Šestidenní válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava gramatiky
R4Z0 (diskuse | příspěvky)
"Územní zisk" není žádná narážka na současnou politickou situaci, ale běžná vojensko-historická terminologie používaná u všech válek - tedy proč by neměla být používána zde? Schválně jsem dohledal zdroj a je to třeba hned v prvním uvedeným: BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války : 1948-1973. 2. dopl. opr. vyd. Praha: Epocha, 2010. 362 s. ISBN 978-80-7425-044-6, str. 506-510: "Pokud o šlo o územní ztráty Arabů a zisky Izraele, tak [...]", "Velmi důležitým strategickým ziskem byla pro Izrael [...]"
značka: ruční vrácení zpět
Řádek 2:
 
{{Infobox - konflikt
| typ konfliktu = válečný
| název = Šestidenní válka
| součást = [[Arabsko-izraelské války]]
| obrázek = 6dayswar1.jpg
| popisek = Příslušníci Izraelské armády si prohlížejí trosky arabského [[MiG-21|MiGu-21]] zničeného na letišti Bir Gifgafa na [[Sinajský poloostrov|Sinajském poloostrově]]
| trvání = [[5. červen|5.]]–[[10. červen|10. června]] [[1967]]
| místo = [[Blízký východ]]
| příčiny = Egyptská blokáda [[Tiranská úžina|Tiranské úžiny]], přesun arabských jednotek na Sinajský poloostrov, vypovězení jednotek OSN, arabský pokus zničit Izrael
| výsledek = Rozhodující izraelské vítězství
| území = IzraelskáIzrael okupacezískal [[PásmaPásmo Gazy]], SinajskéhoSinajský poloostrovapoloostrov, ZápadníhoZápadní břehubřeh Jordánu (i východníhovýchodní JeruzalémaJeruzalém) a GolanskýchGolanské výšinvýšiny
| strana1 = {{Vlajka a název|Izrael}}
| strana2 = [[Soubor:Flag of the United Arab Republic.svg|22px]] [[Egypt]]<br />[[Soubor:Flag of Iraq (1963-1991).svg|22px]] [[Sýrie]]<br />{{Vlajka a název|Jordánsko}}<br />'''Arabské expediční jednotky:'''<ref name="krauthammer"></ref><br />[[Soubor:Flag of Iraq (1963-1991).svg|22px]] [[Irák]]<br />[[Soubor:Saudi Arabia Flag Variant (1938).svg|23px]] [[Saúdská Arábie]]<br />{{Flagicon|Morocco}} [[Maroko]]<br />{{Flagicon|Algeria}} [[Alžírsko]]<br />[[Soubor:Flag of Libya (1951).svg|23px]] [[Libyjské království|Libye]]<br />{{flagicon|Kuwait}} [[Kuvajt]]<br />{{flagicon|Tunisia}} [[Tunisko]]<br />[[Soubor:Flag of Sudan (1956-1970).svg|23px]] [[Súdánská republika (1956–1969)|Súdán]]<br />[[Soubor:Flag of Palestine - short triangle.svg|23px]] [[Organizace pro osvobození Palestiny|OOP]]
| vedení1 = {{flagicon|Izrael}} [[Moše Dajan]]<br /> {{flagicon|Izrael}} [[Jicchak Rabin]]<br /> {{flagicon|Izrael}} [[Ariel Šaron]]<br /> {{flagicon|Izrael}} [[Uzi Narkis]]<br />{{flagicon|Izrael}} [[Jisra'el Tal]]<br />{{flagicon|Izrael}} [[Mordechaj Hod]]
| vedení2 = [[Soubor:Flag of the United Arab Republic.svg|22px]] [[Abdel Hakim Amer]]<br />[[Soubor:Flag of the United Arab Republic.svg|22px]] [[Abdul Munim Riad]]<br />{{flagicon|Jordánsko}} [[Zaid ibn Shaker]]<br /> [[Soubor:Flag of Iraq (1963-1991).svg|22px]] [[Háfiz al-Asad]]
| síla1 = 264&nbsp;000 (s 50&nbsp;000 vojáky pravidelné armády); 197 letadel
| síla2 = Egypt 150&nbsp;000; Sýrie 75&nbsp;000; Jordánsko 55&nbsp;000; Saúdská Arábie 20&nbsp;000; 812 letadel
| ztráty1 = 779 padlých,<br />2&nbsp;563 zraněných,<br />15 zajatců,<br />19 letadel<br />(oficiální ztráty)
| ztráty2 = 21&nbsp;000 padlých,<br />45&nbsp;000 zraněných,<br />6&nbsp;000 zajatců<br />přes 400 letadel<br />(odhady)
}}
'''Šestidenní válka''' ({{Vjazyce2|he|מלחמת ששת הימים}}, ''milchemet šešet ha‑jamim'', resp. '''[[Arabsko-izraelské války|třetí arabsko-izraelská válka]]''') z 5.–10. června 1967 bylo vojenské střetnutí mezi [[Izrael]]em a koalicí [[Egypt]]a, [[Sýrie]] a [[Jordánsko|Jordánska]]. Jednotkami mimo to přispěl [[Irák]], [[Saúdská Arábie]], [[Súdán]], [[Tunisko]], [[Maroko]] a [[Alžírsko]].<ref name="krauthammer">{{Cite news
Řádek 31:
| date = 2007-05-18
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2007/05/17/AR2007051701976.html
}}</ref> Válka propukla [[5. červen|5. června]] úderem izraelského letectva proti leteckým základnám Egypta a skončila [[10. červen|10. června]], kdy Izrael ukončil bojové akce. Arabská koalice v ní utrpěla zdrcující porážku –&nbsp;Egypt ztratil kontrolu nad [[Pásmo Gazy|GazouGazu]] a celéhocelý [[Sinajský poloostrov|Sinajského poloostrolovaSinaj]], Jordánsko [[Východní Jeruzalém|Východním Jeruzalémem]] a celýmcelý [[Západní břeh Jordánu|Západním břehem Jordánu]] a Sýrie nad [[Golanské výšiny|Golanskými výšinami]]. Výsledek války ovlivnil [[geopolitika|geopolitiku]] regionu až dodnes.
 
Po četných hraničních střetech mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, zejména Sýrií, vyzval egyptský prezident [[Gamál Násir]] v květnu 1967 k odchodu jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]] ze Sinaje. Mírové jednotky zde byly umístěny od roku 1957 po [[Spojené království|britsko]]-[[Francie|francouzsko]]-izraelském útoku, jehož cílem bylo ovládnout Egyptem znárodněný [[Suezský průplav]], tedy válce známé jako [[Suezská krize]]. Po odchodu mírových jednotek shromáždil Egypt, za podpory ostatních arabských zemí, při hranicích s Izraelem na 1000 tanků a téměř 100&nbsp;000 vojáků<ref name="Pimlott">Pimlott, John. ''Middle East Conflicts: From 1945 to the Present'', Orbis, 1983, {{ISBN|0-85613-547-X}}, p. 53.</ref> a uzavřel [[Tiranská úžina|Tiránskou úžinu]] pro všechny lodě plující pod [[izraelská vlajka|izraelskou vlajkou]], či přepravující strategický materiál.<ref>[https://web.archive.org/web/20091028003226/http://encarta.msn.com/encyclopedia_761570433/Six-Day_War.html Six-Day War]", [[Microsoft]] [[Encarta]] Online Encyclopedia 2007. URL accessed April 10, 2007.</ref>
Řádek 236:
 
=== Izrael ===
}}</ref>Díky šestidenní válce získal Izrael rozsáhlá území: Sinajský poloostrov (izraelské jednotky stály na břehu Suezského průplavu a Egypt by v případě dalšího útoku proti Izraeli byl nucen tuto vodní překážku překonat a dobývat i Sinajský poloostrov, než by byl schopen vstoupit do Izraele, což se stalo v průběhu [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]]) a Golanské výšiny (skončilo syrské ostřelování Izraele a naopak byla Sýrie z Golanských výšin lehce zranitelná).<ref>{{Citace elektronické monografie
Po šestidenní válce okupoval <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Důsledek šestidenní války před 50 lety: Odpovědnost Židů za Araby
| url = https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/dusledek-sestidenni-valky-pred-50-lety-odpovednost-zidu-za-araby.A170615_164027_pozice-tema_lube
| datum přístupu = 2024-07-22
| příjmení = Tureček
| jméno = Břetislav
| datum vydání = 2017-06-18
}}</ref> Izrael rozsáhlá území: Sinajský poloostrov (izraelské jednotky stály na břehu Suezského průplavu a Egypt by v případě dalšího útoku proti Izraeli byl nucen tuto vodní překážku překonat a dobývat i Sinajský poloostrov, než by byl schopen vstoupit do Izraele, což se stalo v průběhu [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]]) a Golanské výšiny (skončilo syrské ostřelování Izraele a naopak byla Sýrie z Golanských výšin lehce zranitelná).<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://news.bbc.co.uk/1/shared/spl/hi/middle_east/03/v3_israel_palestinians/maps/html/six_day_war.stm
| datum přístupu = 2008-06-8
Řádek 249 ⟶ 242:
| titul = Six-Day War: Before the war - Six-Day War: After the war
| příjmení = news.bbc.co.uk
}}</ref> OkupaceZisk Západního břehu bylabyl problematickáproblematický, neboť ses naúzemím daném„získal“ území nacházeloIzrael i více než 1 milión [[Arabové|Arabů]]. Z ekonomického hlediska bylabyl okupacezisk Sinajského poloostrova přínosem, zejména tamní ropná naleziště. Židé zároveň obsazením Jeruzaléma získali přístup k nejposvátnějším místům [[Judaismus|judaismu]]. OkupaceZisk anových jejich nelegální osidlováníúzemí podpořilopodpořil i přistěhovalectví, koncem 60. let se z [[Polsko|Polska]] do Izraele přestěhovalo 11&nbsp;200 polských Židů, během 70. let 20. století potom 160&nbsp;000 Židů ze Sovětského svazu.<ref>Encyclopedia of the Orient</ref>
 
=== Egypt ===
Řádek 264 ⟶ 257:
 
== Poválečná mírová jednání ==
Z hlediska mírových rozhovorů se ukázaly stěžejními dvě události: přijetí [[Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242]] a [[summit]] arabských zemí v [[Chartúm]]u v srpnu 1967. Rezoluce č. 242, která upozorňuje na nepřípustnost nabývání území válkou a nařizuje Izraeli stažení izraelských ozbrojených sil z okupovaných území byla z hlediska OSN kompromisem, ale ukázala se jako nepřijatelná pro všechny strany. Izrael, který vyklizení okupovaných území podmiňoval uzavřením mírových smluv, rezoluci odmítal proto, že v ní ani jednou nebylo zmíněno slovo Izrael. Navíc Izrael vyklizení obsazených území podmiňoval bezpečnostními zárukami (svobodné proplouvání Tiranskou úžinou a Suezským průplavem a nedotknutelnost hranic). Arabské země naproti tomu odmítaly rezoluci přijmout, protože z jejího kontextu vyplývalo, že jednou ze stran je právě Izrael. Přijetí rezoluce by se tedy rovnalo uznání státu Izrael. Kromě toho summit arabských zemí v Chartúmu výslovně zakazoval arabským státům vyjednávat s Izraelem (summitu se nezúčastnila Sýrie).
 
== Kontroverze ==