Synchronizované plavání
Synchronizované plavání je známé též jako, umělecké plavání nebo závody akvabel. Synchronizované plavání je sport řízený Mezinárodní plaveckou federací (FINA).
HistorieEditovat
Uznán jako oficiální sport v roce 1956 (OH v Melbourne) a včleněn do FINA jako čtvrtý plavecký sport. V ČR vznikl první oddíl "uměleckého plavání" v 50. letech pod vedením St. Krajíčka v Brně. Roku 1970 vznikla sekce synchronizovaného plavání v Českém plaveckém svazu. Počátky tohoto sportu v Československu začínají, když po návštěvě svých příbuzných koncem padesátých let, Eva Sládková z Brna, dovezla výukovou knížku pro nácvik akvabelových figur, pro sport, který se na Západě už před II. svět. válkou provozoval, ale protože v Sovětském svazu o to tenkrát ještě neměli zájem, tak to pro nás tenkrát bylo tabu. Po příjezdu se dala dohromady se Stanislavem Krajíčkem, ustanovili spolu jediný a první oddíl "uměleckého plavání" v Československu, a hledali v Brně, která tělovýchovná jednota by je vzala pod svá křídla. Byla to TJ Slovan Černá Pole, při oddílu plavání, kdy předsedou oddílu byl Jaroslav Veselý, pilot RAF v Anglii za II. svět. války a po návratu z Anglie bohužel, jako školník na škole na v Jugoslávské ulici. Akvabely se tenkrát plavaly jako obrazce z kaleidoskopu a manželé Krajíčkovi Zora a Stanislav s představením jezdili po celé republice. Při vystoupení v Blansku byly elektro kabely pro doprovodnou hudbu tak nešťastně natažené, že došlo ke smrtelnému úrazu jejich oddílového zvukaře. Finanční požadavky akvabel posléze přesáhly možnosti TJ, a proto odešly do bohaté TJ Zetor Brno. Dále se potom členily už jako oddíly "synchronizovaného plavání" na TJ Tesla Brno, TJ První brněnská a dále byly oddíly už synchronizovaného plavání vytvářeny i mimo Brno, do celé republiky.
Historie synchronizovaného plavání sahá daleko do minulosti. Úplně první zmínky o synchronizovaném plavání lze pozorovat již v pramenech starých přes 4 tisíce let, které dokazují, že již staří Egypťané zahrnovali do povinné tělesné výchovy pro všechny dívky taneční pohyby ve vodě.
Pokud jde o moderní historii synchronizovaného plavání v podobě blízké tomu, jak známe akvabely dnes, pochází první ověřené zprávy z roku 1816, kdy vídeňské noviny otiskly zprávy o tom, jak vystoupila skupina plavců, kteří předváděli takzvaný vodní tanec.
SoutěžeEditovat
Synchronizované plavání je na programu mistrovství světa od roku 1973, na programu olympijských her od roku 1984. Soutěží se ve dvou disciplínách, v současnosti jsou to dvojice a osmičlenná družstva.
Synchronizované plavání - pravidla a disciplínyEditovat
Synchronizované plavání má 4 disciplíny, a to sóla, páry, týmy a kombinace. Synchronizované plavání se mohou učit děti již odmalička, avšak soutěže jsou omezeny věkem - akvabely mladší patnácti let se nemohou účastnit Olympijských her, mistrovství světa nebo světových pohárů.
Všechny mezinárodní soutěže akvabel probíhají podle "Pravidel FINA", což jsou pravidla závazná pro všechny kluby (oddíly) a členy Českého svazu plaveckých sportů. Každá soutěž pro akvabely v ČR se musí těmito pravidly řídit - bez ohledu na to, která organizace ji pořádá.
Synchronizované plavání v ČeskuEditovat
Českou republiku na olympijských hrách naposledy reprezentovaly Soňa Bernardová a Alžběta Dufková z klubu Tesla Brno. Se svou volnou párovou sestavou se na LOH 2016 umístily na 16. místě a se svou technickou sestavou na 18. místě. Na další olympijské hry do Tokia se české akvabely neprobojovaly.
Český reprezentační výběr má přibližně 20 závodnic v kategoriích starších žákyň, juniorek a dospělých. Plavou volnou týmovou sestavu, technickou týmovou sestavu, párové a sólové sestavy.
Související článkyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- Vitouš, Pavel: Malá encyklopedie sportu. Mladá fronta, Praha 1980, str. 228
- Stubbs, Ray: Kniha sportů. Euromedia Group, Praha 2009, str. 246
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu synchronizované plavání na Wikimedia Commons - Mezinárodní federace plaveckých sportů
