Suk (dřevo)

Suk (anglicky knot) je část větve obrostlá dřevem. V dřevařském průmyslu je suk brán jako nejpočetnější a nevýznamnější vada dřevin.

Slovo suk v nářečích editovat

krkoška – ve Valašském názvosloví^[1]^[2]
hrč, hrča^[3]

Odkazy v literatuře editovat

Dívati se děrou sukovou – Příspěvek k dějinám pověry podává Jan Soukup^[4].

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ KOUDELKA, August, Fr. Bayer. Valašské názvosloví z lesního hospodářství a salašnictví na Rožnovsku. Český lid. 1901, roč. X, s. 65. Dostupné online.
↑ ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. Praha: Fr. Borový, 1847. Dostupné online.
↑ FABIÁN, Josef. Slovník nespisovného jazyka valaského. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009. Dostupné online.
↑ SOUKUP, Jan. Dívati se děrou sukovou. Český lid. 1898, roč. VIII, čís. 1, s. 225–229. Dostupné online.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu suk na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo suk ve Wikislovníku
Téma Suk ve Wikicitátech
Vady dřeva – Suky a trhliny (část 2/8)
Suky v Lexikonu vad dřeva.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KOUDELKA, August, Fr. Bayer. Valašské názvosloví z lesního hospodářství a salašnictví na Rožnovsku. Český lid. 1901, roč. X, s. 65. Dostupné online.

[2] ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. Praha: Fr. Borový, 1847. Dostupné online.

[3] FABIÁN, Josef. Slovník nespisovného jazyka valaského. Valašské Meziříčí: Valašské Athény, 2009. Dostupné online.

[4] SOUKUP, Jan. Dívati se děrou sukovou. Český lid. 1898, roč. VIII, čís. 1, s. 225–229. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]