Successus Gröbner

český teolog

Successus Gröbner (?12. listopadu 1776 Kroměříž), též Graebner nebo Grebner byl františkán a teolog působící v českých zemích. V 50. letech 18. století přednášel filozofii teologii řádovým klerikům a nedávno vysvěcený kněžím na klášterních studiích františkánů. V roce 1751 přednášel filozofii v kroměřížském františkánském klášteře, kdy pod jeho vedením obhájili své teze řeholní bratři Andělín Schmidt (†1784) a Peregrín Walburger (†1758)[1] a poté Rajmund Seidler (†1789)[2]

Successus Gröbner OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Osobní údaje
Datum narození18. století
Datum úmrtí12. listopad 1776
Místo úmrtíKroměříž
Povoláníteolog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1752 učil bratr Successus morální teologii snad v pražském konventu u P. Marie Sněžné. Jím předkládané přednášky si spolu s moralistickými lekcemi dalších františkánských lektorů Anakléta Bürgermeistera a Jáchyma Lantzingera tehdy zapsal student Adolf Kraus († 1769).[3] Roku 1755 zase přednášel kontroverzistickou teologii na studiích řádu u sv. Máří Magdaleny v Brně. Dovídáme se to z tištěných tezí, které Gröbner roku 1755 v Brně presidoval a obhájili je řádoví klerici Vavřinec Stangel († 1791) a Damasus Hoor († 1804).[4] Po získání zkušeností v teologii byl Gröbner, jako ostatně většina františkánských lektorů 18. století, převeden do vedení české františkánské provincie. Nejprve jej řádná kapitula v září 1762 v Praze jmenovala provinčním sekretářem.[5] Na další řádné kapitule o tři roky později v Olomouci byl jakožto vysloužilý lektor (emeritus) jmenován členem provinčního definitoria (definitorem), jímž byl v letech 1765–1768.[6] Dále jej potkáváme v letech 1768 až 1769 jako kvardiána olomouckého kláštera u sv. Bernardina.[7] Někdy v této době byl rovněž jmenován habituálním (doživotním) provinčním definitorem.[8] Františkán Successus Gröbner zemřel v Kroměříži 12. listopadu 1776.

Reference editovat

  1. Srov. tiskem vydané teze z obhajoby: Theses Ex Universa Philosophia, Ad mentem Doctoris Subtilis Joannis Dun-Scoti Quas Sub Sacratissimis Auspicijs Vocis Verbi Incarnati In Virtute Eliae praeeuntis, Et in deserto clamantis S. Joannis Baptistae. [4] listy. Vytisk Jan Václav Schindler v Opavě, 1751. [4] listy. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura H 021088, 8. přívazek.
  2. Srov. tiskem vydané teze z obhajoby: Theses Ex Universa Philosophia, Ad mentem Doctoris Subtilis Joannis Dun-Scoti Quas Virgineo Virginis Sponso Verbi Incarnati Nutritio S. Josepho Affectu Devotissimo Sacratas Vytisk Jan Václav Schindler v Opavě, 1751. [4] listy. Dochováno v Národní knihovně ČR, signatura H 021088, 9. přívazek.
  3. Theologia moralis. Pars prima tradita a M. V. Patre Successo Gröbner Mor. Theologiae lectore … conscripta a V. P. Adolpho Kraus 1752 – knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, původem z kláštera v Kadani, kde písař Kraus zemřel a svazek měl signaturu Z 29. Jedná se o 1. díl učebnice, 2. díl od zmíněných lektorů Bürgermeistera a Lantzingera se dochoval tamtéž.
  4. Theses theologicae dogmatico-speculativae de Sanctissima Trinitate, actibus humanis et peccatis. quas praeside P. F. Successo Graebner, Ord. Min. S. P. Francisc Reformat. ... defendent PP. FF. Laurentius Stangel, & Damasus Hoor ... Brunae in ecclesia ad S. Mariam Magdalenam. Anno 1755. Vytiskl v Brně tiskař Emanuel Svoboda. Dochováno v Staré knihovně kapucínů v Brně, signatura 02 F 73, adl. 29 (29. přívazek).
  5. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 180–strojopisný přepis–Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
  6. Liber Memorabilium conventus Novodomensis (cit.), s. 181–182.
  7. DIVINA, Teodor. Dějiny kláštera františkánů u sv. Bernardina v Olomouci a kostela N.P. Marie (dnes dominikánský) do roku 1784. Olomouc: [s.n.], 1958. 
  8. Nekrologium české františkánské provincie. Nekrologium Gröbnera tituluje jako „R.Fr.“ = Reverendissimus Frater, což byl obvyklý titul pro řeholní laiky. Gröbner jako lektor teologie byl však nepochybně kněz, čemuž odpovídají i jeho oslovení v dalších pramenech.