Otevřít hlavní menu

Svatopluk Potáč

český bankéř a ekonom

Svatopluk Potáč (24. března 1925 Tupec[1][2]7. září 2014[3]) byl český a československý ekonom, předseda Státní banky československé, v letech 1981–1988 člen Ústředního výboru KSČ, místopředseda vlád ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace.

Ing. Svatopluk Potáč

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1981 – 1986
Ve funkci:
1986 – 1990

místopř. 4., 5. a 6. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1981 – 1988

Ministr – předs. Stát. plán. komise
Ve funkci:
1986 – 1988
Předchůdce Vladimír Janza
Nástupce Bohumil Urban

předseda Státní banky čs.
Ve funkci:
1969 – 1981
Předchůdce Otokar Pohl
Nástupce Jan Stejskal
Ve funkci:
1988 – 1989
Předchůdce Jan Stejskal
Nástupce Josef Tošovský
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 24. března 1925
Tupec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. září 2014 (89 let)
Alma mater VŠE Praha
Profese politik, ekonom a bankéř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Vyučil se elektromechanikem ve firmě Baťa ve Zlíně, kde potom pracoval jako kontrolor.[4] Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Československa.

Dlouhodobě zastával vedoucí posty v Státní bance československé (SBČS), v níž začal pracovat již roku 1952. V roce 1951 absolvoval Ústřední dělnickou školu Státní banky československé. Dálkově pak navštěvoval dnešní Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1959 byl členem výboru státní banky. V letech 19641969 působil jako náměstek jejího generální ředitele, v letech 19691971 jako generální ředitel a v letech 19711981 a opětovně v období let 19881989 coby předseda Státní banky československé. Na postu předsedy státní banky prosazoval zdrženlivý přístup ČSSR k čerpání zahraničních úvěrů. Od roku 1981 do roku 1988 působil na postu místopředsedy vlády ČSSR (čtvrtá vláda Lubomíra Štrougala, pátá vláda Lubomíra Štrougala a šestá vláda Lubomíra Štrougala), přičemž ve dvou posledních kabinetech navíc zastával post ministra coby předseda Státní plánovací komise. V roce 1981 byl také XVI. sjezdem KSČ zvolen za člena Ústředního výboru KSČ. Ve funkci ho potvrdil XVII. sjezd KSČ v roce 1986.[5][6]

V mládí absolvoval Baťovu školu práce. Později se roku 1987 setkal ve Vídni s Tomášem Baťou a zahájil předběžné konzultace ohledně spolupráce znárodněného podniku Svit v Gottwaldově s dědicem jeho bývalého majitele.[7]

Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu (volební obvod č. 39 – Strakonice, Jihočeský kraj). Mandát obhájil ve volbách roku 1986 (obvod Strakonice). Ve Federálním shromáždění setrval do ledna 1990, kdy rezignoval na svůj post v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9][10]

Po sametové revoluci se jako poradce Pavla Tykače podílel na kupónové privatizaci a na vzniku finanční skupiny Motoinvest.[11]

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Svatopluk Potáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b Přehled představitelů ČNB a jejích právních předchůdců [online]. cnb.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-24. (česky) 
  3. Zemřel předlistopadový šéf státní banky Svatopluk Potáč, lidovky.cz, 8. září 2014
  4. Potáč Svatopluk na webu ČNB
  5. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Svatopluk Potáč [online]. munzinger.de [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (německy) 
  7. Od národní správy k akciové společnosti, Nástin dějin n.p. Svit v Gottwaldově (1960–1990) [online]. zlin.estranky.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-22. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  10. Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 33/1981 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) [nedostupný zdroj]
  11. „Kluci“, které vyučil „otec“ Klause a Tošovského [online]. hn.ihned.cz [cit. 2012-05-06]. Dostupné online. (česky) 
  12. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Červen 1981, roč. 61., čís. 135, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat