Tanečnice (Šluknovská pahorkatina): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Napřímení odkazu. značka: editor wikitextu 2017 |
přesun částí textu do článku Tanečnice (rozhledna) značka: revertováno |
||
Řádek 11:
| hornina = lužický [[granodiorit]]
| povodí = [[Sebnice]] a [[Křinice (řeka)|Křinice]], [[Labe]]
| poznámka = [[Tanečnice (rozhledna)|rozhledna na vrcholu]]
}}
'''Tanečnice''' (německy ''Tanzplan'') je [[Hřbet (geomorfologie)|hřbet]] o nadmořské výšce 599 m zasahující na území severočeského města [[Mikulášovice]] a částečně [[Sasko|saského]] města [[Sebnitz]]. Náleží ke [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatině]], kde je druhým nejvyšším vrcholem. Vrcholová část je zaoblená až plochá a povětšinou příkré svahy jsou pokryté četnými [[Kamenné moře|kamennými moři]] a dalšími tvary [[zvětrávání]]. Geologické podloží tvoří jemně až středně zrnitý lužický [[granodiorit]] s žílami [[dolerit]]u. Převládajícím půdním typem je [[kambizem]]. Na Tanečnici pramenící vodní toky náleží k [[povodí Labe]] a [[úmoří Severního moře]]. Roční srážky mohou přesahovat 900 mm, průměrná roční teplota je odhadována pod 6 °C. Většinu povrchu pokrývají nepůvodní [[Smrk ztepilý|smrkové]] [[Monokultura|monokultury]]. Ostrůvkovitě se dochovaly původní [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]] a podél vodních toků také [[Údolní jasanovo-olšový luh|údolní jasanovo-olšové luhy]]. Faunu představují typické druhy krajiny [[Opadavý listnatý les|opadavých listnatých lesů]], z chráněných živočichů se vyskytuje především několik druhů [[netopýři|netopýrů]]. Česká část Tanečnice náleží k [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|chráněné krajinné oblasti Labské pískovce]], na německé straně se nacházejí přírodní rezervace [[Heilige Hallen]] a [[Gimpelfang]].
Název kopce {{Cizojazyčně|de|''Tanzplan''}} (Taneční pláň či mýtina) vznikl zkomolením pojmenování {{Cizojazyčně|de|''Tannenplan''}} (Jedlová planina), český název Tanečnice se začal používat po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. Naproti tomu pověst vypráví, že název je odvozen od lesních víl, které na vrchu tančily a sváděly myslivce. Ve 13. století byla při úpatích kopce založena nová sídla Sebnitz a Mikulášovice, avšak [[Tomášov (Mikulášovice)|Tomášov]] na jižním úbočí vznikl až roku 1735. Od středověku vedla po severním úpatí vrchu stezka z Mikulášovic do Sebnitz a přes jižní úpatí stezka z Mikulášovic do [[Hertigswalde]] a dále až k [[Labe|Labi]] v [[Bad Schandau]]. Na vrcholu vyrostla ve 30. letech 19. století [[Měřická věž|triangulační věž]], díky které si vrchu začali v druhé polovině 19. století všímat turisté. První rozhledna, sedmipatrová dřevěná Věž korunního prince Rudolfa ({{Cizojazyčně|de|''Kronprinz Rudolf-Turm''}}) vysoká 26 m, byla otevřena 6. října 1886. Vedle ní vyrostl dřevěný kiosek brzy nahrazený horskou chatou s restaurací. Dřevěnou rozhlednu zničila v roce 1903 vichřice. [[Tanečnice (rozhledna)|Nová osmiboká zděná rozhledna]] vysoká rovněž 26 m, tehdy zvaná [[Otto von Bismarck|Bismarckova]] věž ({{Cizojazyčně|de|''Bismarckturm''}}), byla předána do užívání 28. května 1905 a od té doby je nejsevernější rozhlednou [[Čechy|Čech]]. Poskytuje výhled na oblast [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]], Šluknovské pahorkatiny a [[Horní Lužice]]. V poválečném období restaurace vyhořela a až do počátku 60. let byla rozhledna s okolními lesy nepřístupná. Opětovné zpřístupnění rozhledny přišlo roku 1969 a v letech 1979 až 1986 vedle ní vyrostla nová restaurace Koliba.
Východní úpatí protíná [[železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice]]. Přes Tanečnici vede řada turistických stezek. Na vrchol směřuje žlutá trasa ze Sebnitz a také modrá trasa od horních Mikulášovic a železniční stanice [[Mikulášovice dolní nádraží]]. Příznivci Tanečnice o vrchu skládali řadu básní a písní, nejznámější se stala {{Cizojazyčně|de|''Tanzplanliedchen''}} (Písnička o Tanečnici) od mikulášovického učitele Josefa Bartmanna.
Řádek 101:
=== Rozhledna Tanečnice ===
{{podrobně|Tanečnice (rozhledna)}}
Zděná osmiboká rozhledna se svou výškou 26 metrů shoduje se svou předchůdkyní. Prvních 10 metrů je vystavěno z opracovaného [[granodiorit]]u, zbylých 16 metrů je z neomítnutých pálených cihel. K vrcholu vede 136 schodů. Vpravo od vchodu se nachází základní kámen s letopočtem 1904. Cihlovou část obepínají ocelové pásy, které zpevňují zdivo poškozené nárazem letadla. Nad vchodem zakončeným [[Lomený oblouk|lomeným obloukem]] je v [[klenák]]u umístěn znak s dubovým listem a dvěma žaludy.<ref name="příběhy" /><ref name="putování" />
=== Restaurace ===
První ''Chaloupka strýčka Toma'' byl nevelký celodřevěný [[kiosek]] obdélníkového půdorysu se zkosenou pultovou střechou stlučený z prken. Stánek nahradila [[horská chata]] ve švýcarském stylu. Ve 30. letech 20. století byl prodloužen lokál. Převážně dřevěná stavba měla zděnou zadní část a základy s terasou. <ref name="příběhy" /> Normalizační budova restaurace využila základů předchozí chaty. Je přízemní s dvěma obytnými místnostmi v podkroví a před vchodem je umístěna terasa.<ref name="diplomka" />
=== Další stavby ===
Řádek 134 ⟶ 135:
Druhá pověst souvisí s kopcem zvaným {{Cizojazyčně|de|''Herschelberg''}} (též {{Cizojazyčně|de|''Herrschelsberg''}} či {{Cizojazyčně|de|''Hirschelsberg''}}), což je vlastně jeden ze svahů Tanečnice. V blíže neurčených dávných dobách zde měl stávat hrad loupeživého rytíře, který podnikal výpravy do širokého okolí, kde loupil a zabíjel. Mikulášovickým jeho chování velmi vadilo, proto se jednoho dne domluvili a rozhodli se společnými silami proti rytířovi zakročit. Strhla se krvavá bitva, během které byl hrad dobyt, zbořen a rytíř sám byl zabit. Během bitvy okolní skály potřísnila krev padlých a na zkrvavených místech pak na památku vyrostly krvavě rudé [[hvozdík]]y.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Melichar|jméno=Jaroslav|spoluautoři=a kol.|vydavatel=KČT Krásná Lípa|rok=2002|titul=Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Pověsti|místo=Krásná Lípa|počet stran=60|strany=30|isbn=978-80-254-1704-1}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Stejskal|jméno=Martin|titul=Labyrintem tajemna aneb Průvodce po magických místech Československa|vydavatel=[[Nakladatelství Paseka]]|rok=1991|místo=Praha|počet stran=464|strany=260|isbn=80-85192-08-X}}</ref>
== Výhledy ==
Řádek 186 ⟶ 184:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Nejlepší článek}}
Řádek 197 ⟶ 193:
[[Kategorie:Kopce v Mikulášovicích]]
[[Kategorie:Hory a kopce v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory]]
[[Kategorie:Sebnitz]]
[[Kategorie:Hory a kopce na česko-německé státní hranici]]
| |||