Svatý Nonnos (biskup)
Svatý Nonnos byl biskup z Heliopolis, jenž obrátil na svatou víru Pelagii z Antiochie. Jeho svátek se slaví 10. listopadu (23.11.greg.kal.).
| Svatý Nonnos | |
|---|---|
.jpg) Svatý biskup Nonnos se svatou Pelagií z Antiochie | |
| světitel, ctihodný | |
| Úmrtí | 471 |
| Svátek | 10. listopadu |
| Místo působení | Egypt, Sýrie |
| Uctíván církvemi | pravoslavná církev, římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Svatý Nonnos byl egyptský mnich, jenž se proslavil svou svatostí a divy působícími v Tabennském monastýru, který v Horním Egyptě založil roku 320 svatý Pachomios. Pro svůj svatý život ve svatosti a askezi byl vybrán roku 448 za biskupa syrského města Edessa. Později přešel na biskupský stolec města Heliopolis, kde obrátil ke Kristu třicet tisíc Arabů.[1][2][3]
Biskup Nonnos svolal do města Antiochie okolní biskupy v počtu osmi k řešení místních církevních záležitostí a pod vlivem jeho kázání v bazilice svatého mučedníka Juliána nevěstka Pelagie zatoužila zbavit se svého hříšného života. Svatý Nonnos ji svými vroucími modlitbami obrátil na ctnostný křesťanský život a pokřtil ji.[3]
Poslední tři roky svého života se vrátil do Edessy a roku 471 zesnul v pokoji. Je zmíněn, v životě ctihodné matky Pelagie.[1][2]
Svatý Nonnos byl znám čistotou svého života a tak na něho platí slova svatého apoštola Pavla:
| „ | Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté. Jak jejich rozum, tak jejich svědomí jsou poskvrněny. | “ |
| — Ti 1,15 ČEP | ||
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b MALÍK, Vystavil Marek. Životy Svatých [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Saint Nonnus, Bishop of Heliopolis (+ 471) [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Legendy o nevěstkách a světicích [online]. Redakce Petra Kučerová; překlad Ferdinand Stiebitz; ilustrace Eroshka/Shutterstock.com. 1. vyd. Praha 1: Městská knihovna v Praze, 2022-10-27 [cit. 2024-04-26]. S. 18-28. Dostupné online. ISBN 978-80-274-2760-4.