Wikipedie

Syrecko-Pečerska (linka metra v Kyjevě)

linka metra v Kyjevě

Syrecko-Pečerska (ukrajinsky Сирецько-Печерська лінія, Syrecko-Pečerska linija) je třetí a zároveň nejnovější linka Kyjevského metra, která se nachází v Kyjevě na Ukrajině.

Syrecko-Pečerska
Stát Ukrajina Ukrajina
Město Kyjev
Síť metra Kyjevské metro
Datum otevření 1989
Barva na mapě tmavě zelená
Technické informace
Typ linky převážně podzemní
Počet stanic 16
Délka 24 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Varšavska
Mostycka
Syrec
Dorohožyči
Hercena
Lukjanivska
Lvivska brama
Zoloti vorota,přestup na
Palac sportu,přestup na
Manipulační spojka
Klovska
Pečerska
Zvirynecka
Vydubyči
Telyčka
Pivděnnyj most přes řeku Dněpr
Slavutyč
Osokorky
Pozňaky
Charkivska
Vyrlycja
Boryspilska
Trať do depa Charkivske
Červonyj chutir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linka je po celé své délce podzemní s výjimkou nadjetím Dněpru přes Pivděnnyjský most. Linka vede ze severovýchodu na jihozápad a má dvě přestupní stanice Zoloti vorota a Palac sportu.

Historie editovat

První úsek Zoloti Vorota – Klovska editovat

Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova.[1] Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní.[2] Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.[3]

Pozdější rozšíření editovat

I přes rozpad Sovětského svazu a vyhlášení nezávislosti Ukrajiny výstavba pokračovala rychle. Pět dní po nezávislosti, 30. prosince 1991, se otevřel prodloužený úsek s dvěma stanicemi, Družby narodiv a Vydubyči.[4] Již v roce 1992 byl otevřen další úsek, který překonával Dněpr přes Pivděnnyj most a přidal další dvě stanice Slavutyč a Osokorky.[5][4]

Stanice Pečerska a Telyčka nebyly otevřeny při otevíráních svých úseků. Zatímco stanice Pečerska byla nakonec otevřena v roce 1997, práce na Telyčce se zastavily a stanicí se projíždí.[6]

V roce 1994 byly uvedeny do provozu stanice Pozňaky a Charkivska.[7] V roce 1996 se otevřela stanice Lukjanivska, jež rozšířila linku na sever.[7] Mezi stanicemi Lukjanivska a Zoloti Vorota se nachází další nedokončená stanice, a to Lvivska Brama. Stanice nebyla dokončena z důvodu chybějící komplexní rekonstrukce Lvovského náměstí a nedostatku financí.[4] Od té doby jsou práce na ní zastaveny.[8]

Dne 3. března 2000 byla na třetí lince otevřena stanice Dorohožyči[9] a v roce 2004 stanice Syrec.[10] 23. srpna 2005 byla trasa prodloužena na východě do stanice Boryspilska.[10] Dne 4. března 2007 byla mezi stanicemi Charkivska a Boryspilska otevřena stanice Vyrlycja.[11]

Nejnovější rozšíření editovat

Dne 23. srpna 2007 bylo otevřeno třetí depo TČ-Charkivske a 23. května 2008 byla otevřena stanice Červonyj chutir, která se nachází nedaleko depa.[12] Rozšíření do stanice Červonyj chutir byla kontroverzní, kdy v roce 2007 byla stavba stanice pozastavena a bývalý starosta Leonid Černovecký dodal: „Zvířata nejezdí metrem.“ Stanice byla nakonec otevřena pár dnů před volbami.[13]

Uvažované prodloužení editovat

Linka by se měla také rozšířit, nejdříve otevřením nové sekce trati do stanic Mostycka a Varšavska.[14][15] Po otevření stanice Mostycka vznikne větev, jež rozšíří linku do stanic Vynohradar a Maršala Hrečka společně s depem Vynohradar, plánované otevření úseku by mělo být v roce 2025, ale dokud nebude otevřena stanice Mostycka, tak se nebude otevřen ani úsek do stanice Maršala Hrečka.[14][15][16][17] Provozovatel dráhy také plánuje otevření stanice Lvivska brama, kdy v roce 2022 vydal tendr na dostavbu stanice.[18][19]

Chronologie výstavby editovat

Úsek Datum otevření Délka
Zoloti vorota-Klovska 31. prosinec 1989 1,9 km
Zvirynecka-Vydubyči 30. prosinec 1991 4,4 km
Slavutyč-Osokorky 30. prosinec 1992 4,2 km
Pozňaky-Charkivska 28. prosinec 1994 2,6 km
Lukjanivska 30. prosinec 1996 3,1 km
Pečerska 29. prosinec 1997 N/A
Dorohožyči 3. březen 2000 2,6 km
Syrec 14. říjen 2004 1,5 km
Boryspilska 23. srpen 2005 2,3 km
Vyrlycja 4. březen 2006 N/A
Červonyj chutir 23. květen 2008 1 km
Celkově: 16 stanic 23,9 km

Přejmenování stanic editovat

Po nezávislosti Ukrajiny se v 90. letech začaly přejmenovávat stanice metra, které měly něco společné s komunismem. Na téhle lince se přejmenovala pouze jedna stanice a to Klovska. V roce 2023 místostarosta Kyjeva potvrdil přejmenování stanic Plošča Lva Tolstoho na Plošča Ukrajinskych herojiv a stanice Družby narodiv na Zvirynecka.[20][21][22]

  • Stanice Klovska – v letech 1989–1993 Mečnikova
  • Stanice Zvirynecka – v letech 1991–2023 Družby narodiv

Stanice editovat

Obrázek Název stanice Původní název Přístup
  Syrec
  Dorohožyči
Hercena
  Lukjanivska
  Lvivska Brama Lvivska
  Zoloti vorota →  
  Palac sportu →  
  Klovska Mečnikova
  Pečerska
  Zvirynecka Družby narodiv
  Vydubyči
Telyčka
  Slavutyč
  Osokorky
  Pozňaky
  Charkivska
  Vyrlycja  
  Boryspilska  
  Červonyj chutir  

Vozový park editovat

 
Souprava metra 81-70 ve stanici metra Pozňaky

Linka používá modernější soupravy série 81-71 (modifikace 81-70, 81-71.5M).[23][24][25] Nové vlaky jsou typu 81-70 z Krjukovského závodu (Kremenčucký rajón), historicky první vyrobené na Ukrajině.[26] Na prvních vagonech se začalo pracovat již v roce 2003. Od roku 2010 se do dep dodaly nové modernizované soupravy.[27][28][29]

Linku obsluhuje jedno depo s názvem Charkivske, před rokem 2007 linka používala Oboloňské depo nacházející se na druhé lince, na svou vlastní linku se dostával přes manipulační spojku.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сирецько-Печерська лінія na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  2. ↑ Станція «Театральна». Мир метро [online]. 2013-12-05 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ a b c nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  5. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  6. ↑ Interesting Facts About Kyiv Subway. destinations.ua [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (anglicky) 
  7. ↑ a b Сырецко-Печерская линия. Мир метро [online]. 2014-07-25 [cit. 2023-01-31]. Dostupné online. (rusky) 
  8. ↑ Львівська брама [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  9. ↑ Історія. www.metropoliten.kiev.ua [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-13. (ukrajinsky) 
  10. ↑ a b nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  11. ↑ У Києві відкрилася нова станція метро. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  12. ↑ nuclear-attack.com. ww38.nuclear-attack.com [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-12. (rusky) 
  13. ↑ Столичну станцію метро Червоний хутір законсервують. ua.korrespondent.net [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. (rusky) 
  14. ↑ a b Рейковий Пацажирський Транспорт [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-15. (ukrajinsky) 
  15. ↑ a b Перспективи розвитку [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-30. (ukrajinsky) 
  16. ↑ Київ: затвердили будівництво метро на Виноградар. BBC News Україна. Dostupné online [cit. 2023-10-25]. (ukrajinsky) 
  17. ↑ 112ua.tv. 112ua.tv [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Вихід на ст. "Львівська брама" [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2023-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (ukrajinsky) 
  19. ↑ Оголошено тендер для проектування станції метро у Києві. Економічна правда [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  20. ↑ Кияни віддали понад 100 тисяч голосів за перейменування семи міських об’єктів, назви яких пов’язані з рф та її сателітами. KYIV CITY COUNCIL [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  21. ↑ Kyivans voted to de-Sovietize two metro station names, following 200 renamed streets. Euromaidan press [online]. 2023-01-13 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Станції столичного метро “Дружби народів” та “Площа Льва Толстого” отримають нові назви. Українська правда [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  23. ↑ Informace na stránkách Škody; kromě pražského metra je uvedena i dodávka pro kyjevské vlaky. www.skoda.cz [online]. [cit. 2007-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. 
  24. ↑ Киев, Метрополитен — Статистика подвижного состава. TransPhoto [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-06. (rusky) 
  25. ↑ KYJEVSKÉ, metro. Електродепо [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ Опытные электровагоны типов 81-7021/7022. vagon.metro.ru [online]. [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-19. (rusky) 
  27. ↑ Вагони виробництва КВБЗ [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-10. (ukrajinsky) 
  28. ↑ Вагони типу 81-540.2К/81-714.5М (Vagony typu 81-540.2K/81-714.5M) [online]. Kyjev: KP Kyjevské metro [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  29. ↑ Kyiv metro gets new station and trains [online]. 2013-08-27 [cit. 2022-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-18. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Syrecko-Pečerska_(linka_metra_v_Kyjevě)&oldid=23641084“