Avery Brundage
Avery Brundage (28. září 1887, Detroit, USA – 8. května 1975, Garmisch-Partenkirchen, Německo) byl americký atlet, sportovní funkcionář, sběratel umění a filantrop. V letech 1952 až 1972 byl předsedou Mezinárodního olympijského výboru.
Avery Brundage | |
---|---|
Avery Brundage (6. října 1964) | |
5. předseda Mezinárodního olympijského výboru | |
Ve funkci: 15. srpna 1952 – 11. září 1972 | |
Předchůdce | Sigfrid Edström |
Nástupce | Lord Killanin |
Narození | 28. září 1887 Detroit, USA |
Úmrtí | 8. května 1975 (ve věku 87 let) Garmisch-Partenkirchen |
Příčina úmrtí | chirurgické komplikace |
Místo pohřbení | Rosehill Cemetery (41°59′18″ s. š., 87°41′2″ z. d.) |
Choť | Marianne Prinzessin Reuss zu Köstritz (od 1973) |
Alma mater | Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign |
Profese | sběratel umění, basketbalista, atlet, moderní pětibojař, politik a podnikatel |
Ocenění | Finnish Olympic Cross of Merit, First Class (1952) velkokříž Řádu za občanské zásluhy (1965) Commander of the Congolese Order of Merit (1967) Národní cedrový řád Řád posvátného pokladu … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Avery Brundage |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatSportovec
editovatV roce 1909 absolvoval na University of Illinois at Urbana-Champaign strojní inženýrství, po studiích založil vlastní stavební společnost, které se věnoval do roku 1947. Byl aktivním sportovcem a v roce 1912 se zúčastnil Olympijských her v Stockholmu, kde dosáhl 6. místa v pětiboji a 16. místa v desetiboji.
Funkcionář
editovatRoku 1928 se stal předsedou Unie amatérských atletů, následně v roce 1929 předsedou Olympijského výboru USA a roku 1930 místopředsedou IAAF.
Při zasedání MOV během LOH 1936 v Berlíně byl z MOV vyloučen americký člen německého původu Ernest Lee Jahncke za svůj odpor proti pořádání her v nacistickém Německu. V MOV jej nahradil Avery Brundage.[1] Po smrti Henriho de Baillet-Latoura během druhé světové války se stal místopředsedou MOV a po odstoupení Sigfrida Edströma se roku 1952 stal předsedou organizace. Brundage silně odmítal profesionalizaci Olympijských her, jeho názory se však postupně přestaly shodovat s názory ostatních členů MOV i celého sportovního světa. Jeho postoj vedl k několika incidentům – např. vyloučení rakouského lyžaře Karla Schranze z Olympijských her 1972 kvůli podezření z profesionalismu.
K jeho osobě se váže několik dalších kontroverzních rozhodnutí:
- Odmítal bojkot Olympijských her 1936 v Berlíně, ze kterých byli nacistickým režimem vyloučení sportovci židovského původu. Už v roce 1934, po své cestě do Německa, kde již platily Norimberské zákony, prohlásil zacházení s Židy za spravedlivé.
- Nechal vyloučit Tommieho Smithe a Johna Carlose z olympijské vesnice a Olympiády 1968 v Mexiku za to, že na stupni vítězů zdvihli zaťaté pravice na vyjádření podpory hnutí Black Power.
- V roku 1972 rozhodl o pokračovaní mnichovské Olympiády po útoku palestinské teroristické skupiny, kvůli němuž zahynulo jedenáct izraelských sportovců. Poté se konalo smuteční shromážděni na hlavním olympijském stadionu, kdy Brundage během svého proslovu vůbec nevzpomenul na zavražděné atlety.
- Nesouhlasil s vyloučením Rhodézie (dnešní Zimbabwe) z Olympijských her z politických důvodů kvůli politice apartheidu.
Po Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově odstoupil z předsednictva Mezinárodního olympijského výboru a ve funkci předsedy jej nahradil Lord Killanin. Poté se věnoval už jen sběratelství uměleckých předmětů z Asie. Po smrti zanechal své sbírky San Franciscu. Jeho rozsáhlá kolekce se stala základem tamějšího Muzea asijského umění.
Vyznamenání
editovat- velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 24. dubna 1966[2]
- velkodůstojník Ordem da Instrução Pública – Portugalsko, 26. ledna 1969[3]
- velkodůstojník Řádu finského lva – Finsko
- rytíř Řádu čestné legie – Francie[4]
- Řád posvátného pokladu I. třídy – Japonsko[4]
- komtur Národního řádu cedru – Libanon[4]
- plaketa Řádu aztéckého orla – Mexiko[4]
- velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo[4]
- velkodůstojník Řádu svatého Olafa – Norsko[4]
- velkodůstojník Řádu svaté Agáty – San Marino[4]
- komandér I. třídy Řádu Vasova – Švédsko[4]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Avery Brundage na německé Wikipedii.
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Růst sportovního a olympijského hnutí, s. 110.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Special Honours and Awardsgiven toMr. Avery Brundage, President of the International Olympic Committee,in the course of his many years devotion to amateur sport. digital.la84.org [online]. [cit. 2019-08-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Avery Brundage na Wikimedia Commons
- Biografie na sports-reference.com
- Biografie na HickoSports.com