Stegouros
Stegouros („zastřešený ocas“) je rod ptakopánvého ankylosaurního dinosaura, který se vyskytoval na území dnešního jihoamerického státu Chile. Zahrnuje jediný dosud popsaný druh Stegouros elengassen, formálně popsaný na konci roku 2021.[1]
 StegourosStratigrafický výskyt: Pozdní křída, asi před 75 až 72 miliony let | |
|---|---|
 Kosterní diagram a dochované fosilie rodu Stegouros. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Podřád | Thyreophora |
| Infrařád | Ankylosauria |
| Rod | Stegouros |
| Binomické jméno | |
| Stegouros elengassen Soto-Acuña; et al. (2021) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Podle nekompletní kostry typového exempláře ze sedimentů souvrství Dorotea je možné odhadnout délku tohoto malého ankylosaura asi na 2 metry. Zajímavá je sada kostěných výrůstků na ocase tohoto dinosaura, které zřejmě sloužily jako zbraň proti predátorům.[2] Stegouros byl jakousi přechodovou vývojovou formou ankylosaura.[3] Obýval jižní polární antarktickou oblast a jeho blízkým příbuzným byl například australský rod Kunbarrasaurus a antarktický rod Antarctopelta (geologické souvrství Snow Hill Island).[4][5]
Na stejné lokalitě byly objeveny také fosilie mnoha dalších dinosaurů (sauropodů, teropodů i ptakopánvých) a také ryb, obojživelníků, plazů a savců.[6] Je odtud znám také hadrosauroid rodu Gonkoken.[7]
Dá se nicméně předpokládat, že tehdejší fauna v ekosystémech obývaných rodem Stegouros byla v době před 71 miliony let do značné míry odolná vůči chladu a nepřízni klimatu.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Sergio Soto-Acuña, Alexander O. Vargas, Jonatan Kaluza, Marcelo A. Leppe, Joao F. Botelho, José Palma-Liberona, Carolina Simon-Gutstein, Roy A. Fernández, Héctor Ortiz, Verónica Milla, Bárbara Aravena, Leslie M. E. Manríquez, Jhonatan Alarcón-Muñoz, Juan Pablo Pino, Cristine Trevisan, Héctor Mansilla, Luis Felipe Hinojosa, Vicente Muñoz-Walther & David Rubilar-Rogers (2021). Bizarre tail weaponry in a transitional ankylosaur from subantarctic Chile. Nature. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-021-04147-1
- ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2023/08/stegouros-beast-of-week.html
- ↑ Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ Alarcón-Muñoz, Jhonatan; Soto-Acuña, Sergio; Manríquez, Leslie M. E.; Fernández, Roy A.; Bajor, Dániel; Guevara, Juan Pablo; Suazo Lara, Felipe; Leppe, Marcelo A.; Vargas, Alexander O. (2020). Freshwater turtles (Testudines: Pleurodira) in the Upper Cretaceous of Chilean Patagonia. Journal of South American Earth Sciences. 102: 102652. doi: 10.1016/j.jsames.2020.102652
- ↑ Alarcón-Muñoz, J.; et al. (2023). Relict duck-billed dinosaurs survived into the last age of the dinosaurs in subantarctic Chile. Science Advances. 9 (24). doi: 10.1126/sciadv.adg2456
- ↑ SOCHA, Vladimír. Nejzajímavější dinosauří objevy roku 2021. OSEL.cz [online]. 18. ledna 2022. Dostupné online. (česky)
Literatura editovat
- Salgado, L. and Gasparini, Z. (2006). Reappraisal of an ankylosaurian dinosaur from the Upper Cretaceous of James Ross Island (Antarctica). Geodiversitas. 28 (1): 119–135.
- Cerda, I. A.; et al. (2019). Paleobiological inferences for the Antarctic dinosaur Antarctopelta oliveroi (Ornithischia: Ankylosauria) based on bone histology of the holotype. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.07.001
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stegouros elengassen na Wikimedia Commons - Článek na webu Phys.org (anglicky)
- Článek na webu National Geographic (anglicky)
