Spišská župa (Československo)
Spišská župa (slovensky Spišská župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Spišské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 3 459 km² a jejím správním centrem byla Levoča.
| Spišská župa | |
|---|---|
| Území | |
| Sídlo župy | Levoča |
| Země | Slovensko |
| Stát |  Československo |
| Zeměpisné souřadnice | 49° s. š., 20°36′ v. d. |
| Vznik | 30. října 1918 |
| Zánik | 1. ledna 1923[1] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 3 459 km²[2] |
| Počet obyvatel | 159 277 (1919)[2] |
| Hustota zalidnění | 46 obyv./km² |
| Počet okresů | 8 + 8 měst (1919) |
 Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historický vývoj editovat
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Spišská župa, která vznikla z původní uherské Spišské župy.[3] V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.[4]
Sídlo župy se nacházelo v Levoči.[3]
Spišská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.[5]
Geografie editovat
Spišská župa se nacházela na východním Slovensku, v okolí řek Hornád a Poprad. Na západě hraničila s Liptovskou župou, na jihozápadě s Gemersko-malohontskou župou, na jihu s Abauj-turňanskou župou a na východě se Šarišskou župou. Severní hranici tvořila státní hranice s Polskem.[6]
Administrativní členění editovat
V roce 1919 se Spišská župa členila na osm slúžňovských okresů (Gelnica, Kežmarok, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišská Sobota, Spišská Stará Ves, Spišské Podhradie a Stará Ľubovňa) a osm měst se zřízeným magistrátem (Poprad, Kežmarok, Spišská Belá, Gelnica, Levoča, Spišská Nová Ves, Spišské Vlachy, Spišské Podhradie), která byla na úrovni okresů.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Nariadenie vlády č. 310/1922 Sb., ktorým sa zavádza župné sriadenie v niektorých častiach uzemia republiky Československe, § 1. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b VOLKO, Viliam; KIŠ, Miloslav. Stručný prehľad vývoja územného a správneho členenia Slovenska. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, 2007. Dostupné online. S. 26–27. (slovensky) Dále jen Volko–Kiš.
- ↑ Volko–Kiš, s. 29.
- ↑ Volko–Kiš, s. 37–38.
- ↑ Volko–Kiš, příloha 4.
- ↑ TIŠLIAR, Pavol. Mimoriadne sčítanie ľudu na Slovensku z roku 1919. Príspevok k populačným dejinám Slovenska. Bratislava: STATIS, 2007. Dostupné online. ISBN 978-80-85659-46-7. S. 129–130. (slovensky)