Srbské korunovační klenoty

Srbsko, stejně jako většina evropských současných i zaniklých monarchií, má své korunovační klenoty. Ty byly vyráběny na přání jednotlivých vládců. Srbské korunovační klenoty sestávají z královské koruny, jablka, žezla, královského pláště.

Srbské korunovační klenoty

V Srbsku se vystřídala řada vládnoucích rodů a dynastií a každá měla své koruny, šperky a další bohatství.

Korunovační klenoty Karađorđevićů

editovat
 
Srbský královský plášť

Korunovační klenoty dynastie Karađorđevićů byly vyrobeny v roce 1904 ku příležitosti korunovace krále Petra I. Byl na ně použit bronz (a posléze pozlaceny) z děla zakladatele dynastie - Karađorđe Petroviće. Toto symbolické gesto oslavilo zároveň sté výročí Prvního srbského povstání, kde byl Karađorđe vůdcem a dědečkem Petra I. Klenoty byly vyrobeny v Paříži u známé klenotnické firmy bratrů Faliseových. Nová srbská královská koruna se v po vzniku Srbů, Chorvatů a Slovinců resp. království Jugoslávie objevila v novém státním znaku, kde nahradila heraldickou korunu Obrenoviců.

Koruna resp. klenoty byly odlity z děla, jelikož se králi Petrovi I. líbilo, když v roce 1881 použili Rumuni pro korunovaci krále Karla I. (Carola) tzv. Ocelovou korunu, která byla odlita z děla (a nebyla pozlacena), které Rumuni ukořistili ve válce za nezávislost proti Osmanské říši.

Koruna, žezlo a jablko jsou zdobené polodrahokamy, nalezenými v Srbsku a smaltovaných v národních barvách červené, modré a bílé. Plášť je vyroben z fialového sametu, je vyšívaný zlatem a lemovaný hermelínovou kůží.

Srbská královská koruna Karađorđevićů je (spolu s ostatními klenoty) jedním z neoficiálních symbolů Srbska.

Jediným srbským moderním králem (panovníkem), který byl korunován byl právě Petr I. Karađorđević. Králové Milan I. Obrenović a Alexandr I. Obrenović byly pouze pomazáni či intronizováni. Alexandr I. Karađorđević a Petr II. Karađorđević nebyli ani korunováni nebo intronizováni.

Koruna Nemanjićů

editovat

Koruna Nemanjićů byla srbskou královskou korunou za vlády dynastie Nemanjićů, např. za vlády cara Štěpána Dušana. Byla vyrobena ze zlata a tvar koruny byl typu „Kamelaukion“ (koruny tohoto typu jsou byzantinského původu, např. Kamelaukion di Costanza). Byla zároveň heraldickou verzi středověkých korun užívaných králi z dynastie Nemanjičů. Koruna Nemanjičů pro svůj tvar také nazývaná Kamelaukion se poprvé objevila v srbské faleristice na řetězu řádu knížete Lazara, který byl založen v roce 1889, tedy u příležitosti pětistého výročí bitvy na Kosově poli.

Od této doby se tato koruna používá v heraldice, ale vždy jen a jen ve spojitosti se znakem krále nebo dynastie. Těchto pravidel bylo přísně dbáno a to jak ze strany dynastie Obrenovičů tak dynastie Karadjorděvičů a nebyla tudíž v novodobé heraldice užívána často.

Galerie

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat