Světlounovití
Světlounovití (Dalatiidae) je čeleď menších, celosvětově rozšířených žraloků z řádu ostrouni (Squaliformes).
 Světlounovití | |
|---|---|
 Světloun drobný (Squaliolus laticaudus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | paryby (Chondrichthyes) |
| Nadřád | žraloci (Selachimorpha) |
| Řád | ostrouni (Squaliformes) |
| Čeleď | světlounovití (Dalatiidae) J. E. Gray, 1851 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Světlounovití se vyskytují v Atlantském, Indickém a Tichém oceán. Obývají vody od mírného po tropický pás. Typicky se vyskytují v hlubších vodách kontinentálních svahů daleko od břehu.[1]
Charakteristika editovat
Jedná se o menší žraloky s úzkým až mírně baculatým tělem o délce od několika desítek centimetrů po 2 metry.[1] Světloun drobný (Squaliolus laticaudus) se svými 25 cm dokonce patří mezi nejmenší známé druhy žraloků.[2] Hlava světlounovitých je úzká a kuželovitá, čumák krátký.[3] Mají dvě hřbetní ploutve bez trnů; výjimku tvoří zástupci rodu Squaliolus, kteří mají jeden menší trn na první hřbetní ploutvi.[2] Světlounovití jsou jedni z mála žraloků, kteří mají přítomny luminescentní orgány,[4] které lze pozorovat i z vnějšku jako černé tečky převážně na břišní straně těla.[2] Zuby v horní čelisti jsou menší s úzkými hroty bez bočních hrotků, spodní zuby jsou širší s výraznějšími bočními hrotky vyrůstajícím z boků korunek.[1]
Jsou živorodí. Některé druhy představují mocné predátory, jiné druhy se živí ektoparaziticky. Světloun Bonaterrův (Dalatias licha) je ohrožen cíleným i nechtěným lovem pro chutné maso a olej z jater. Ostatní druhy nejsou pro člověka ekonomicky významné díky jejich malé velikosti.[3]
Systematika editovat
Nejstarší fosilní druhy pochází ze pozdní křídy.[2] Do čeledi se řadí asi 7 rodů a 10 druhů:[5]
- rod Dalatias
- rod Euprotomicroides
- rod Euprotomicrus
- rod Heteroscymnoides
- rod Isistius
- rod Mollisquama
- rod Squaliolus
Původní podčeledi světlounovitých Etmopterinae a Oxynotinae byly povýšeny na samostatné čeledi Oxynotidae a Etmopteridae.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c EBERT, David. Sharks, Rays, and Chimaeras of California. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 2003. (California Natural History Guides). Dostupné online. ISBN 0-520-22265-2. S. 70-71. (anglicky)
- ↑ a b c d NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 77. (anglicky)
- ↑ a b EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. S. 207. (anglicky)
- ↑ FERRÓN, Humberto G. Illuminating the evolution of bioluminescence in sharks. Palaeontology. 2023-01, roč. 66, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0031-0239. DOI 10.1111/pala.12641. (anglicky)
- ↑ a b Dalatiidae Gray, 1851. www.marinespecies.org [online]. WoRMS - World Register of Marine Species [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura editovat
- EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L., 2021. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press. ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Světlounovití na Wikimedia Commons 
Taxon Dalatiidae ve Wikidruzích
