Karel May: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: revertováno odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 48:
}}</ref> Pravděpodobně vlivem [[Podvýživa|podvýživy]], nedostatkem [[Vitamín A|vitaminu A]] a [[Vitamín D|D]] a špatných [[hygiena|hygienických podmínek]] po narození trpěl zrakovou poruchou a [[křivice|křivicí]]. Teprve v pěti letech se [[lékař]]ům podařilo mu [[zrak]] opět navrátit.
Když začal chodit do školy, projevil se jako velmi nadaný žák a pod přísným dohledem svého otce musel tvrdě studovat. Četl a přepisoval knihy, učil se [[Latina|latinsky]], [[Angličtina|anglicky]] i [[Francouzština|francouzsky]] a také hře na [[klavír]], [[housle]] a [[varhany]]. V důsledku přísné otcovy výchovy se z něho stal osamělý, [[Extraverze a introverze|introvertní]] chlapec, žijící ve svém vlastním světě. Ve čtrnácti letech ukončil školu a na podzim roku 1856 nastoupil do učitelského semináře
=== Vězení ===
V roce [[1861]] seminář úspěšně vystudoval, i když v mu během studia hrozilo vyloučení kvůli krádeži šesti svíček. <ref name=":0">MARYŠKA, str. 13-15</ref> Nastoupil jako pomocný [[učitel]] v [[Glauchau]], ale zakrátko byl propuštěn, protože domácí, který byl [[alkoholismus|alkoholik]], viděl, jak May políbil jeho o mnoho let mladší manželku při hodině klavíru. May přešel na školu v [[Altchemnitz]], ale zde byl zanedlouho na falešné udání svého spolubydlícího [[Soud|odsouzen]] za údajnou [[krádež]] hodinek k šesti týdnům vězení a dostal zákaz vykonávání učitelského povolání. Trest nastoupil v Saské Kamenici ([[Chemnitz]]u) [[8. září]] [[1862]]. <ref name=":0" />Tyto nešťastné rány osudu zapříčinily jeho nervové zhroucení, které May podrobně popsal ve své biografii.
Když byl propuštěn z [[Věznice|vězení]], zůstal bez práce a bez prostředků. Nervově se zhroutil a v tomto duševním stavu se dopustil několika [[přestupek|přestupků]], pro které by dnes nebyl odsouzen. Roku [[1865]] byl za několikanásobný podvod odsouzen ke čtyřem letům [[Nucená práce|nucených prací]], a uvězněn ve Cvikově ([[Cvikov (Německo)|Zwickau]]). Odtud ho pro dobré chování propustili [[2. listopad]]u [[1868]].<ref name=":2">MARYŠKA, str. 16-18</ref> Vrátil se do Ernstthalu, kde se dozvěděl o smrti své babičky. Znovu se duševně zhroutil a stav mysli, dnes rozpoznán jako [[Disociativní porucha|disociativní porucha osobnosti]], znovu propukl, tehdy zcela neznám lékařské vědě. Z dobových spisů vyplývá, že v jedné restauraci odcizil pět [[Kulečník|biliárových]] koulí, jinde zase utěrku a jednu [[Cigareta|cigaretovou]] špičku. Rovněž odvedl koně z ohrady a vedl jej do sousední vesnice. Byl dopaden a jako [[Recidiva (trestní právo)|recidivista]] odsouzen ke čtyřem letům vězení v [[Věznice|káznici]] [[Waldheim (Sasko)|Waldheim]]. Z vězení vyšel v květnu 1874.<ref name=":2" />
| |||