Jan Žižka: Porovnání verzí

V létě roku [[1419]] byl Žižka jedním z čelných účastníků [[Pražská defenestrace (1419)|první pražské defenestrace]], avšak nespokojenost s kolísavou politikou pražské radnice byla příčinou, kvůli níž metropoli opustil a odcestoval do [[Plzeň|Plzně]]. Poblíž tohoto města dosáhl svého prvního známého vítězství za pomoci [[vozová hradba|vozové formace]], po pěti měsících bojů s katolickou šlechtou byl nicméně nucen město přenechat nepříteli, a probít se k nově vznikajícímu [[Tábor|Hradišti na hoře Tábor]]. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř [[Husitský hejtman|hejtmanů]], patrně mu náležel post [[válka|vojenského]] velitele. Již na jedno oko byl slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka, a tím pádem byl slepí s největší pravděpodobností zcela [[slepota|oslepl]] (doloženo od obléhání hradu [[Rabí (hrad)|Rabí]] v červnu [[1421]]). Ani toto postižení mu však nezabránilo, aby v čele husitských svazů odrazil vojska [[Druhá křížová výprava proti husitům|druhé křížové výpravy]], a dál pokračoval v boji s domácím i zahraničním nepřítelem. Počátkem r. [[1423]] se za ne zcela jasných okolností rozešel s některými představiteli [[Tábor]]a a odešel do [[Východočeský kraj|východních Čech]], kde začal formovat nové [[bratrstvo]] (takzvaný Nový nebo Menší Tábor). Jeho vzrůstající vliv a úspěchy však brzy narazily na zájmy pražanů,{{Poznámka|Pražané s malým p jako jedna ze stran husitských válek.}} a další měsíce se nesly ve znamení bojů mezi oběma husitskými frakcemi. Situace nakonec eskalovala do té míry, že Žižka českou metropoli oblehl a přinutil pražany vést mírové rozhovory (září [[1424]]). Po urovnání konfliktu ujednaly oba husitské tábory výpravu na [[Morava|Moravu]], v&nbsp;jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla [[Přibyslav (hrad)|hrad v Přibyslavi]]. Zde husitský vojevůdce podlehl „hlíznatému“ onemocnění (snad karbunkl)<ref>{{Citace elektronické monografie