Stalag
Stalag (německá zkratka výrazu Stammlager für kriegsgefangene Mannschaften und Unteroffiziere) byl termín používaný nacistickým Německem za druhé světové války pro hlavní zajatecké tábory určené pro vojíny a poddůstojníky.
Zločiny v táborech Stalag editovat
Podmínky v koncentračních táborech a některých táborech Stalag byly srovnatelné. V různých táborech Stalag zemřelo až 3,3 milionu z 5,7 milionu sovětských zajatců. Nebyla tam žádná lékařská péče, příděl potravin byl naprosto nedostatečný a mnoho vězňů muselo nocovat pod širým nebem, často za mrazu. V roce 2021 rozhodl Ústřední úřad pro vyšetřování nacistických zločinů v Ludwigsburgu, že na zločiny ve Stalagu bude uplatňovat existující judikaturu uplatňovanou při souzení zločinů v koncentračních táborech.[1][2]
Označení jednotlivých stalagů editovat
Dne 15. října 1935 Hitler oznámil vznik Wehrmachtu a tím definitivně porušil vojenské podmínky versailleské smlouvy. Současně byly na území Německé říše stanoveny vojenské okruhy (okrsky, újezdy, německy Wehrkreise), které byly označeny římskými čísly.[3]
Dne 1. září 1939 přepadlo nacistické Německo Polsko a začala druhá světová válka. S rychlým postupem Wehrmachtu přibývalo vojenských zajatců. Ti byli převáženi do zajateckých táborů, které byly postaveny v jednotlivých vojenských okruzích. Ve shodě s čísly vojenských okruhů byly označeny i hlavní zajatecké tábory. Na území vojenského okruhu bylo několik hlavních zajateckých táborů, které byly dále rozlišeny velkým písmenem abecedy.
Na území Československa byl postaven Stalag VIII D Teschen (Český Těšín). V době druhé světové války nebylo Těšínsko součástí Protektorátu Čechy a Morava, ale nacistického Německa. Těšínsko spadalo pod VIII. vojenský okruh se sídlem v městě Breslau (Wrocław) ve vojenském okruhu Oberschlesien (Horní Slezsko). Stalag v Českém Těšíně byl čtvrtým hlavním zajateckým táborem ve vojenském okruhu Oberschlesien.[4]
Někdy se k odlišení táborů používalo ještě jedno velké písmeno:[5]
- H (Hauptlager) – hlavní tábor
- N (Nebenlager) – vedlejší tábor
- Z (Zweiglager) – pobočný tábor
Další zajatecké tábory editovat
Mimo zajatecké tábory označené římskými čísly podle vojenských okruhů, které řídilo vrchní velitelství pozemních sil (OKH), existovaly i tábory pod správou vrchního velitelství vzdušných sil (OKL) a správou vrchního velitelství námořnictva (OKM).
- Pro letce všech hodností to byly zajatecké tábory Stalag Luft (Stammlager für kriegsgefangene Luftwaffenangehörige) pod správou Luftwaffe.
- Pro námořníky to byly zajatecké tábory Marlag (Kriegsmarine-Kriegsgefangenen-Mannschaftsstammlager) pod správou Kriegsmarine.
- Mezi zajatými námořníky byly i posádky obchodního loďstva. Jako nebojující civilisté nemohli být válečnými zajatci. Po intervencích Červeného kříže byl pro tyto námořníky zřízen tábor Milag (Marine-Internierten-Lager) – námořní internační tábor.
- Tranzitní zajatecké tábory byly zřízeny jako průchozí tábory před převezením zajatce do cílového tábora. Byly označeny jako Dulag (Durchgangslager für Kriegsgefangene)
- Pro zajaté důstojníky byly zřizovány zajatecké tábory Oflag (Offizierslager für kriegsgefangene Offiziere)
- Zajatecké tábory v blízkosti frontové linie nesly název Frontstalag (Frontstammlager für Kriegsgefangene)
Fungování stalagu editovat
Zajatci byli využíváni k práci v různých odvětvích hospodářství. K nasazení do otrocké práce byly sestaveny oddíly zvané Arbeitkommando (Arb-Kdo), neboli pracovní komanda, která pracovala na pracovištích vzdálených i mnoho kilometrů od stalagu. Stalag jako kmenový tábor plnil pro mnoho zajatců jen funkci lazaretu a odvšivovací stanice (Entlausungsstation).[6]
Zajatecké stavební a pracovní prapory editovat
Die Kriegsgefangenen-Bau- und Arbeitsbataillone (KrGefBau-u. ArbBtl) byly prapory složené ze tří rot po 200 válečných zajatcích, kteří měli být nejlépe zručnými řemeslníky, popř. pracovníky na stavbě. Prapory byly národnostně homogenní. Zprvu byli sestavovány z polských zajatců, později z francouzských a ruských. Nezávazné tabulky (KStMN 4201) ze dne 20. srpna 1940 zvýšily počet členů roty na 600, a tak prapor měl mít 1800 členů.[7]
Povědomí o zajateckých táborech stalag editovat
Historie kmenového tábora Stalag VIII D Teschen je navzdory utrpení zajatých vojáků málo známá. Naopak příběh spojeneckých letců ze Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Sagan (Żagań), je díky literárnímu a filmovému zpracování útěku 76 zajatců známý široké veřejnosti.
Galerie editovat
-
Letecký snímek stalagu VIII A blízko města Zhořelec (listopad 1945) -
Stalag 383 u bavorského města Hohenfels (cca 1944) -
Stalag 383 (cca 1941) -
Stalag II D poblíž města Stargard (dnešní Polsko) -
Brána stalagu X B západně od Hamburku -
Hlavní ulice ve stalagu IV B (jeden z největších na německém území)
Stalag v umění editovat
- Francouzský autor komiksů Jacques Tardi (*1946) vytvořil třídílný komiks Moi René Tardi, prisonnier de guerre au Stalag IIB (Já, René Tardi, válečný zajatec ve Stalagu IIB), ve kterém vypráví o válečných i poválečných osudech svého otce.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HILLENBRAND, Klaus. Vypořádání se s nacistickými zločiny: Obviněný voják Wehrmachtu. Die Tageszeitung. 2022-08-15. Dostupné online.
- ↑ HILLENBRAND, Klaus. Aufarbeitung von NS-Verbrechen: Wehrmachtssoldat angeklagt. Die Tageszeitung [online]. TAZ Verlags- und Vertriebsgesellschaft mit beschränkter Haftung, 2022-08-15 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ MCNAB, Chris. Třetí říše 1933-1945: Skutečnosti a statistické údaje o hitlerovském Německu. 1. vyd. Praha: Svojtka, 2010. 192 s. ISBN 978-80-256-0375-8. S. 112.
- ↑ KRŮL, Martin; LUSEK, Joanna. Čas-místa-lidé: systém nacistických táborů v letech druhé světové války. 1. vyd. Bytom, Český Těšín: Muzeum Těšínska, Muzeum Górnoślaskie w Bytomiu, 2017. 274 s. ISBN 978-80-86696-46-1.
- ↑ Moosburg Online: Kriegsgefangenenlager (Liste). www.moosburg.org [online]. [cit. 2023-05-15]. Dostupné online.
- ↑ ADAM, Alfons. Otroci Třetí říše: pobočné koncentrační tábory na území České republiky. Překlad Dagmar Lieblová. 1. vydání. vyd. Praha: GplusG 369 s. ISBN 978-80-906000-4-1, ISBN 978-80-7515-042-4.
- ↑ Lexikon der Wehrmacht - Grenadier-Divisionen. www.lexikon-der-wehrmacht.de [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Moi René Tardi, prisonnier de guerre au Stalag IIB [online]. Paříž: Casterman [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (francouzsky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stalag na Wikimedia Commons
