Třída Álava

třída torpédoborců španělského námořnictva

Třída Álava byla třída torpédoborců španělského námořnictva. Jednalo se o třetí skupinu torpédoborců třídy Churruca, která byla dostavěna po skončení druhé světové války. Některé prameny ji považují za podtřídu třídy Churruca. Celkem byly postaveny 2 jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1951–1982. V 60. letech prošly výraznou modernizací.

Třída Álava
Liniers (D51)
Liniers (D51)
Obecné informace
UživatelŠpanělské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Churruca
Nástupcetřída Audaz
Technické údaje po dokončení[1]
Výtlak1712 t (standardní)
2225 t (plný)
Délka101,1 m
Šířka9,68 m
Ponor3,7 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
42 000 hp
Rychlost36 uzlů
Dosah4500 nám. mil při 14 uzlech
Posádka204
Výzbroj4× 120mm kanón (4×1)
2× 37mm kanón (2×1)
3× 20mm kanón (3×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače, 1 spouštěč
Technické údaje po modernizaci
Výtlak1842 t (standardní)
2287 t (plný)
Délka102,5 m
Rychlost29 uzlů
Dosah4100 nám. mil při 15 uzlech
Posádka222
Výzbroj3× 76mm kanón (3×1)
3× 40mm kanón (3×1)
Hedgehog
6× 324mm torpédomet (2×3)
8 vrhačů, 2 spouštěče
RadarMLA-1B, SG-6B, Decca TM626, 2× Mk.63
SonarSQS-30A

Dva torpédoborce třídy Álava byly postaveny španělskou loděnicí SECN v Cartageně. Objednány byly roku 1936 jako třetí skupina třídy Churruca. Práce na nich byly zahájeny roku 1939, brzy ale byly přerušeny, přičemž k založení kýlů obou torpédoborů došlo až roku 1944. Do služby byly přijaty roku 1951. V té době už byla jejich koncepce silně zastaralá.[1]

Jednotky třídy Álava:[1]

Álava (D52, ex D23) 1944 1947 11. prosince 1951 Vyřazen 1978.
Liniers (D51, ex D21) 1944 1946 27. ledna 1951 Vyřazen 1982.

Konstrukce

editovat

Výzbroj torpédoborců první skupiny tvořily čtyři 120mm kanóny, dva 37mm kanóny, tři 20mm kanóny, dva trojité 533mm torpédomety, dále dva vrhače a jeden spouštěč hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Yarrow a dvě sady turbín Parsons o výkonu 42 000 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Modifikace

editovat
 
Álava (D52)

V letech 1960–1962 byla obě plavidla modernizována na protiponorkové torpédoborce. Dostala novou výzbroj a elektroniku. Lodě nesly hladinový vyhledávací radar MLA-1B, hladinový vyhledávací radar SG-6B, navigační radary Decca TM626, střelecký radar Mk.63 a trupový sonar SQS-30A. Novou výzbroj tvořily tři 76mm kanóny, tři 40mm kanóny, dva trojité 324mm torpédomety, dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog, osm vrhačů a dva spouštěče hlubinných pum. Výkon pohonného systému klesl na 31 500 hp. Nejvyšší rychlost byla 29 uzlů.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d e ÁLAVA destroyers (1951) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.