Steinberg am See
Steinberg am See je obec v hornofalckém okrese Schwandorf. Je součástí správního obvodu Wackersdorf. Od 31. března 2006 obec získala přídomek "am See".
| Steinberg am See | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°16′33″ s. š., 12°10′52″ v. d. |
| Nadmořská výška | 372 m n. m. |
| Stát |  Německo |
  Steinberg am See | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,2 km² |
| Počet obyvatel | 2 015 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 99,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Harald Bemmerl |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 09431 |
| PSČ | 92449 |
| Označení vozidel | SAD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha editovat
Steinberg am See leží v centru Horní Falce, asi 10 kilometrů východně od okresního města Schwandorf a asi pět kilometrů jihovýchodně od Wackersdorfu, který proslavil dříve plánovaný závod na zpracování uranového paliva - a tedy uprostřed Hornofalcké jezerní oblasti, vzniklé v polovině 80. let 20. století důsledkem ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Nejznámějším jezerem je jezero Steinberg.
Sousední obce editovat
Steinberg am See sousedí s následujícími obcemi od severu: Wackersdorf, Bodenwöhr, Nittenau, Teublitz a Schwandorf
|
 Schwandorf |
 Wackersdorf |
Wackersdorf |
|
| Schwandorf |
|
 Bodenwöhr | ||
 Steinberg am See 
| ||||
| ||||
 Teublitz |
 Nittenau |
Nittenau |
Historie editovat
Název Steinberg je odvozen od skalnatého kopce, který se nachází několik set metrů od obce a výrazně vyniká v rovinatém terénu. První zmínka o Steinbergu pochází z listiny kláštera Waldsassen z roku 1185 od papeže Lucia II. "Farnost Stainberg" je poprvé zmiňována v roce 1286 v děkanátu Schwandorf. Jako první majitelé statku jsou v roce 1315 doloženi Peilsteinerové. Nejdéle majetek drželi Reischerové (1666–1803). Rod vymřel s odchodem kardinála Carla Augusta hraběte von Reisach.
1. července 1978 vytvořila obec Steinberg am See spolu s obcí Wackersdorf správní společenství Wackersdorf. Ještě před velkým hnědouhelným boomem se na Steinbergu od konce 19. století těžila žula. Velké žulové bloky z lomu se drtily hlavně na dlažební kostky, např. drobné dlažební kostky steinberského hřbitova pocházejí z místního lomu.
Těžba hnědého uhlí měla na dnešní podobu Steinbergu am See obrovský vliv. Jako součást hornofalckého hnědouhelného revíru se hnědé uhlí intenzivně těžilo také v povrchových dolech v okolí obce, a to zejména ve 20. století. V polovině 80. let 20. století byla těžba zastavena Bavorským hnědouhelným průmyslem (BBI) a doly byly v průběhu několika následujících let zatopeny. Vznikla tak mimo jiné jezera Steinberger See a Knappensee. Po úplném zatopení na konci 80. let se zejména Steinberské jezero vyvinulo v lokalitu vyhledávanou pro vodní sporty, turistiku a rekreaci.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steinberg am See na německé Wikipedii.
- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Steinberg am See na Wikimedia Commons
