Suchý žleb

Suchý žleb je asi 5 km dlouhý krasový kaňon v Moravském krasu, který vede od jeskyně Balcarka ke Skalnímu mlýnu.

Suchý žleb začíná u Vintockých jeskyňkách pod Ostrovem u Macochy, kde se po jeho pravé straně nachází volně přístupná Cigánská jeskyně. Horní částí žlebu vede silnice, která se pod Vilémovicemi rozdvojuje a žlebem pokračuje asi ještě 1 km k propasti Macocha. U odbočky k Macoše je původní silnice uzavřena a hlubokým kaňonem vede tudy pouze cyklostezka a trasa pro pěší. Po vstupu do krasového kaňonu se objevují na obou stranách cesty menší jeskyně a jeskyňky (např. Verunčina, Kravská, Kalova díra a další), některé jsou volně přístupné. V Suchém žlebu jsou dvě úzké skalní soutěsky, které se nazývají Horní Úzká a Dolní Úzká. Ve spodní části Suchého žlebu se nacházejí dva skalní mostky – Čertův most a Čertova branka (která má svou známější jmenovkyni i v Pustém žlebu). I zde se nacházejí další četné jeskyně a jeskyňky, z nichž nejznámější je Rytířská jeskyně, kde jsou pozůstatky jeskynního hradu, který byl ve středověku obýván. Téměř na konci Suchého žlebu se nachází zpřístupněná Kateřinská jeskyně.

Nejdůležitější jeskyně Suchého žlebu editovat

Jeskyně severní části editovat

Cigánská jeskyně – volně přístupná jeskyně s několika komíny, dříve byla hojně navštěvována kočovnými cikány

Jeskyně vilémovického systému editovat

Jeskyně se nacházejí ve střední části suchého žlebu, kde se údolí rozšiřuje směrem k Vilémovicím.

Smrtní jeskyně – nachází se asi 100 metrů severně od Vilémovic při silnici směrem k Ostrovu u Macochy, je volně přístupná
Srnčí jeskyně – leží na pravém svahu žlebu asi 200 metrů od silnice. Jeskyně je otevřena, uzavřeny jsou vstupy do propastí uvnitř jeskyně.
Ovčí díra – má nápadně klenutý 8 metrů široký a 5 metrů vysoký vchod. Byla zde nalezena lebka pižmoně východního.

Jeskyně jižní neboli "syrové" části Suchého žlebu editovat

Jeskyně se nacházejí v zalesněném údolí žlebu.

Verunčina jeskyně – leží asi 600 m od Macochy
Kravská díra – má 10 metrů široký a 4 metry vysoký vchod. Je volně přístupná.
Kalovy jeskyně (propasti) – jedná se o jeskyně, ve kterých jsou propasti hluboké 43 metrů. Jeskyně je až k propastem přístupná.
Psí díra – 3 metry široký a 3 m vysoký vstup do jeskyně, která leží 60 m západně od Horní Úzké.
Novákova jeskyně – je tvořena jedinou 30 metrů dlouhou chodbou táhnoucí se k jihozápadu.
Balákova jeskyně – nachází se v Dolní (Spodní) Úzké, má nízký vchod a po 8 metrech se lomí a rozšiřuje na dvě síňky
Mastný flek – leží v Dolní Úzké, v zimních měsících je patrné místo, kde sníh taje - "mastný flek".
Výtoková jeskyně – nachází se v Dolní Úzké
Jeskyně Králova – má asi 80 metrů dlouhou chodbu, je nepřístupná.
Suchožlebská jeskyně (též "Krápníková" nebo "Zazděná") – jeskyně byla objevena při stavbě silnice Suchým žlebem. Jeskyně je dlouhá asi 85 metrů.
Komínovitá jeskyně – jeskyně leží 11 metrů nad údolím, je dlouhá 47 metrů a ukončena komínem.
Rytířská jeskyně – jediný dosud objevený jeskynní hrad v České republice, ležící v levém svahu Suchého žlebu
Zbojnická jeskyně – její vchod je 10 metrů široký a 6 metrů vysoký, jeskyně je dlouhá 23 metrů.

Kateřinské jeskynní bludiště editovat

Jeskyně Koňská jáma – leží na pravém svahu Suchého žlebu. Do jeskyně vedou dva vchody vzdálené 10 metrů od sebe. Jeskyně je přístupná, ale nebezpečná, protože jsou v ní spadené balvany a nacházejí se zde propástky a prohlubně. Celková délka chodeb tohoto jeskynního bludiště činí zhruba 200 metrů.
Kateřinská jeskyně – veřejnosti přístupná jeskyně. Byla známá už od pravěku, první výzkumy zde prováděl roku 1865 Jindřich Wankel. Zpřístupněna pro veřejnost byla roku 1910.