Otevřít hlavní menu

Sylogismus (řecky: συλλογισμός — „rozhodnutí,“ „logický důsledek“; obvykle kategorický sylogismus) je druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Aristotelés definoval sylogismus v Prvních analytikách (24b18–20). Navzdory této velmi všeobecné definici se nejprve omezil na kategorický sylogismus (a později na modální sylogismus). Sylogismus je v podstatě deduktivním zdůvodňováním, kde jsou fakta určena (determinována) kombinací existujících tvrzení na rozdíl od induktivního zdůvodňování, kde jsou fakta určována opakujícím se pozorováním.

Základní strukturaEditovat

Sylogismus (dále kategorický, pokud nebude řečeno jinak) se skládá ze tří částí: hlavní předpoklad (propositio maior, maior premise), vedlejší předpoklad (propositio minor, minor premise) a závěru. V Aristotelově pojetí, každý z předpokladů je ve formě „Některá/všechna A náleží k B“, kde „Některá/všechna A“ jsou jedním výrazem a „náležející k B“ jsou jiným, nicméně moderní logici připouštějí jisté variace. Každý z těchto předpokladů má jeden výraz společný se závěrem: hlavní předpoklad, je hlavní výraz (tzn. predikát) závěru; vedlejší předpoklad je vedlejším výrazem (podmětem) výsledku. Například:

Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní.
Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk.
Závěr: Sokrates je smrtelný.

Každý z těchto tří výrazů představuje kategorii, v tomto případě „člověk“, „smrtelný“ a „Sokrates“. „Smrtelný“ je hlavním výrazem; „Sokrates“ je vedlejším výrazem. Předpoklady mají také jeden výraz společný s každým ostatním, který je známý jako společný výraz (terminus medius, middle term) – v našem příkladu to je „člověk“. Zde je hlavní předpoklad všeobecný a vedlejší předpoklad specifický, avšak nemusí tomu tak být vždy. Například:

Hlavní předpoklad: Všechny smrtelné věci zemřou.
Vedlejší předpoklad: Všichni psi jsou smrtelné věci.
Závěr: Všichni psi zemřou.

Zde je hlavním předpokladem „zemřou“, vedlejším předpokladem jsou „psi“ a společným předpokladem je „[být] smrtelnou věcí“. Oba předpoklady jsou všeobecné.

Sylogismus je možno zneužít na logický klam.

Druhy sylogismůEditovat

 
Vztahy mezi čtyřmi typy výroků v logickém čtverci
(Černá pole jsou prázdná,červená pole neprázdná.)

Přestože je nekonečný počet možných sylogismů, existuje jen konečný počet jejich logicky odlišných druhů. Roztřiďme si je a očíslujme dále. Všimněte si, že sylogismus výše má abstraktní vzorec:

Hlavní předpoklad (premisa): Všechna M jsou P.
Vedlejší předpoklad: Všechna S jsou M.
Závěr (konkluze): Všechna S jsou P.

(Poznámka: M – Střed (mediál), S – Předmět (subjekt), P – tvrzení (predikát). Dále viz podrobnější výklad.)

Předpoklady (podmínky) a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí. Význam písmen dává tabulka:

kód kvantifikátor předmět (subjekt) vazba tvrzení (predikát) druh příklad
a všechna S jsou P univerzální pozitiv Všichni lidé jsou smrtelní.
e Žádné S není P univerzální negativ Žádní lidé nejsou dokonalí.
i Některá S jsou P dílčí pozitiv Někteří lidé jsou zdraví.
o Některé S nejsou P dílčí negativ Někteří lidé nejsou chytří.

V analýzách nejvíce Aristoteles používá písmena A, B a C (přesněji: řecká písmena alfa, beta a gama) jako zástupce pojmů spíše, než aby uváděl konkrétní příklady, což byla tehdy novinka. Je tradicí starších formulací používat je spíše než jsou jako vazbu, tedy Všechno (veškeré) A je B spíše než Všechna A (Áčka) jsou B (Béčka). Užívají se dále znaky a, e, i, o jako vkládané operátory umožňující kategorická tvrzení zapsat zhuštěně:

vzorec zkratka
Všechna A jsou B AaB
Žádné A není B AeB
Některá A jsou B AiB
Některá A nejsou B AoB

Tento dílčí sylogický vzorec má jmenné synonymum BARBARA (viz dále) a může být rozepsán (zapsán řádně) jako:

BaC, AaB → AaC.

Písmeno S je předmětem (subjektem) závěru, P je tvrzení závěru (konkluze), a M je střed (středový, ústřední pojem). Hlavní předpoklad (premisa) pojí (váže) M s P a vedlejší předpoklad spojuje M se S. Tedy střed může být buď předmětem nebo předpokladem každé podmínky, ve které se vyskytne. Odlišná umístění hlavního, vedlejšího a středového pojmu dává další třídění sylogismů, zvané vzor (ang. figure). Se společným závěrem S-P tyto 4 vzory jsou:

vzor 1 vzor 2 vzor 3 vzor 4
Hlavní předpoklad: M–P P–M M–P P–M
Vedlejší předpoklad: S–M S–M M–S M–S

Sestavíme-li to všechno dohromady, získáme 256 možných druhů sylogismů (nebo 512, jestliže zaměňujeme i pořadí podmínek – ačkoliv tím nedostaneme žádný typ logicky odlišný). Každý předpoklad a závěr může být typu A, E, I nebo O a sylogismus může být tak kteréhokoli ze čtyř vzorů. Sylogismus se dá popsat uvedením písmen pro předpoklad i závěr, následně s připojením čísla vzoru. Například sylogismus BARBARA je AAA-1 neboli "A-A-A v prvním vzoru".

Převážná většina z 256 možných typů sylogismu je neplatných (závěr nevyplývá logicky z předpokladů). Následující tabulka ukazuje platné formule. Některé z nich jsou někdy považované za případy existenčního klamu, tzn. jsou neplatné pokud pojednávají o prázdných kategoriích. Tyto sporné vzorce jsou psané kurzívou.

vzor 1 vzor 2 vzor 3 vzor 4
Barbara Cesare Datisi Calemes
Celarent Camestres Disamis Dimatis
Darii Festino Ferison Fresison
Ferio Baroco Bocardo Calemos
Barbari Cesaro Felapton Fesapo
Celaront Camestros Darapti Bamalip

Písmena A, E, I, O se užívají již od středověké scholastiky k sestavení těchto mnemotechnických jmenných vzorců jako např. 'Barbara' místo AAA nebo 'Celarent' za EAE.

U každého předpokladu (premisy) a závěru je zkratka jako popis tvrzení. Tak např. v AAI-3 pro předpoklad "Všechny čtverce jsou pravoúhelníky" dostáváme "MaP"; symboly znamenají, že první pojem ("čtverec") je prostřední, druhý pojem ("pravoúhelník") je predikát závěru a vztah mezi pojmy je vyznačen jako "a" (Všechna M jsou P).

Následující tabulka ukazuje všechny sylogismy, které jsou skutečně (zásadně) různé. Podobné sylogismy se shodují v typově shodných premisách (předpokladech) zapsaných různými způsoby. Například "Některá zvířata jsou mláďata" (SiM v Darii) může být formulovaný také jako "Některá mláďata jsou zvířata" (MiS v Datisi).

V následujících množinových Vennových grafech černá oblast vyznačuje žádný a červená alespoň jeden prvek.

1  
Barbara
 
Barbari
 
Darii
 
Ferio
 
Celaront
 
Celarent
2  
Festino
 
Cesaro
 
Cesare
 
Camestres
 
Camestros
 
Baroco
3  
Darapti
 
Datisi
 
Disamis
 
Felapton
 
Ferison
 
Bocardo
4  
Bamalip
 
Dimatis
 
Fesapo
 
Fresison
 
Calemes
 
Calemos

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Syllogism na anglické Wikipedii.