Otevřít hlavní menu
Stabilní motor Wikov
Stabilní motor Slavia

Stabilní motor (resp. stacionární) je obvykle spalovací motor zážehový (nejčastěji petrolejový, dále benzolový, později benzínový) nebo vznětový. Motory, v naprosté většině jednoválcové, pracovaly na čtyřtaktním principu a měly těžké setrvačníky, které zajišťovaly jejich pravidelný chod.

Využíval se pro pohon různých stojících (stabilních) zařízení, jako například cirkulárky, vodní čerpadlo, mlátičky obilí a jiných strojů. Jejich předchůdcem byla parní lokomobila, která sloužila ke stejnému účelu.

K největšímu rozšíření těchto strojů došlo v Česku v meziválečném období. Nejznámější výrobci v éře ČSR byli firmy Slavia, Lorenc Kroměříž, Wikov Prostějov, Ježek Blansko, Benz Třebíč, Svoboda Mladá Boleslav. Výkonové rozpětí činilo od 3 HP až k největším strojům přes 10 HP, které již zvládly pohánět tehdy největší zemědělský strojmlátičku. Nejvíc rozšířenými byly střední a malé stroje o výkonu od tří do šesti koňských sil sloužící k řezání dřeva, čerpání vody atp. Někdy byly montovány na rám s koly pro jejich snadnější transport. Montovaly se též do prvních traktorů.

Externí odkazyEditovat