Roš ha-šana: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidáno chybějící <references /> |
přepsání úvodu a zvyků + odcitování + doplnění bibliografie + související články + typograf.zásady |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Liten askenasisk sjofar 5380.jpg|thumb|250px|[[Šofar]] vyrobený z beraního rohu.]]
'''Roš
| příjmení = Newman
| jméno = Ja'akov
| příjmení2 = Sivan
| jméno2 = Gavri'el
| rok = 1992
| titul = Judaismus od A do Z
| vydavatel = Sefar
| místo = Praha
| isbn = 80-900895-3-4
| strany = 163}} [Dále jen: ''Judaismus od A do Z.'']</ref> je [[Židé|židovský]] Nový rok, který se slaví 1. a 2. den měsíce [[tišri]], tj. podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] zhruba období září až října.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Spiegel
| jméno = Paul
| rok = 2007
| titul = Kdo jsou Židé?
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Brno
| isbn = 978-80-87029-07-7
| strany = 158}} [Dále jen: ''Kdo jsou Židé?'']</ref> Tento den [[Mišna]] počítá jako den, od něhož se počítají roky [[židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Podle židovské tradice byl v tento den stvořen svět.<ref name="Židé-dějiny a kultura">{{Citace monografie
| příjmení = Pavlát
| jméno = Leo
| příjmení2 = Fiedler
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Šedinová
| jméno3 = Jiřina a kolektiv
| titul = Židé − Dějiny a kultura
| vydavatel = Kliment a Mrázek
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-85608-17-0
| strany = 116-117}}</ref> Jedná se o první z [[Vysoké svátky|Vysokých svátků]] (ימים נוראים, ''Jamim Nora'im'', „Dny bázně“, „Dny úcty“,<ref>''Kdo jsou Židé?'' S. 159</ref> „Deset dní pokání“<ref name="Židé-dějiny a kultura"/>, „Hrozné dny“<ref>''Judaismus od A do Z.'' S. 191</ref>), jenž jsou nejdůležitějšími dny v židovském roce.
[[Tóra]] zmiňuje svátek Roš ha-šana pod názvy:
* '''Zichron tru'a''' (זכרון תרועה) - upamatování troubením:<ref>{{Citát bible|Lv|23|24||}}</ref> Tento název odráží zvyk troubení na [[šofar]].
* '''Jom tru'a''' (יום תרועה) - Den troubení<ref>{{Citát bible|Nu|29|1||}}</ref>
Dalším označením svátku je '''Jom ha-zikaron''' (יום הזיכרון, Den vzpomínání).<ref name="A-Z-163"/> Toto označení vychází z toho, že by se měl člověk zamyslet nad svými skutky.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> [[Rabínská literatura]] a liturgie sama, popisuje Roš ha-šanu jako '''Jom ha-Din''' (יום הדין, Den soudu).<ref name="A-Z-163"/> Podle ní jsou o tento svátek otevřeny tři knihy<ref name="kdo-jsou-zide-160">''Kdo jsou Židé?'' S. 160</ref> a celý svět je souzen.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> Osoby zcela spravedlivé jsou zapsány do Knihy života (''Sefer ha-chajim''); velcí hříšníci jsou zapsáni do Knihy smrti a všichni ostatní do tzv. Knihy prosředních (''bejnonim''), kde mají až do svátku [[Jom Kipur]] možnost napravit se a zvrátit osud.<ref name="A-Z-164">''Judaismus od A do Z.'' S. 164</ref>
==
[[Image:Runny hunny.jpg|thumb|Sklenice s medem.]]
Pro tento svátek platí stejná náboženská ustanovení jako pro [[šabat]].<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> Značná část obou dnů se stráví v modlitbách a sebezpytováním.<ref name="A-Z-164"/> Neodmyslitelným rysem svátku je troubení na beraní roh, zvaný [[šofar]]. Zvuk rohu má připomínat smlouvu uzavřenou mezi [[JHVH|Hospodinem]] a [[Jákob]]em na hoře [[Sinaj (hora)|Sinaj]] a měl by rovněž všechny probudit z „mravní malátnosti“.<ref name="Židé-dějiny a kultura"/> V tradičních komunitách se na šofar troubí každé ráno již měsíc před začátkem měsíce tišri, tj. v měsíci [[elul]]. Zvuk šófaru má probuzeným sdělit, že se blíží „Den Soudu“. Pokud připadne některý ze dnů svátku na šabat, tak se na šofar netroubí.<ref name="kdo-jsou-žide-162">''Kdo jsou Židé?'' S. 162</ref>
Tradičním pozdravem je ''Šana Tova'' (hebrejsky: Dobrý rok) nebo ''Šana Tova u-metuka'' (Dobrý a sladký rok).
Významnost a závažnost dne je vyzdvižena bílou barvou, která v [[judaismus|judaismu]] symbolizuje nevinnost a čistotu.<ref name="kdo-jsou-zide-160"/> Bílou barvou je vyzdobena [[synagoga]] ([[parochet]] je z bílého [[hedvábí]], [[Damašek (tkanina)|damašku]] či [[samet]]u, obdobně jako stůl na [[bima|bimě]]) a chodí v ní oblečeni lidé (bílá [[kipa]], bílý oděv).<ref name="kdo-jsou-zide-160"/>
Tradicí je podávat jídla obsahující [[med]] a [[jablko|jablka]], což má symbolizovat naději že příští rok bude „sladký jako med“.<ref name="kdo-jsou-žide-162"/> Zvláštností je pak namáčení jablek či chleba do medu.<ref name="A-Z-164"/> Podle místních zvyků jsou podávána různá symbolická jídla, jako například [[ryba|rybí]] hlavy, [[Jazyk (orgán)|jazyk]] či jiné maso z hlavy a [[mrkev|mrkve]], symbolizující vůdcovství<ref>{{Citát bible|Dt|28|13||}}</ref> a plodnost. O svátku by každý člen rodiny měl sníst [[ovoce]], které ten rok nejedl, čímž má vyniknout jedinečnost Roš ha-šany.<ref name="kdo-jsou-žide-162"/> [[Chala]], která se jindy připravuje jako pletená, je o tomto svátku kulatá, což symbolizuje opakování se roku. Během svátku by se neměly jíst [[ořech]]y (hebrejsky: אנוז, ''egoz''), jelikož číselná hodnota tohoto slova je stejná jako slova hřích (hebrejsky: חת, ''chet'').<ref name="A-Z-164"/>
V první den svátku se po odpolední bohoslužbě (''mincha'') koná obřad [[tašlich]] (hebrejsky: תשליך, doslova „odhodíš“).<ref name="A-Z-164"/> Při něm se lidé shromáždí u ([[řeka]], [[rybník]] nebo [[moře]]), do nichž po odříkání veršů proroka Micheáše, symbolicky v podobě drobků chleba odhodí rybám své hříchy.<ref name="A-Z-225">''Judaismus od A do Z.'' S. 225</ref> Zajímavostí je, že tento zvyk se datuje do období [[středověk]]u.<ref name="A-Z-225"/>
== Období ==
Roš ha-šana trvá první dva dny [[židovský kalendář|hebrejského měsíce]] [[Tišri]] a to dokonce i v [[Izrael]]i, kde většina svátků trvá jen jeden den. Důvod je ten, že ve starověku vždy trvalo určitou dobu, než bylo možné potvrdit, že skutečně nastal ''mo'ed'' (přesně stanovený čas). [[Roš Chodeš]] se ustanovoval v Jeruzalémě a z něj pak bylo oznamováno do diaspory, kdy začíná. Proto jsou biblické svátky v diaspoře vždy o den delší. Roš Hašana je ovšem natolik významné datum, že bylo ustanoveno, aby trval dva dny, stejně jako v diaspoře. Tyto dva dny jsou nazývány „jedním dlouhým dnem“, [[aramejština|aramejsky]] ''Joma Arichtat''.
Existují důkazy o tom, že Roš ha-šana byl slaven pouze po jeden den až do konce [[13. století]]. Některé komunity hlásící se k [[reformní judaismus|reformnímu judaismu]] vážně slaví pouze jeden den, zatímco ostatní slaví dny dva. [[Ortodoxní judaismus]] a [[konzervativní judaismus]] slaví oba dva dny. Karaitští židé, kteří nepřijali tradici ústního práva, ale spoléhají pouze na biblické svitky, slaví pouze první (respektive druhý) den prvního měsíce [[Tišri]].
Roš ha-šana začíná 162 dní po prvním dni svátku [[Pesach]]. V současnosti nemůže být Roš ha-šana podle gregoriánského kalendáře dříve než 5. září, tak jako se to stalo v roce [[1889]] a znovu se stane v roce 2013. Po roce 2089 bude rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem nutit Roš ha-šanu nebýt dříve než 6. září. Roš ha-šana dále nemůže být později než je 3. října, jak se stalo v roce [[1967]] a znovu se stane v roce 2043.
Hebrejský kalendář je díky [[Hilell II.|Hillelu II]]. nastaven tak, aby Roš ha-šana nikdy nemohl připadnout na středu, pátek a neděli.
Následující tabulka zobrazuje rozmístění svátku Roš ha-šana v gregoriánském kalendáři:
{| class="wikitable"
|-
!židovský rok
!začátek (při západu slunce)
|-
|align="center"|5769
|[[29. září]] [[2008]]
|-
|align="center"|5770
|[[18. září]] [[2009]]
|-
|align="center"|5771
|[[8. září]] [[2010]]
|-
|}
== Odkazy ==
{{Portál Hebraistika}}
=== Poznámky ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Židovské svátky]]
* [[Šofar]]
* [[Tašlich]]
=== Bibliografie ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Newman
| jméno = Ja'akov
| příjmení2 = Sivan
| jméno2 = Gavri'el
| rok = 1992
| titul = Judaismus od A do Z
| vydavatel = Sefar
| místo = Praha
| isbn = 80-900895-3-4
| počet stran = 285}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pavlát
| jméno = Leo
| příjmení2 = Fiedler
| jméno2 = Jiří
| příjmení3 = Šedinová
| jméno3 = Jiřina a kolektiv
| titul = Židé − Dějiny a kultura
| vydavatel = Kliment a Mrázek
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-85608-17-0
| počet stran = 144
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Spiegel
| jméno = Paul
| rok = 2007
| titul = Kdo jsou Židé?
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Brno
| isbn = 978-80-87029-07-7
| počet stran = 228}}
{{Židovské svátky}}
| |||