Smíchovská synagoga: Porovnání verzí

'''Smíchovská synagoga''' byla vystavěna v roce [[1863]] v maursko-novorománském stylu, ale následně přestavěna v roce [[1931]] v [[Monumentalistický sloh|monumentalistickém slohu]] podle projektu [[Leopold Ehrmann|Leopolda Ehrmanna]]. Během [[rekonstrukce (stavebnictví)|přestavby]] byla synagoga značně rozšířena [[západ]]ním směrem o přístavbu k [[vestibul]]u, která sloužila jako zasedací místnost představenstva a ženská [[galerie (stavba)|galerie]]. V hlavním sále byl přistaven [[kruchta|kůr]] s [[varhany|varhanami]]. Synagoga přestavbou získala [[funkcionalismus|funkcionalistickou]] tvář. Synagoga stojí na rohu ulic Stroupežnického a [[Plzeňská (Praha)|Plzeňské]].

 

 

Od roku [[1941]] zde [[nacismus|nacisté]] skladovali zabavený židovský majetek. V dobách [[komunismus|komunistického]] [[režim]]u sloužila jako skladiště pro nedaleké [[ČKD]]. V roce [[1986]] byla dokonce určena k [[demolice|demolici]], památkářům se však stavbu podařilo zachránit.<ref>Arno Pařík, ''Uprostřed nového Anděla'' [http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2004/03/smichov]</ref> V roce [[1999]] v neutěšeném [[interiér]]u synagogy natočil [[Vladimír Michálek]] jednu ze scén svého filmu ''[[Anděl Exit]]''. V roce [[2004]] byla zrekonstruována a přestavěna na [[archiv]] [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea v Praze]]. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.