Týnec nad Sázavou (hrad)

hrad v okrese Benešov

Hrad Týnec nad Sázavou je nejvýraznějším bodem města Týnce nad Sázavou na levém břehu řeky Sázavy. Rotunda hradu je románského slohu, zatímco kamenná věž je postavena ve slohu gotickém. Od roku 1965 je hrad chráněn jako kulturní památka.[1] Týnecká rotunda je chráněna jako přírodní památka kvůli hnízdišti netopýrů.

Týnec nad Sázavou
Hrad v Týnci nad Sázavou
Hrad v Týnci nad Sázavou
Základní informace
Výstavba 1. polovina 13. století
Další majitelé Medkové z Valdeka
Poloha
Adresa Týnec nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Týnec nad Sázavou
Týnec nad Sázavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 20720/2-202 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínky o existenci hradu jsou z počátku 14. století, ale archeologické nálezy z přelomu 70. a 80. let 19. století potvrdily existenci hradu již v 11. století. Původně na místě stál pouze dřevěný hrad až později byl postaven kamenný hrad s románskou rotundou. Rotunda samotná je nejstarší dochovaná památka v Týnci nad Sázavou. Týnecký hrad měl pro své obyvatele výhodné umístění na kopci. Před nepřáteli byl krytý z jedné strany hlubokou průrvou z druhé strany a Janovickým potokem. Hrad původně sloužil jako strážní pro ochranu kupců, kteří tudy procházeli. O prvních majitelích hradu se nedochovaly žádné informace, snad jím byl některý z českých panovníků. První známý majitel byl Oldřich z Týnce, který je uváděn z roku 1318. Byl předkem Medků z Valdeka, kteří následně vlastnili Týnecký hrad až do 15. století. Patřil mezi ně Zdeněk z Valdeka, Zdeněk Medek a Protiva z Valdeka. Po Medcích z Valdeka vlastnilo hrad mnoho panů bez delšího trvání. Od počátku 17. století přestal hrad vyhovovat požadavkům pánů a tak začal chátrat. Na počátku 18. století odkoupili hrad hrabata z Vrtby společně s Konopištěm, přesto Týnecký hrad dál chátral. V polovině 18. století hrad začala spravovat Marie Anna O´Kelly, která ho vrátila do obyvatelné podoby. Po roce 1918 se obyvatelné části hradu využívaly jako byty. Chvíli hrad vlastnil František Xaver Jiřík, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Nakonec hrad odkoupila Církev československá husitská.

Stavební podobaEditovat

Do dnešní doby se dochovala románská rotunda, kde se nachází kaple v níž se konají bohoslužby církve Československé husitské, dále gotická věž, jejíž nejvyšší patro slouží jako vyhlídka na Týnec a jeho okolí. Dále se dochovaly prostory bývalého přestavěného paláce, kde dnes sídlí městské muzeum. V gotické hranolové věži se nachází rozhledna a v ní pravidelné výstavy. Zajímavostí je, že ve věži je sídlo netopýra velkého, který se zde uchyluje na léto.

Výstavy a společenské akceEditovat

Na hradě se často konají výstavy umělců z Posázaví, koncerty hudebních spolků, vystoupení uměleckých škol, středověké jarmarky, keltské programy, svatby a nedílnou součástí jsou i pravidelné ochotnické divadelní festivaly. O vánočních a velikonočních svátcích jsou zde výstavy zaměřeny na tradice daných svátků. Zajímavostí je stálá výstava Týnecké kameniny. Malá továrna na kameninu fungovala jako jedna z prvních továren tohoto typu v Čechách. Další stálá expozice se týká historie města a jeho pamětihodností. Návštěvníci tak získají přehled o celkové historii hradu. Nachází se ve sklepení hradu, jehož část je přístupná veřejnosti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 131564 : Hrad s rotundou, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazyEditovat