Strakonice (hrad)

hrad v Česku

Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s původně románským kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Strakonice
Hradní areál ve středu Strakonic
Hradní areál ve středu Strakonic
Základní informace
Slohgotický
Výstavba1. polovina 13. století
StavebníkBavorové ze Strakonic
Další majiteléJohanité
Poloha
AdresaHradební 50, Strakonice, ČeskoČesko Česko
UliceZámek a Hradební
Souřadnice
Strakonice
Strakonice
Další informace
Rejstříkové číslo památky35221/3-3945 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán hradu

Historie editovat

Hrad byl založen mezi léty 12201235 a v roce 1243 daroval Bavor I. († 1260), účastník křížové výpravy, a jeho manželka Bohuslava/Dobroslava (její jméno je neznámé) východní polovinu hradu řádu maltézských rytířů, který zde zřídil komendu. V první fázi stavby (1220-1235) vzniklo hlavní opevnění, včetně hlubokého příkopu na jižní a západní straně, západní část kostela s věží, budova ambitu a palác s kapitulní síní. V letech 12601280 za Bavora II. vznikl nový palác s věží a byly zaklenuty ambity. Počátkem 14. století přestavěl zvíkovský purkrabí Bavor III. západní opevnění a původně hranolovou věž na dnešní Rumpál (gotická věž s břitem).

Roku 1402 Johanité získali celý hrad, který byl od roku 1421 (po zničení pražského sídla řádu) sídlem velkopřevorů. Václav z Michalovic zde proti husitům ustavil Jednotu Strakonickou, která však roku 1451 skončila porážkou a Michalovicovou smrtí[2]. Za jeho nástupce Oldřicha z Rožmberka byl roku 1454 zveleben špitál s kostelem sv. Markéty, aby poskytl pobyt alespoň 10 osobám.

Po roce 1500 vybudoval komtur řádu Jan III. z Rožmberka věž Jelenku a severní kamennou hradbu a přestavěl obytný palác. Stavební úpravy hradu byly ukončeny v letech 17141721 barokní zámeckou přístavbou.[3]

Maltézský řád zde působil i po první pozemkové reformě, která po roce 1918 silně hospodářsky postihla velkostatek Strakonice záborem hradu, 3 dvorů, pivovaru a cihelny o celkové ploše 1983 hektarů. V letech 1921-1939 řád vedl marná jednání o uznání suverénního statutu v Československu. Přesto maltézští dokázali v letech 1932-1933 provést první restaurátorské práce christologického cyklu fresek v ambitu. Další stavební změny proběhly v letech 1939-1940, kdy byly zčásti zbourány budovy pivovaru v severním křídle a zřízeny nové byty pro členy NSDAP[4]

Dalším majetkovou újmu představovaly Benešovy dekrety, realizované v roce 1946, a komunistické zásahy proti církevním představitelům počínaje akcí "K" z roku 1949. Komunisté soustředili represe na dva poslední aktivní členy kněžského konventu, Vladimíra Píchu (1913-1980) a roku 1954 uvězněnili posledního (tajně zvoleného) převora, profesora zdejšího gymnázia a od roku 1939 strakonického děkana Antonína Voráčka (1889-1978), který se do Strakonic vrátil až po propuštění na amnestii roku 1960.[5]

Popis editovat

Hrad kombinuje prvky několika architektonických slohů a má tři nádvoří. Hlavní vstup je barokní zámeckou budovou od jihovýchodu na první nádvoří, kde je i kostel. Druhé nádvoří obklopuje starý i renesanční palác, západní hradba s věží Rumpál a bývalé purkrabství. Na třetím nádvoří u řeky jsou hospodářské budovy a západní brána. Během své historie byl hrad dvakrát dobyt a zpustošen – poprvé roku 1620 stavovskými vojsky a podruhé Švédy za třicetileté války (údajně nikoliv vojensky, ale zradou).

Palác s kvadraturou editovat

Původně románský palác má v přízemí kapitulní síň s románským kruhovým oknem nad vchodem. Síň je sklenuta čtyřmi poli křížové klenby a vyzdobena freskami. Románským kamenným portálem se vstupuje do přiléhajícího ambitu s křížovými klenbami s cihelnými žebry, na stěnách se zachovaly velmi cenné fresky z let 1310-1340. Kamenným portálem na východní straně se vstupuje do kostela.[6]

Kostel svatého Prokopa editovat

Dnešní hlavní loď s kruchtou a úzkou jižní lodí pochází patrně z let 1220-1235. Koncem 13. století byl připojen nový presbytář a velká hranolová věž. Také na kruchtu vede v prvním patře kamenný románský portál, celá západní stěna kruchty je vyzdobena freskami. Zařízení kostela je barokní, na severní stěně je dřevěná socha tzv. Madony ze Strakonic z let 1320-1330 (originál v Národní galerii v Praze) a oltář svaté Anny s pozdně gotickými řezbami. Nad vchodem do sakristie visí dřevěný krucifix (kolem 1370, originál v NG v Praze).[7]

Nástěné malby v křížové chodbě pocházejí z první třetiny 14. století a jsou nejstarším cyklem nástěnných maleb, který se nachází severně od Alp.[8]

Druhé nádvoří editovat

Jižní stranu druhého nádvoří tvoří obytný palác komturů z 15.-16. století, západní hradba s věží Rumpál a v severozápadním rohu románská budova bývalého purkrabství s hrázděným štítem.

Současné využití editovat

Dnes v areálu sídlí Muzeum středního Pootaví, římskokatolická farnost sv. Prokopa, Šmidingerova knihovna a Základní umělecká škola.

Od roku 1995 je areál strakonického hradu prohlášen za národní kulturní památku.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 146986 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Augustin Česlav Ludikarː O řádu maltánském, se zvláštním zřetelem na Čechy, zvl.otisk z časopisu Šumavan, Klatovy 1878, s.273-274
  3. Emanuel Poche, Umělecké památky Čech III., s. 431.
  4. BUBEN, 2022, s. 176-184
  5. BUBEN, 2022, s. 203-204
  6. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 433.
  7. E. Poche, Umělecké památky Čech III., str. 434.
  8. cirkevni-pamatky/kostel-sv-prokopa-ve-strakonicich [online]. [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat