosah | 9 000 nám. mil (16 670 km) při 15 uzlech (28 km/h) |
| Posádka | 400 důstojníků a námořníků 1 000 vojáků |
| Výzbroj | 4× 25mm Typhoon 6× 12,7mm kulomet |
| Letadla | 18× vrtulník (max.) |
| Radar | GIRAFFE |
Stavba editovat
_under_construction_Navantia_Ferrol_Spain_for_Wiki_EN.jpg)
_to_Punta_Langosteira_(Arteixo).jpg)
Objednávka celé třídy vyplynula z urgentní potřeby australského námořnictva po obnově jeho výsadkových sil. Dosavadní australské výsadkové lodě - jedna jednotka třídy Kanimbla a HMAS Tobruk (L 50), totiž byly poměrně staré a téměř neschopné služby. O jejich náhradě bylo rozhodnuto v roce 2006, přičemž námořnictvo volilo mezi španělským typem Juan Carlos I loděnice Navantia a francouzskou třídou Mistral loděnice DCNS-Thales. Španělský projekt zvítězil, přičemž stejná loděnice Austrálii dodává rovněž tři raketové torpédoborce třídy Hobart a zajišťuje tak modernizaci samého jádra australského námořnictva.
Stavba dvou objednaných výsadkových lodí probíhala ve spolupráci loděnic Navantia a BAE Systems Australia. Probíhala formou modulů, vyráběných na řadě odlišných míst a později na jednom místě zkompletovaných. Ve španělské loděnici Navantia v Cádizu byla nejprve vyroben trup lodě až po letovou palubu, který byl následně přepraven do australských loděnic BAE ve Williamstownu ve státě Victoria, kde na něj byl instalován velitelský ostrov a další vybavení.
Trup výsadkové lodě Canberra byl v Cádizu postaven v letech 2009–2011. V srpnu 2012 byl naložen na velkokapacitní transportní loď, která ho dopravila do Austrálie. Do Williamstownu v Melbourne plavidlo dorazilo v polovině října 2012. Trup druhé jednotky Adelaide by měl být do Austrálie dopraven v roce 2013.[1] Během první zkušební plavby vlastní silou byla Canberra poškozena vibracemi způsobenými chybným chodem podů.[2] Zkoušky byly obnoveny v srpnu 2014, po dokončení oprav.[3] Do operační služby loď vstoupila 28. listopadu 2014. Sesterská loď Adelaide byla postavena v letech 2011–2015. Plných operačních schopností třída dosáhla 12. listopadu 2019.[4]
Jednotky třídy Canberra:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna na vodu | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| HMAS Adelaide (LHD-01) | 18. února 2011 | 4. července 2012 | 4. prosince 2015[5] | aktivní |
| HMAS Canberra (LHD-02) | 23. září 2009 | 17. února 2011 | 28. listopadu 2014[6] | aktivní |
Konstrukce editovat
_berthed_at_Fleet_Base_East_(5).jpg)
_berthed_at_Fleet_Base_East_(3).jpg)
Základní koncepce editovat
Plavidla mají čtyři hlavní paluby. První z nich je letová paluba, s velitelským ostrovem na pravoboku, sloužící provozu transportních vrtulníků. Horní patro v trupu lodě je rozděleno na hangár pro vrtulníky a garáž pro lehká vozidla či náklad. Pod ním se nachází hlavní ubytovací paluba a ještě níže palubní dok s garáží pro těžká vozidla. Celkově může jedna loď přepravovat 1 000 vojáků, 110 vozidel a 8-18 vrtulníků.
Paluby editovat
Ve spodním patře je prostor o velikosti 1 410 m² sloužící pro uskladnění tanků či nákladu. Do nitra lodě se vjíždí pomocí dvou bočních ramp o nosnosti 65 tun. Těžká vozidla přitom zůstávají dole, zatímco lehká vozidla mohou vyjet do garáže v horním patře pomocí vnitřní rampy, která obě části lodě spojuje. Z prostoru pro těžká vozidla je po pevné rampě přímý přístup do doku s vyloďovacími čluny.
Palubní dok má rozměry 69,3×16,8 m. Vejdou se do něj čtyři vyloďovací čluny LCM-1E a čtyři malé rychlé čluny RHIB. Alternativou je využití výsadkových prostředků spojeneckých zemí, včetně amerických těžkých vznášedel Landing Craft Air Cushion.
Prostřední ubytovací paluba zahrnuje nejen kajuty pro 4 00 členů posádky a 1 000 členů palubního výsadku, ale i palubní nemocnici, kanceláře či místa pro odpočinek posádky. Palubní hangár má plochu 990 m² a paluba pro lehká vozidla dalších 1 880 m². V samotném hangáru je možné umístit 8 středních vrtulníků, přičemž v případě potřeby může být využit prostor pro lehká vozidla pro dalších 10 lehkých vrtulníků.
Letová paluba má rozměry 202,3×32 m a s palubou pod ní ji spojují dva výtahy. Na její přídi bude skokanský můstek, ale s nasazením letounů se zatím nepočítá. Najednou z ní může operovat šest středních či čtyři těžké vrtulníky. V současnosti se jedná o typy MRH-90, CH-47 Chinook, UH-60 Blackhawk a SH-60 Seahawk.
Výzbroj editovat
Obrannou výzbroj tvoří čtyři izraelské systémy Rafael Typhoon vybavené americkým 25mm kanónem M242 Bushmaster. Doplňuje je šest 12,7mm kulometů. Lodě rovněž nesou protitorpédové systémy a výmetnice klamných cílů na obranu proti protilodním střelám.
Pohonný systém editovat
Pohonný systém je diesel-plyno-elektrický. Elektromotory pohání plynová turbína General Electric LM2500 a dva dieselové generátory MAN 16V32/40. Elektřina pohání dva pody Siemens - plně otočné závěsy obsahující elektromotory a dvojici lodních vrtulí. Loď tak nepotřebuje kormidlo. Dosah je 9 000 námořních mil při 15 uzlech. Tato koncepce přináší značnou úsporu nákladů, vnitřního prostoru, zmenšení posádky,snížení hluku a zlepšuje manévrovací schopnosti lodi.
Modernizace editovat
V roce 2020 byla obě plavidla vybavena vrhači klamných cílů Nulka.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Vrtulníkový nosič LHD je v Austrálii [online]. ATM, rev. 2012-11-01 [cit. 2012-11-04]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Australian Navy’s new Canberra-class LHD damaged during maiden sea trials [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-06-06 [cit. 2014-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAN’s first Nuship Canberra LHD begins final builder sea trials [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Royal Australian Navy Canberra-Class LHDs Achieve Final Operational Capability [online]. Defpost.com, 2019-11-12 [cit. 2019-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-15. (anglicky)
- ↑ Royal Australian Navy Commissioned its Second Canberra class LHD HMAS Adelaide [online]. Navyrecognition.com, 2015-12-05 [cit. 2015-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Royal Australian Navy commissions HMAS Canberra III
- ↑ BAE Systems Australia Completes Installation of Nulka Active Missile Decoy System on HMAS Adelaide [online]. Defpost.com, 2020-09-11 [cit. 2020-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-24. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Canberra na Wikimedia Commons - (španělsky) Profil na serveru australského námořnictva
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
