Svatopluk Potáč

český bankéř a ekonom

Svatopluk Potáč (24. března 1925 Tupec[1][2]5. září 2014[3]) byl český a československý ekonom, předseda Státní banky československé, v letech 1981–1988 člen Ústředního výboru KSČ, místopředseda vlád ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Ing. Svatopluk Potáč
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1981 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1990
místopř. 4., 5. a 6. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1981 – 1988
Ministr – předs. Stát. plán. komise
Ve funkci:
1986 – 1988
PředchůdceVladimír Janza
NástupceBohumil Urban
předseda Státní banky čs.
Ve funkci:
1969 – 1981
PředchůdceOtokar Pohl
NástupceJan Stejskal
Ve funkci:
1988 – 1989
PředchůdceJan Stejskal
NástupceJosef Tošovský
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození24. března 1925
Tupec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. září 2014 (ve věku 89 let)
Alma materVŠE Praha
Profesepolitik, ekonom a bankéř
OceněníŘád práce caz (1975)
Řád republiky caz (1985)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vyučil se elektromechanikem ve firmě Baťa ve Zlíně, kde potom pracoval jako kontrolor.[4] Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Československa.

Dlouhodobě zastával vedoucí posty v Státní bance československé (SBČS), v níž začal pracovat již roku 1952. V roce 1951 absolvoval Ústřední dělnickou školu Státní banky československé. Dálkově pak navštěvoval dnešní Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1959 byl členem výboru státní banky. V letech 19641969 působil jako náměstek generálního ředitele, v letech 19691971 jako generální ředitel a v letech 19711981 a opětovně v období let 19881989 coby předseda Státní banky československé. Na postu předsedy státní banky prosazoval zdrženlivý přístup ČSSR k čerpání zahraničních úvěrů. Od roku 1981 do roku 1988 působil na postu místopředsedy vlády ČSSR (čtvrtá vláda Lubomíra Štrougala, pátá vláda Lubomíra Štrougala a šestá vláda Lubomíra Štrougala), přičemž ve dvou posledních kabinetech navíc zastával post ministra coby předseda Státní plánovací komise. V roce 1981 byl také XVI. sjezdem KSČ zvolen za člena Ústředního výboru KSČ. Ve funkci ho potvrdil XVII. sjezd KSČ v roce 1986.[5][6]

V mládí absolvoval Baťovu školu práce. Později se roku 1987 setkal ve Vídni s Tomášem Baťou a zahájil předběžné konzultace ohledně spolupráce znárodněného podniku Svit v Gottwaldově s dědicem jeho bývalého majitele.[7]

Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 39 – Strakonice, Jihočeský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Strakonice). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10]

Po sametové revoluci se jako poradce Pavla Tykače podílel na kupónové privatizaci a na vzniku finanční skupiny Motoinvest.[11]

Ocenění

editovat

Reference

editovat
  1. Svatopluk Potáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  2. a b Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců [online]. cnb.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-24. 
  3. Zemřel předlistopadový šéf státní banky Svatopluk Potáč, lidovky.cz, 8. září 2014
  4. Potáč Svatopluk na webu ČNB
  5. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  6. a b Svatopluk Potáč [online]. munzinger.de [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (německy) 
  7. Od národní správy k akciové společnosti, Nástin dějin n.p. Svit v Gottwaldově (1960–1990) [online]. zlin.estranky.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  10. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. „Kluci“, které vyučil „otec“ Klause a Tošovského [online]. hn.ihned.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. 
  12. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Červen 1981, roč. 61., čís. 135, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat